Svítání

Píše se rok 2019. Během uplynulých deseti let přeměnila podivná nákaza většinu pozemšťanů v upíry a zbytek lidí tak odsoudila k roli zvěře, lovené pro svou krev. Nové vládnoucí rase však hrozí, že se ze svého postavení na vrcholu potravního řetězce nebude radovat dlouho – lidských bytostí a s nimi i jediné komodity, která má v současném světě nějakou cenu, totiž valem ubývá. Jediným východiskem z prohlubující se krize je vyrobit náhražku lidské krve a jedním z vědců, podílejících se na tomto výzkumu ve službách magnáta Charlese Bromleyho (Sam Neill), je i hlavní hrdina příběhu, upíří hematolog Edward Dalton (Ethan Hawke). Edward sám není právě typický upír, proměnu vnímá spíše jako prokletí a namísto lidské krve pije pouze zvířecí (podobně „abstinovali“ i Cullenovi ve Stmívání) – na rozdíl od svého bratra Frankieho (Michael Dorman), kterému je podle vlastních slov lépe jako upírovi než člověku. Jednoho dne se však Edward ocitne takříkajíc na druhé straně barikády, když potká dvojici lidí – Lionela Cormaca přezdívaného Elvis (Willem Dafoe) a Audrey Bennettovou (Claudia Karvan) – a dozví se, že na upíří nákazu možná existuje lék.

Role ústředního hrdiny snímku se zhostil zkušený divadelní i filmový herec, scenárista a režisér Ethan Hawke, jehož jméno je spojeno mimo jiné s filmy Společnost mrtvých básníků, Gattaca, Velké naděje, Training Day (za vedlejší roli byl nominován na Oscara) a především s dvojicí romantických dramat Richarda Linklatera Před úsvitem a Před soumrakem. Postava Edwarda, kterou Hawke ztvárnil velmi přesvědčivě a jejíž „rozervanost“ dokázal procítěně vyjádřit, se koneckonců v mnohém podobá jeho Vincentovi ze zmíněné sci-fi Gattaca. Hlavní zápornou postavu, Charlese Bromleyho, si zahrál Sam Neill (např. Piano, Jurský park, Merlin, Doktor Živago), který dokázal vtisknout odpovídající výraz oběma tvářím svého upíra – nelidského monstra, žíznícího po penězích stejně jako po krvi, a současně otce, toužícího k sobě navždy připoutat svou odbojnou dceru. Třetím z obsazených známých jmen je Willem Dafoe coby houževnatý obránce lidské rasy s přezdívkou Elvis. Vzhled tohoto herce sice předurčuje spíše k záporným rolím, ale nyní opětovně dokazuje, že s výrazným hereckým talentem (o němž všechny znovu přesvědčil v nedávném snímku Antikrist) se člověk nemusí příliš ohlížet na charakter vybrané role. Trojice představitelů zbývajících větších rolí – Michael Dorman, Claudia Karvan a Isabel Lucas – se tak bohatými hereckými zkušenostmi ani obsáhlou filmografií jako jejich výše jmenovaní kolegové pochlubit zatím nemůže (ovšem v rámci australské televizní a filmové produkce patří třeba Claudia Karvan k uznávaným herečkám), přesto jejich výkonům nelze nic vytknout a zejména Michael Dorman jako Edwardův bratr Frankie slavným hollywoodským hercům zdatně sekunduje.

Australské režisérské duo, tvořené bratry-dvojčaty Michaelem a Peterem Spierigovými, se podle svých slov snažilo tímto snímkem pozměnit stávající pravidla daného žánru, tj. upírských filmů, aniž by se zříkalo toho, čím si vydobyl přízeň tolika diváků. A je nutno konstatovat, že ačkoliv oba mladí filmaři stojí teprve na počátku své kariéry – předchozí společný snímek Nemrtví (2003) byl jejich celovečerním debutem – své neskromné předsevzetí dokázali z větší části naplnit. Nejenže zasadili celý příběh do blízké budoucnosti, ale učinili upíry představiteli většinové společnosti, čímž převrátili tradiční schéma naruby. Tím před nimi samozřejmě vyvstala nutnost upíry zabydlený a přitom pouhé desetiletí od nás vzdálený svět nějakým realistickým způsobem zobrazit. A právě nápaditě a s důrazem na detaily vytvořené prostředí, v němž se celý děj odehrává, patří k největším devízám tohoto snímku. Přes nevelký (alespoň na hollywoodské poměry) rozpočet se tvůrcům podařilo vybudovat alternativní moderní svět, zachycený nápaditými filmovými prostředky (záběry plakátů, novin, televizních zpráv) a obdařený odpovídající tíživou atmosférou, souznící s hudebním doprovodem i vizuální stránkou celého snímku. Realističnost příběhu pak ještě podtrhují ryze aktuální témata, jako hrozící vyčerpání nenahraditelného zdroje obživy, diskriminace slabších nebo odlišných jedinců (lidí i tzv. podřadových upírů) či touha po moci a finančním obohacení na úkor druhých.

Co se týče ztvárnění ikonické postavy upíra, zůstává zachována velká část jejích klasických atributů (výjimkou je třeba nucený odpočinek během dne), od sání krve prostřednictvím charakteristických špičáků přes absenci odrazu v zrcadle až po smrtící účinek slunečních paprsků. Celkově však dochází k jistému „polidštění“ dotyčného druhu nemrtých, odrážejícímu se v omezení tradičních nadpřirozených schopností i obyčejném vzhledu většiny těchto bytostí.

Přestože důkladnost vyobrazení upíří společnosti by se mohla stát solidním základem třeba pro antiutopii či jiný „vážnější“ žánr, zůstává Svítání divácky nenáročným akčním snímkem. Jako takový však nabízí akce překvapivě málo, což jej mezi filmy tohoto žánru poněkud znevýhodňuje. Další slabinou formálně zajímavého snímku je pak jednoduchost zápletky a trochu zamrzí i neuspokojivé vysvětlení původu celé upíří nákazy. Přesto se jedná o zajímavý přírůstek žánru upírských filmů, okořeněný kvalitními hereckými výkony a především originální autorskou vizí.

Svítání (Daybreakers, USA/Austrálie 2009)

Režie: Michael Spierig, Peter Spierig
Scénář: Michael Spierig, Peter Spierig
Kamera: Ben Nott
Hudba: Christopher Gordon

Hrají: Ethan Hawke, Sam Neill, Willem Dafoe, Michael Dorman, Claudia Karvan, Isabel Lucas
Délka: 98 minut
Premiéra v ČR: 11. 3. 2010