Rozhovor: Jennifer Aniston mluví o svém novém filmu

Tento film je jen o něco málo více romantickou komedií než "Hra s nevěrou" a vaše nezávislé filmy. Cítíte, že už ze sebe konečně začínáte setřásat image Rachel?

JA: Tímto způsobem o tom skutečně nepřemýšlím. Prostě se na to takhle nedívám. Čím více se něčemu vzdalujete, tím méně jste s tím propojena.

Při sledování filmu jsem cítil, že je velmi realistický co se týče témat sexu a komunikace a jejich složitosti. Obecně cítíme, že muži a ženy mluví jiným jazykem. Souhlasíte? Jak se s těmito rozdíly vypořádáváte vy?

JA: Souhlasím. Myslím, že jako ve všech případech, když někdo mluví cizí řečí, máte-li zájem mu porozumět, prostě se jeho jazyk naučíte. Dáte si ten čas porozumět. Muži a ženy jsou rozdílní, a jakmile to jednou přijmete, srovnáte se s tím mnohem snáz. Myslím, že když se necháte odradit rozdíly, jen vás to otráví. Prostě jen přijmete rozdílnost jako něco krásného a smíříte se s tím, že se vždy úplně neshodnete. Myslím, že to ozvláštňuje vztah, skutečně.

Jennifer, tento film byl napsán, produkován a režírován muži, což znamená, že ženský pohled hodně spočívá na vašich bedrech. Cítila jste to tak a co konkrétně jste do něj chtěla vnést? Slyšeli jsme, že jste udělala nějaké změny.

JA: Považuji za zajímavé začít tím, že tři chlapi napíší příběh o muži a ženě a o rozchodu. Řekli, že potřebují, aby přišla žena a propláchla postavu Brooke, její hlas a také její vztah k Addiemu. Pro Vince a Favreaua byly mužské postavy jasně dané. To bylo na tom zábavné. Ta kolaborace. Prostě jsme chtěli natočit co nejlepší film, být tolik pravdiví, jak jen jsme mohli, a najít něco smysluplněho v každé scéně.

Copak nejsou žádné konkrétní věci, které jste chtěla ve filmu sdělit?

JA: No, chtěla jsem, aby Brooke byla více aktivní. V původním scénáři to byl spíše Addie, kdo jí radil a říkal, co má dělat. Prostě byla jen svým způsobem směrována. Myslela jsem, že bude zábavnější, když bude více strůjcem svých špatných rozhodnutí a své neschopnosti komunikovat a hrát onu hru. Chtěla jsem ukázat tu stránku žen, která vede k chybám. Proto si myslím, že oba naprosto stejně chybují. A přesně k tomu společně také dojdou na konci své cesty. Uvědomí si, že kdyby jen věděli, jak spolu mluvit, takovým způsobem by se to nerozpadlo. Což se stane.

Režisér tvrdí, že pro vás nahá scéna byla velmi osvobozující. Mohla byste to upřesnit?

JA: Opravdu? To že řekl?

Ano. Řekl, že po čtvrté klapce jste prostě jen mávla rukou a šla na to.

JA: Netuším, proč to si Peyton myslel. Něco osvobozujícího skutečně je na tom chodit kolem úplně nahá, ale nebylo to snadné. Nebyla to žádná legrace, a nezlepšilo se to ani v průběhu dne. Mohu jen říct, že čím užší záběr, tím více oblečení jsem mohla mít na sobě.

Která část rozchodu vám přijde nejtěžší – když cítíte, že je něco špatně, nebo ke konci, když musíte zapomenout na svou lásku?

JA: Řekla bych, že nejtěžší část je samotný průběh. Myslím, že potom se rány začnou léčit.

Jaký je váš normální den, když nepracujete?

JA: Ve skutečnosti není v mém životě žádna rutina, protože nemám pravidelné zaměstnání. Takže normální den znamená vstát a přečíst si noviny, zacvičit si, pročíst si scénáře, které mám na ten den připravené, a postarat se o ostatní záležitosti.

.:Přečtěte si článek v rodném jazyce herečky:.