USA vs. John Lennon aneb Kterak se moloch války zalekl brouka

O válce ve Vietnamu bylo řečeno i natočeno již mnohé, a tak není žádným tajemstvím, že toto americké tažení na asijské půdě provázely bouřlivé protesty. A jak tomu při podobných událostech začasté bývá, také v tomto případě stanuli v čele pacifisticky orientované veřejnosti někteří z předních umělců své doby – jedním z nich byl i proslulý liverpoolský rodák John Lennon. Ten spolu se svou druhou manželkou, japonskou hudebnicí a výtvarnicí Yoko Ono, zvolil cestu navýsost originálních protestů, majících často podobu happeningů – asi nejznámější z nich, nazvaný „Bed In“, se odehrál v roce 1969 v Montrealu a novomanželé Lennonovi při něm strávili osm dní v posteli, obklopeni mírovými hesly a také davem novinářů, na jejichž nezájem si nikdy nemohli stěžovat, a společně se svými přáteli (mj. spisovatelem Timothym Learym) zde nahráli dnes již kultovní skladbu Give Peace a Chance.

Médii ostře sledovaný pár se pochopitelně brzy stal trnem v oku mnohým politikům z Washingtonu a jejich protiopatření na sebe nenechala dlouho čekat. Pod záminkou někdejšího přechovávání drog začal Lennona stíhat imigrační úřad a slavnému leaderovi (mezitím se již rozpadnuvších) Beatles hrozilo vyhoštění ze země. Teprve po několikaletých soudních tahanicích získal Lennon vytouženou „zelenou kartu“ (v roce 1976) a tím i neotřesitelné právo ve Spojených státech, jež se staly jeho novým domovem, natrvalo zůstat. Je smutnou ironií, že o pouhé čtyři roky později se John Lennon stává obětí atentátu – je před svým newyorským bytem zastřelen duševně chorým M. D. Chapmanem.

Snímek režisérského a scenáristického dua Leaf-Scheinfeld není po stránce formální nijak výjimečný, jeho tvůrci volí skladbu tradiční – pásmo dobových záběrů a fotografií prokládají v současnosti natočenými rozhovory s hlavními aktéry někdejších událostí. Před zraky diváků se na plátně střídají jak zástupci bývalých odpůrců války ve Vietnamu (v čele s Yoko Ono), tak představitelé tehdejších oficiálních mocenských struktur. Poměr reprezentantů obou táborů však hovoří jasně ve prospěch první z těchto skupin, což znatelně ubírá americkému dokumentu na objektivitě, kterou od tohoto žánru obvykle očekáváme. Co na tom, že z pohledu dnešního diváka již není pochyb o tom, která ze zmíněných skupin byla tou správnou – obě by měly dostat stejný prostor a až jejich argumenty rozhodnout o tom, na čí stranu se přikloní divácké sympatie.

Dokument USA vs. John Lennon je i přes svůj konzervativní kabát snímkem tematicky zajímavým a pro leckoho možná i objevným. Prostřednictvím bohatého nashromážděného materiálu poznáváme méně známou (avšak neméně zajímavou) tvář slavné osobnosti, jež se stala až jakousi ikonou své doby, a zjišťujeme, že vedle nesporných kvalit hudebních a uměleckých vůbec byla tato postava obdařena i mnohými kvalitami čistě lidskými, mimo jiné odvahou stát si za svým přesvědčením a snášet též důsledky svého radikálního postoje.