Strana 58 - film-recenze

„Jóu, hou!“ Do kin vtrhl očekávaný třetí díl Pirátů z Karibiku, který se chystá rozmotat intriky a dějové digrese dílů minulých, přivést dvě „mrtvé“ postavy opět na scénu, pak vše obrátit vzhůru nohama a na konci nás pořádně překvapit. Nudit se tedy s touhle komickou bandou pseudopirátů nebudete ani napotřetí.

Životopisy slavných jedinců, již působí nebo působili v různých kulturních, politických, vědeckých či jiných významných kruzích, jsou velmi vděčnou látkou a téměř sázkou na jistotu, ovšem pokud jde o jejich literární podobu. Na filmovém plátně se ovšem už tento žánr tolik nepěstuje a pokud ano, je třeba, aby byla osobnost nejen významná, ale něčím kontroverzní, ulítlá a podivínská. Beatrix Potterová nebyla z dnešního pohledu ani jedno z toho, a přesto došlo k filmovému zpracování jejího života. Proč, jak a má to cenu?

Futuristický thriller Renesance režiséra Christiana Volckmana, který má na svém kontě již mnoha festivalovými cenami ověnčený krátký animovaný sci-fi film Maaz, bývá často přirovnáván ke snímku Sin City – město hříchu, úspěšné filmové adaptaci komiksu Franka Millera. Tvůrci Renesance však takové srovnání vehementně odmítají a diváci jim nejspíš dají za pravdu – byť důvody obou skupin pro jejich tvrzení budou diametrálně odlišné. Film Renesance totiž za svým formálním příbuzným o pořádný kus zaostává.

Jedním z filmů, které mají tu smůlu (či odvahu), že přicházejí do českých kin spolu s třetím dílem Spidermana, je i Barevný závoj režiséra Johna Currana. Ten na sebe poprvé upozornil oscarovým krátkým filmem Down Rusty Down (1996), na poli celovečerního filmu pak debutoval snímkem Praise (1998), oceněným mimo jiné cenou kritiků za nejlepší film na festivalu v Torontu.

Film Krvavá sklizeň sice spojuje se zde nedávno recenzovaným snímkem Krvavá hostina podobný název a také žánr hororu, jinak si lze však jen obtížně představit dva odlišnější filmové tituly. Zatímco Krvavá hostina zůstala pouhou akční podívanou na rádoby děsivý střet nesourodé skupiny lidských individuí s neznámými monstry, novější Krvavá sklizeň režiséra Stephena Hopkinse (*1958) dostala do vínku nepoměrně složitější zápletku okořeněnou v tomto žánru oblíbenými náboženskými motivy (stačí vzpomenout na kultovního Vymítače ďábla), kvalitní herecké obsazení včetně oscarové Hilary Swank a navýsost profesionální štáb plný zvučných jmen.

Distribuce filmů na DVD není pouze pomocníkem kinodistribuce či prodlužováním spotřební lhůty kasovních trháků, jak se často může zdát. Naopak, na videonosičích, jež si můžeme pustit doma, k nám často přicházejí filmy, aniž by se v našich kinech vůbec ohřály. Vedle podprůměrné či kultovní produkce, kterou si distributor netroufá ukazovat průměrným masovým divákům v kinech, se ale touto cestou do našich obýváků dostávají i filmy lepší kvality. A jeden takový se nám dostal do rukou. Stojí tedy za to?

Film Red Road, který již měli možnost zhlédnout návštěvníci právě uplynulého Febiofestu, je celovečerním debutem britské režisérky Andrey Arnold (*1961), mající dosud ve své filmografii pouze tři krátkometrážní snímky Milk (1999), Dog (2001) a Wasp (2003), z nichž především posledně jmenovaný se dočkal celé řady mezinárodních ocenění, mj. ceny Akademie za nejlepší krátký hraný film či ceny poroty na Mezinárodním filmovém festivalu Sundance. Snímek Red Road je kromě toho prvním (a zatím jediným) z trojice filmů vznikajících pod hlavičkou projektu Advanced Party, jehož iniciátorem je dnes již kultovní dánský režisér Lars von Trier – filmů, které bude spojovat stejných devět postav v nich vystupujících, stejné lokace (Glasgow), stejný rozpočet, stejný počet natáčecích dní a stejná technika záznamu.