Strana 8 - film-recenze

DJ Arnoštek z kultovního filmu Tomáše Vorla Kouř by se nemusel stydět za to, jak to rozjíždí Tarsem Singh ve svém posledním snímku. Válka bohů totiž připomíná šílenou diskotékovou show, na které se sešly zjevy v nečekaných módních kreacích, aby se stylově pobavily na účet antických bájí. Válka bohů se veze na úspěšné receptuře dané Snyderovou adaptací komiksu 300. Ovšem Singh není Snyder, a kdyby se film skládal z příběhově prázdných obrazů z nudného bytí bohů, udělal by pro kinematografii mnohem víc.

Letošní rok nenabídl žádného silného kandidáta mezi českými filmy. Vendeta se tak hravě zařadí k tomu lepšímu, co vzniklo. Vzpomeňme na Nevinnost Jana Hřebejka, ve které podobně jako ve Vendetě exceloval Ondřej Vetchý, na Odcházení, režijní debut Václava Havla, Aloise Nebela, kandidáta na Oscara za nejlepší animovaný film, a film Rodina je základ státu, společenskou kritiku Roberta Sedláčka. Režisér a scenárista Miroslav Ondruš se bez vytáček pouští do vražedného příběhu.

Režisér Brett Ratner má mezi filmovými fanoušky pověst řemeslného rutinéra a také „toho chlápka, co zničil trilogii X-Men“. Na poli akčně komediálního žánru se mu ovšem podařilo zabodovat s první a druhou Křižovatkou smrti, to už je ale dobrých deset let zpátky. O jeho posledním snímku, Mistrovském plánu, se už nějakou dobu mluvilo jako o možné komediální podívané podzimu. Důvody byly prosté, herecká účast v čele se jmény jako Ben Stiller, Eddie Murpy či Alan Alda a absurdní zápletka o bandě amatérů snažících se provést grandiózní superloupež.

Na úvod varování pro ty, u nichž kýčovitost amerických dramat vyvolává dávení: pro jistotu tuto recenzi přeskočte a rozhodně v příštích čtrnácti dnech nenavštěvujte české multiplexy. Z Hollywoodu k nám právě přichází těžký kalibr. Proč chodit kolem horké kaše, Ocelová pěst 3D je ukázkou nefalšovaného hollywoodského patosu ve své nejčistší podobě. Pro někoho je smrtícím virem, pro někoho nevyčerpatelným zdrojem zábavy. Milovaná i nenáviděná, taková bude i Ocelová pěst.

Aby se několik málo lidí mohlo dosáhnout nesmrtelnosti, musí spousta chudých zemřít. Taková pravda se skrývá na pozadí světa, kde se peníze proměnily v čas a sociální nerovnost posílila absencí věkové diskriminace. Andrew Niccol, autor inteligentní a nápadité sci-fi Gattaca i dramatizace překupníka se zbraněmi pod názvem Obchodník se smrtí, se pouští do futuristické vize společnosti, kde to dost drhne. Naivita se látce nevyhne, jinak stojí za pozornost.

Americký snímek Dluh se rozehrává na pomezí špionážního thrilleru a dramatu. V rámci české distribuce byl poněkud upozaděn, možná z důvodu velké konkurence nákladnějších snímků (ve stejné době do českých kin přichází Nákaza Stevena Soderbergha a Tintinova dobrodružství Stevena Spielberga), možná z důvodu, že přes žánrovou koncepci s potenciálem kasovního trháku se režisér John Madden (Zamilovaný Shakespeare, Mandolína kapitána Corelliho) rozhodl pojmout námět poněkud netradičně. To, co možná bylo jedním z důvodů, proč Dluh poněkud zapadl, je také důvodem, proč určitě stojí za zhlédnutí.

Dlouhou dobu to vypadalo, že Alice Nellis bude režírovat nedávno uvedené Lidice. Po řadě produkčních peripetií se ale nakonec pustila do adaptování divadelní hry Perfect Days, kterou již dříve sama s úspěchem inscenovala pro pražské Divadlo Na zábradlí. Předešlý počin této tvůrkyně, psychologické drama Mamas & Papas, byl českými kritiky a diváky přijat poněkud vlažněji, a možná i proto nyní Nellis zvolila obecně oblíbenější žánr komedie a pro jistotu ještě látku, kterou dobře zná a jež se osvědčila.