Strana 66 - film-recenze

Jak je tomu dlouho, co plátna kin po celém světě navštívil nějaký animovaný film ze staré školy? Rok, dva? Nevím, ale přes ten nekončící nával trojrozměrných CGI animáků už moc klasiky a poctivé ruční práce s papírem, tužkou a pastelkou v ruce neprosvítá. Ale nezoufejte, protože já mám to potěšení oznámit všem našim čtenářům, že se do českých kin řítí film pro děti i dospělé, snímek, na který všichni příznivci tak dlouho čekají. ANO, Asterix je zpátky, a co je ještě důležitější, je kreslený!

Film Bílá Masajka je natřískán dějem, který je syrově podán po nečekaných, silných, krátkých dávkách. Režisérka Hermine Huntgeburth se nechala inspirovat podle stejnojmenné knihy Corinne Hofmann, která byla přeložena do 16 jazyků a prodalo se jí více než 4 miliony výtisků.

Nechci generalizovat, ale obecně se s velmi přivřeným okem hlavní proud populární kinematografie dá rozdělit na snímky dobré, průměrné a vyloženě špatné. Na dobré nebo špatné filmy se recenze píše relativně snadno, vždycky je co vyzdvihovat nebo v opačném případě co potápět. Ale pokud je vám přisouzeno posuzovat film "zlaté" střední cesty, šedou myš filmového plátna, pak jde o přetěžký úkol.

Hlášky typu: "Lasagne není jen jídlo, je to stav BYTÍ," nebo: "Raději bych se rochnil jako prase, než abych pracoval" – to je přesně Garfieldův humor. Jste-li typem člověka, který se nejradši válí před televizí, má nohy na stole, cpe se vším možným a nic jiného nedělá, pak film Garfield 2 musíte vidět! Zaručeně se v něm poznáte. A ti, co jsou v neustálém shonu, by se naopak mohli inspirovat, že válet se není zas tak špatné (věřte mi, mám to ověřené).

Pokud máte rádi komedie s lehkým humorem a skvělým hereckým obsazením, pak je Vějíř lady Windermerové film přímo pro vás. Děj je zasazen do 30. let 20. století na italském pobřeží Amalfi, kam přijíždí paní Erlynne (Helen Hunt – Lepší už to nebude, Po čem ženy touží) – šarmantní lovkyně bohatých chlapíků. Ta je vyhlášena svými častými milostnými aférkami a skandály. Jelikož se Erlynne dostala do složité finanční situace a v New Yorku už snad není ani jeden bohatý muž, který by byl ochoten si s Erlynne (kvůli její neblahé pověsti) začít, odlétá na Amalfi za jediným účelem – "klofnout" zde bohatého společníka. Pak už nic nebrání tomu, aby se na slunné riviéře rozjel kolotoč milostných avantýr a omylů.

Korejský režisér Kim Ki-duk prorazil nedávno díru do světa svým téměř němým filmem 3-Iron. Jeho smysl pro vizuální detail a jeho symbolika, jeho minimalismus a originalita okouzlily diváky ve Spojených státech i v Evropě a filmoví distributoři začali nakupovat jeho starší dílka, aby rozmlsané diváky uspokojili a zasvětili je do tajů asijské filmografie, jež je v našich končinách trestuhodně opomíjená.

Mezi lidmi panuje hluboké přesvědčení (nutno říci, že oprávněné), že druhé pokračování jakéhokoliv úspěšného filmu se téměř nikdy nevyrovná kvalitě dílu úvodního. Nejčastějším úskalím bývá přehnané množství akčních scén, nedostatek originality z prvního dílu a hlavně plytkost příběhu, jenž se nejčastěji jeví jako prvoplánový a pro film samotný nedůležitý. Všechny tyto uvedené atributy se ale ani náznakem netýkají filmového pokračování snímku Piráti z Karibiku – Prokletí Černé perly.