Světová invaze pustoší Los Angeles a mozky diváků

Podle vědců je šance, že v nejbližších letech narazíme na signál z vesmíru, který by potvrzoval život mimo naši planetu, mizivá. Kdyby už došlo k zachycení nějakého vysílání, bylo by podle některých krajně vhodné na něj nereagovat. Světová invaze ukazuje, proč ne. Historií kinematografie se ale táhnou dva různé pohledy přístupu k mimozemským civilizacím. Zastánce jedné byl dlouhou dobu Steven Spielberg, jehož E. T. a Blízká setkání třetího druhu předkládali mírumilovnější plán, ale pak přišel s Válkou světů a mohl z nás být rudý škvarek. Nebyla to první adaptace proslulé knihy Herberta G. Wellse, který jako první přišel v literatuře s tezí mimozemšťanů nárokujících si kolonizační právo.

Podobný rozkol vládne i v zobrazení invaze. Buď je sledujeme z pohledu bezpečnostních orgánů, které nezdolně vytrvávají, aby všichni oslavili Den nezávislosti, jindy se v centru Války světů ocitá civilista. To, co vás čeká ve Světové invazi, je hard core military akce, v níž se sice občané ochraňují, ale co tvůrčí štáb zajímá daleko víc než ztráty na životech, je jak k těm ztrátám dojde a jestli bitva bude dost velkolepá a rozmáchlá. Jonathan Liebesman má k dispozici vojenské hřiště o velikosti Los Angeles, k jehož břehům začnou 12. srpna 2011 dopadat meteory, z nichž se vyklube vesmírná armáda. Do boje na ochranu jsou nasazeny masy vojáků a jedna skupinka nám dělá průvodce touto devastací.

Když se přetrpí úvodní seznamovačka s postavami, dočkáte se nepřetržité akce a napětí. Pokud vám tedy nevadí, že kamera se třese i v momentech, kdy to není zapotřebí, a v okamžiku způsobuje silnou averzi vůči tvůrcům, kteří nám tím neumožňují vychutnat detaily této apokalypsy. Respektive nechtějí, abychom viděli, proč film dokázal srazit svůj rozpočet pod sto milionů dolarů, když se běžně částky blockbusterů pohybují okolo dvousetmilionové hranice.

Sledujete-li trochu současnou scénu s amatérskými sci-fi filmy, zatrne vám úžasem nad tím, co všechno zvládnou předvést. Světová invaze je postavena na stejné bázi jako nízkorozpočtový District 9. Akorát že politicky sedí obě produkce na opačných stranách. Za málo peněz hodně muziky, a že Světová invaze disponuje obřím orchestrem. Toto přesvědčení trvá do doby, kdy se podíváte pozorně a zjistíte, že detailnost animace není tak velká, ale zakrývá se to zdánlivě chytrými technickými kroky. Jako že z kamerové práce chytáte mořskou nemoc. Zdatně jí v tom navíc sekunduje střih. Ve zběsilém tempu navozuje film zdání neobyčejné velikosti, ale pak si uvědomíte, že jste pořádně neviděli žádného mimozemšťana, pokud ho zrovna nepitvali, a že byste jednou rádi viděli situaci z druhé strany.

Nápad s tím, že sem přiletěli kvůli vodě, totiž není špatný, ale zabíjí ho zelené mozky, které jsou našimi průvodci a které trpí syndromem nulové motivace. Logiku postihuje pravidlo, že kdo si hraje na hrdinu, měl by si objednat rakev. Jejich cílem je pouze pokračovat dál, protože hledané civilisty najdou do půl hodiny. Pak se jen komíhají skrz Los Angeles a bojují a bojují. Zavdávají tak důvod k akci, ale bez výrazného smyslu ztrácejí prvek zábavnosti a kvůli nastíněným technickým finesám nám nenabízí ani jeden ohromující „wow“ moment, při kterém by spadla čelist podobně, jako když v Dnu nezávislosti talíře parkovaly nad světovými metropolemi.

Ovšem letošní rok je vůbec ve znamení mimozemských návštěv, protože se nám sešla pěkná řádka filmů se stejným námětem. Když si je dáme dohromady, je to kolosální invaze: Máma mezi Marťany, Jsem číslo čtyři, Skyline, Super 8, Thor, Paul, Transformers 3, Green Lantern, Kovbojové a vetřelci… Šíří se tím pádem obava, jestli na té naší malé Zemi bude ještě místo pro pozemšťany.

Světová invaze (Battle: Los Angeles, USA, 2011)
Režie: Jonathan Liebesman
Scénář: Chris Bertolini
Kamera: Lukas Ettlin
Hrají: Michelle Rodriguez, Aaron Eckhart, Bridget Moynahan, Ne-Yo, Ramon Rodriguez, Michael Peña
Délka: 112 minut
Premiéra v ČR: 10. 3. 2011