„Užívej si, co to jde!“ vzkazuje Woody Allen

Jednou z nejzajímavějších etap lidského života je pravděpodobně stáří. Většina lidí v té době již stihla vystřízlivět z mladického naivizmu a jejich pohled na svět je zcela realistický, možná jen s pachutí bolavého sarkazmu, ale s tím se musí počítat asi stejně jako s bolestí zad a kloubů. Stáří dovoluje sledovat svět a jeho neduhy z odstupu a pouze s pousmáním poznámkovat děj, jemuž se říká život.
Režisér malého vzrůstu, leč velkého jména, stárne a tuto svoji zkušenost s přibývajícími lety přetavil ve film. Woody Allen se ve svém filmu Whatever Works/Užívej si, co to jde, vrací do New Yorku. Allen tohle město evidentně miluje a jeho diváci zase milují ony vtipné postavičky, absurdní lidská dramata i situace a vztahy, které ohýbají čas i prostor a dovolují nám vidět sami sebe v lidech jiných osudů i charakterů. Není žádným tajemstvím, že Woody Allen je sice považován za jednu z největších žijících filmařských legend současnosti, ale jeho filmy v konkurenci s kasovními trháky těžce prohrávají. Je pravděpodobné, že ani tento film, který byl natočen již v roce 2009, ale do české distribuce se dostává až nyní, nebude divácky příliš úspěšný, ačkoli je to pravděpodobně jedna z nejvtipnějších komedií o stáří.
Stáří a smrt, která jde v závěsu, jsou opravdové. Na prahu poslední životní etapy, kdy ke štěstí stačí i malé radosti a život se skládá už téměř výhradně jen z nashromážděných kuriozit a neuróz, je nezbytné přestat lhát a obsesně trvat na falešných hodnotách. V období tzv. kultu mládí je obzvláště zajímavé sledovat dokonalost, jíž je stárnoucí muž. Podivuhodná je absurdita lidského života, v níž na začátku chcete sdělit mnoho, i když nemáte co, kdežto na konci můžete sdělit mnohé, ale problémem je se vyjádřit.
Příběh, který Woody Allen představuje tentokrát, se v jádru i svou filozofií příliš neliší od těch, které nabídl už mnohokrát předtím, což ale upřímně řečeno je jedním z lákadel jeho filmů. Hlavním hrdinou je opět antihrdina, což možná vysvětluje úspěšnost jeho filmů u evropského publika, které je na antihrdiny zvyklé. Tentokrát je jím v podání skvělého Larry Davida stárnoucí génius Boris Yellinikof, nonkonformní, mizantropní a pruderní stařík, který jen velmi neochotně pod skořápkou své perverzně depresivní životní filozofie nalézá svůj vlastní banální život a všechny jeho potlačované pravdy. Podobně jako Clint Eastwood ve svém Gran Torinu nachází i Boris ztracené emoce a smysl života za pomoci o dvě generace mladší postavy. Užívej si, co to jde je tedy příběh opuštěného stárnoucího muže, do jehož života se vloudí svěží závan, kterým je velice mladá Melody Celestine (Evan Rachel Wood), dívka z venkova, která vyniká svojí naivitou a nevzdělaností. Jejich vzájemné soužití pozvolna ovlivňuje jejich postoj k životu i pohled na svět. Vztah těchto dvou by mohl připomínat Shawův Pygmalion, který navíc autor doslovně zmiňuje, ale v tomto příběhu nejde až tak o vědomé přetváření, postavy se spíše samy proměňují. Zřejmě nejzásadnější proměnou projde Marietta, matka Melody, která jednoho dne přijede z venkova za dcerou do New Yorku. Úžasným způsobem ji ztělesnila Patricia Clarkson. Allen se právě prostřednictvím její postavy pošklebuje zažité venkovské malosti, předsudkům a morálním povrchnostem. Ublížená žena z maloměsta, pro kterou je život velkým zklamáním, se tak mění v žijící bytost využívající svého potenciálu a životního momentu, v němž se ocitla jaksi mimochodem.
Příběh sám v sobě neobsahuje žádné překvapivé zvraty, ale bez zjevných obtíží plyne dál a diváka baví. Sem tam se ke slovu přihlásí Allenova chuť zase jednou promluvit k publiku jako humorista, kterým býval. Boris tak pronáší vtipné zcizující monology, které by si žádný jiný tvůrce v dnešní době snad ani nedovolil do filmu dát, což je jedním z benefitů Allenovy tvůrčí svobody. Pravděpodobně však díky těmto schválnostem, překvapivým a neotřelým postojům, šíleným postavičkám a inteligentnímu humoru Allenovy filmy přežijí.
Woody Allen ve své tvorbě předestírá nespočet otázek, z nichž však jedna vyniká nad ostatními: „Kdo jsme a kam kráčíme?“ Stáří je v tomto ohledu ve výhodě, protože na rozdíl od mladé nerozvážné duše již ví, jak ubohý, bezvýznamný a prchlavý může lidský život být. Allen nám ale prostřednictvím svého filmu vzkazuje, že život možná není nutné brát tak absolutně vážně a životní cestu si volíme každý sám, tak proč si neužívat, co to jde?
Užívej si, co to jde (Whatever works, USA, 2009)
Režie: Woody Allen
Scénář: Woody Allen
Hrají: Larry David, Evan Rachel Wood, Patricia Clarkson, Ed
Begley jr, Henry Cavill, Olek Krupa, Jessica Hecht, Michael McKean, Yolonda
Ross
Délka: 92 min.
Premiéra ČR: 13. 5. 2010
Reklama