Před jedenácti lety odstartovala adaptace marvelovského komiksu o světě
plném mutantů nadaných zvláštními schopnostmi pozdvižení, kterému se
dřívější filmové podoby Supermana a Batmana nemohly rovnat. X-Men
proměnili hollywoodský průmysl do té míry, že synonymem akčního
velkofilmu se pomalu stává film komiksový – Spider-Man, Temný rytíř,
Fantastická čtyřka, nový Superman, Thor, Hulk aj. Kam svou náturou zapadne
pátý film z x-menovského univerza nazvaný První třída?
Film se vrací o nějakých čtyřicet let zpátky do roku 1962, kdy se
setkáváme s Charlesem Xavierem, čerstvým držitelem diplomu a schopným
telepatem s bujnou kšticí a funkčníma nohama, a Erikem Lehnsherrem,
mutantem ovládajícím kovy, který nezvládá svou agresivní stránku, když
pátrá po bývalém vedoucím z nacistického koncentračního tábora. Tato
osoba je nakonec spojí dohromady, když založí skupinu zvanou X-Men a pustí
se spolu s tajnou službou USA do mise, jejímž cílem má být odvrácení
jaderného holocaustu. Někdo totiž manipuluje se Spojenými státy
i Sovětským svazem tak, aby byla rozmisťováním raket vyprovokována
válka. Klíčovým bodem mají být hlavice na Kubě. Erik, který brzy
přijímá jméno Magneto, touží po pomstě. Xavier přezdívaný profesor X
touží po míru mezi lidmi a mutanty. Spojenectví je nejisté a osud světa
zrovna tak.
Je pro producenty tak nepochopitelné, že
divákovi se během letních měsíců nějakým pochybným zázrakem nevypaří
z hlavy všechen mozek? Proč nás tedy čím dál víc zásobují filmy,
které sotva chodí a ještě přitom hloupě žvatlají? Na pořádný letní
film se vším všudy, tj. i s trochou toho rozumu, nadhledu a stylu, se
čekalo jako na déšť ve velmi dusném dni. 2. června se z nebe spustila
hotová bouře – do kin dorazili X-Meni a pozvedli úroveň letošní
nabídky v kinech, co se týče blockbusterů. O Rychle a zběsile 5 se
říká, že je výživným akčním filmem, ale scénář sepsalo pětileté
děcko. Thor trpěl rozdvojenou osobností, to když byl vtipný na Zemi a
zeshakespearovatěl v dalekém vesmíru. Kung Fu Panda je zbídačeným kusem
animovaného filmu, kterému chybí víc invence. Piráti z Karibiku se i se
svou kocábkou samým studem potopili hodně hluboko. X-Men jsou spása, jako
producent a spoluautor námětu se vrátil tvůrce prvních dvou X-Menů Bryan
Singer a režie se konečně ujal Matthew Vaughn, který mohl sérii zachránit
už před pěti lety, kdy mělo jeho jméno figurovat v pozici režiséra
X-Men: Posledního vzdoru. Chuť nám spravil aspoň nyní.
Hlubokomyslnost, víceznačnost a opatrný
přístup k akci – to představovalo všechny významné atributy, díky
nimž jsme si X-Meny zamilovali. Poslední vzdor a následně X-Men Origins:
Wolverine se na většinu těchto prvků vykašlaly jako na nepotřebný šmejd.
Chyba pro diváky, vítězství pro producenty – třetí díl vydělal
nejvíc ze všech, ale bylo by to možné bez fantastické dvojky? Nezbývá
než věřit, že diváci nyní uslyší na kvalitu a První třídu podpoří
svou návštěvností. Matthew Vaughn pracuje s příběhem, který
přetváří do moderně pojaté podoby, ale zachovává řadu aspektů,
kterými film vizuálně ponechává ve stylu retro. Ať už je to pěkně
širokoúhlá kamera Johna Mathiesona s výraznou hloubkou ostrosti a barevně
sytým vizuálem nebo práce s kostýmy a dekoracemi. Retro se okázale
nepředvádí, neupozorňuje na sebe, ale dotváří atmosféru doby, kde se
hraje na špiónování a soupeření dvou velkých mocností USA a Sovětského
svazu. Zasazení X-Menů do tohoto prostředí nabízí netradiční možnosti
využití. X-Meni se nikdy nebránili svému vtažení do reality světa,
důkazem je známá úvodní scéna Magneta za mlada v koncentračním
táboře. Jejich účast v největší krizi studené války je jednak
zajímavým motivem, který plně využívají pro vlastní profilaci, a jednak
skýtá možnost přepsat známé dějiny, jako to udělal Tarantino
v Hanebných panchartech. Pracuje se s představou, že mutanti mohli být
v pozadí konfliktu a mohli chtít vyvolat třetí světovou válku –
vzrušující námět.
Na ten se nabalují postavy, které hrají
prim a řádně si to užívají. V První třídě tak spolu zasedají Charles
Xavier, čerstvý absolvent Oxfordu, Erik Lehnsherr, jehož hodnoty a názory
byly pokřiveny pobytem v koncentračním táboře, Raven Darkholm, která
příliš nestárne a trpí problémy s přijetím své podoby, Hank McCoy,
který ji v této intimní záležitosti chápe a podporuje, a konečně
i Banshee s Havokem. První čtyři dostávají ohromný prostor k tomu, aby
rozehráli psychologickou partii, poodhalili své nitro a ukázali, jaké byly
počátky postav, které známe jako starší, zkušenější a mnohem
vyzrálejší. Zatímco dřív byly postoje a názory už utvořeny, První
třída se zabývá právě formulací těchto názorů a v tomto procesu
nezůstává nic dlužná Singerovu přístupu. Není se proto čemu divit, že
valnou část filmu tvoří scény dialogů a konverzace. Vyřčené myšlenky
mají smysl a rozhodně kvůli nim nepřijdete o pořádnou akci.
I na tu totiž zbývá v První třídě dost prostoru. Zatímco mladí
mutanti se učí své schopnosti ovládat, banda padouchů už je značně
ostřílená a umí v tom chodit. Akcechtivého diváka tak potěší prakticky
nezničitelný šéf Hellfire Clubu Sebastian Shaw nebo jeho nohsled Azazel,
což je dle komiksové historie otec Nightcrawler a tuto příslušnost dá
poznat svou teleportační schopností, kterou v boji umí využívat ještě
o něco efektněji než jeho asketický syn. Naštěstí výcvik mládeže
netrvá dlouho, a tak závěrečný střet jakožto smysluplné vyústění
událostí nabízí širokou paletu příležitostí pro jednotlivce, aby byl
celek ohromující. Hudba Henryho Jackmana pak, navzdory nedostatku leitmotivů,
zvládá posunout emocionální vyznění scén ještě o kus výš.
Jak dopadnou Transformers 3, poslední Harry Potter nebo další komiksový
film Kapitán Amerika, to nevíme, ale První třída nastavila laťku
vysoko.
X-Men: První
třída (USA, 2011)
Režie: Matthew Vaughn
Hudba: Henry Jackman
Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender, January Jones,
Nicholas Hoult, Kevin Bacon, Jennifer Lawrence, Lucas Till, Edi Gathegi, Jason
Flemyng, Morgan Lily, Zoë Kravitz, Rose Byrne, Caleb Landry Jones, Oliver
Platt, Bill Milner a další
Délka: 132 min
Napsat komentář