V údolí Elah
Píše se 1. listopad 2004 a Hankův syn Mike je po nečekaném návratu z Iráku na vojenskou základnu v Novém Mexiku po pár dnech nezvěstný a armáda jej tak považuje automaticky za dezertéra. To však Hankovi na jeho syna, vlastenecky založeného a příkladného vojáka, příliš nesedí. Mezi běžnou denní rutinou při opravě aut, rozvážení štěrku a každodenním kontaktem s válkou v Iráku (neustále přitomnou skrze rozhlas a televizi) v Hankovi stále více hlodá zub pochybnosti o zmizení jeho syna, a tak se po krátkém a strohém rozloučení se svou ženou Joan (Susan Sarandon) vydává z Tennessee do Nového Mexika na vojenskou základnu, kde má sloužit pohřešovaný syn Mike.
Na základně však Hank narazí pouze na pár Mikeových kamarádů z jednotky, na poněkud jiné poměry v armádě, než byl zvyklý, a pak na synův mobilní telefon, který se posléze stává jedním ze základních zprostředkovatelů ve vyprávění Mikeova příběhu skrze poškozené videozáznamy a fotografie, pořízené na misi v Iráku. Ty jsou pro Hanka jediným vodítkem a stopou v jeho soukromém pátrání na vlastní pěst. Pátrání, které jej zavádí do barů, striptýzových klubů i na místní policejní stanici. Zde se však setkává jen s nezájmem, byrokracií a všeobecnou apatií vůči osudu zmizelého mladíka. Teprve poté, co je na okraji města nalezena mrtvola neznámého muže a místo činu i celé vyšetřování je následně za poněkud sporných okolností odebráno oblastní policii a postoupeno armádě a policii vojenské, začíná se mladá policistka Emily Sandersová (Charlize Theron) zajímat o případ zmizelého Hankova syna i navzdory nařízení z vyšších míst poněkud podrobněji a paralelně rozjíždí, stejně jako Hank, své vlastni soukromé vyšetřování daného případu. Na oba však čeká nejedno nepříjemné odhalení jak jednotlivých skutečností případu, tak i praktik policie a především armády, které Hank donedávna plně důvěřoval.
Oscarový režisér a scenárista Paul Haggis si po úspěchu se svým minulým filmem Crash vybral do nového snímku téma poněkud složitější, ale zato velmi aktuální a především pro americké publikum velmi ožehavé. V tomto detektivním příběhu z armádního prostředí, natočeného až téměř klasickým filmovým stylem s lehce noirovými ingrediencemi, je totiž díky velmi pozvolnému až pomalému stylu vyprávění neustále přítomna jakási nevyřčená deprese, rozmrzelost a smutek nad současným vojenským a politickým vývojem již několik let trvající krize v Iráku, potažmo v Afghánistánu a její dopad na prosté mladé lidi, kteří do těchto válek byli vládou vysláni (stejně tak jako kdysi poslal král malého Davida do boje s Goliášem v údolí Eláh), a nechtěné břemeno a nepříjemné pravdy, kterým musejí často čelit rodiče těchto zpočátku nadšených a nyní depresemi a traumaty naplněných válečných dětí.
Ačkoliv tento film není příliš hřejivou a příjemnou podívanou, je tu hned několik důvodů, proč si na něj zajít do kina i v jiné než depresivní náladě. Na prvním místě je třeba především zmínit herecký výkon zkušeného hollywoodského veterána Tommy Lee Jonese, který tu podává jeden ze svých nejlepších výkonů posledních let (za což byl po zásluze na Oscara alespoň nominován). V minimalistickém, ale o to intenzivnějším hereckém koncertu se v jeho postavě válečného veterána Hanka Deerfielda, pátrajícího po okolnostech zmizení vlastního syna, snoubí skrze smutnou rozmrzelost a mechanicky disciplinovanou svéhlavost, se kterou vede své vlastni vyšetřování, neskutečně hřejivá (byť naoko potlačovaná) láska milujícího otce a nezlomná hrdost a odvaha, která se nedá zlomit ani fakty, jež začínají vrhat temnější světlo na skutečný Mikeův příběh. Ačkoliv Susan Sarandonová, ztvárňující Hankovu manželku Joan, v tomto snímku nedostala příliš prostoru, i na malé ploše dokáže vnést ve spolupráci s Tommy Lee Jonesem na plátno jednu z citově nejvypjatějších scén filmu, ze které vám v kinosále na okamžik dojetím přeběhne mráz po zádech. Těmto dvěma pak spolehlivě sekunduje Charlize Theronová (která už ve Zrůdě dokázala, že jí žádná herecká poloha není cizí) v roli svobodné matky, která se navzdory neustálým posměškům svých policejních kolegů snaží dotáhnout vyšetřování do konce se stejnou zodpovědností, s jakou se stará o svého malého syna.
Samotná Haggisova citlivá režie, scénář a výborná práce s herci, stejně jako civilní, ale přesto v každém záběru až perfekcionisticky čistá kompozice kamery Rogera Deakinse, snově melancholická a zadumaná hudba Marka Ishama, zaznívající jen zřídka, a obdivuhodně potlačená výprava Laurence Bennetta (kdy jsou jedny z nejnákladnějších scén filmu, odehrávající se ve válečném Iráku, zobrazovány jen a pouze skrze zrnitý a nedokonalý obrazový záznam z Mikeova mobilního telefonu) je v každém ohledu podřízena samotnému příběhu, který, ač pro někoho pomalu gradující a občas chladný, je přesto plný lidských emocí a nejednoznačného poselství, které naplno vyzní prakticky se zatmívačkou posledního záběru filmu, jež by v režii kohokoliv jiného mohl upadnout do šedého průměru vlastenecky patetických filmů, které dokáže hollywoodská továrna na sny vyprodukovat vždy spolehlivě a v dostatečném množství. To však není případ tohoto velice kvalitního, citlivého a náročného snímku s nepokrytě uměleckými a festivalovými ambicemi, které nejsou občas také na škodu a velkému plátnu ve finále sluší nejvíce, i když zobrazují velmi komorní příběh.
V údolí Elah / In the Valley of Elah (USA 2007)
Režie: Paul Haggis
Scénář: Paul Haggis, Mark Boal
Kamera: Roger Deakins
Hudba: Mark Isham
Střih: Jo Francis
Hrají: Tommy Lee Jones, Charlize Theron, James Franco, Susan Sarandon, Josh Brolin, Jason Patric, Frances Fisher, Jonathan Tucker, Barry Corbin, Rick Gonzalez, Brad William Henke, Brent Briscoe, Mehcad Brooks, Judy Marte, Kathy Lamkin
Délka: 121 minut
Česká premiéra: 3. 4. 2008