"Sledujte Bio Central v Hradci Králové, tvořte a jezděte na kole. Je to totiž sexy," říká PR manažerka kina "Majka Lišková"

1. Jak dlouho už pracuješ pro královéhradecké kino Centrál?

V hradeckých kinosálech jsem prakticky vyrostla. Od dvou let mě tam brali rodiče i děda, takže od dvou let jsem aktivní fanoušek. Bylo tedy asi nevyhnutelné, že jsem časem začala pro kino i pracovat. Nejdřív jsem dělala všechno od úklidu, trhání lístků přes prodej a pak několik let jako barmanka. V Centrálu jsem taky měla na starosti výstavy mladých autorů v kavárně. Nyní v Bio Central pracuji od března jako PR manažerka a koordinátorka doprovodných akcí.

2. Bio Central prošlo posledních pár let řadou změn, což dokládají i změny jeho názvu. V čem je jiné „nové“ kino od toho „starého“ – původního?

Asi největší změnou je aktivní komunikace a spolupráce s našimi diváky. Jsme otevření nápadům, změnám a snažíme se pomáhat zajímavým projektům. Dramaturgie kina se více rozvrstvila a zařadili jsme i nové projekty, které jsou z části okoukané od pražských spřátelených kin Aera, Světozoru a Bia Oko. No a na baru se snažíme postupně o přeměnu na otevřený prostor s dobrou hudbou, kvalitní kávou, výběrovým alkoholem, pivními speciály a nabídkou od českých výrobců. Ale tam je to ještě na delší cestu, která souvisí i s plánovanou rekonstrukcí…

3. Na jaké vychytávky může současné Bio Central nalákat?

Bio Central je myslím stále kinem, které nabízí skutečně kulturní prostředí bez popcornu a se slušnými a vychovanými diváky. To je podle mě příjemná skutečnost, která nás odlišuje od toho, co najdete obvykle v multiplexech. A pak je to samozřejmě zajímavá nabídka filmů a aktivit kina, která je otevřená divákům všech věkových kategorií i různých zájmů. Pro fajnšmekry jsou to festivaly a projekce filmového klubu, pro děti pohádky, rodičům s dětmi nabízíme Baby bio, milovníkům dokumentů Dokupo, Naslepo, Filmjukebox a samozřejmě taky výstavy, koncerty, záznamy opery a baletu atd.

4. Na jakou kinematografii je kino zaměřené?

S novým provozovatelem jsme zrušili podtitul artkino. Jsme kino! Nabízíme filmy, které považujeme my sami za kvalitní, zajímavé, podnětné. Chceme, aby si u nás přišel na své každý divák. Nechceme se ale podbízet vyloženě komerčními tituly. Naopak chceme divákům zprostředkovat i zážitky z filmů, jaké by možná v běžné produkci neměli možnost vidět – filmy evropské, animované, z Asie apod. Takže hodně vybíráme.

5. Kromě práce v kině však děláš spoustu jiných věcí, které by naše čtenáře jistě zajímaly. Jak bys charakterizovala svoji tvorbu? Komu je určená?

Odpovídat na tuhle otázku je teď právě pro mě celkem složité. Většinu svého času věnuji právě teď práci v kině a tvorba zůstává stát. To, co ale určitě chci zmínit, je Ateliér Ženy. Seskupení aktivních žen – jak tomu říkáme, jsme založily společně s mými kamarádkami v roce 2009 – vlastně to byla náhoda. Dostala jsem nabídku udělat kreativní workshop na Klídek festu a bylo třeba se nějak pojmenovat. Jméno vzniklo velmi spontánně a taková je i jeho tvorba. Každá za sebe (je nás šest) tvoříme – každá něco úplně jiného, děláme workshopy, které mají za úkol inspirovat, namotivovat k vlastní tvorbě, relaxovat a bavit se. Ateliér Ženy je určen dospívajícím, stále dospívajícím a dospělým. Co mě těší, je, že Ateliér Ženy při svých akcích vždy přitáhne velmi zajímavé lidi, a dokonce i kreativní muže. V současnosti je Ateliér Ženy trochu méně vidět a čekáme, kam se pohne. Teď bych ráda rozjela svůj projekt Cyklolovers, který si klade za cíl ukázat jízdu na kole jako součást života – jako životní styl, který je zábavný, zdravý, bezpečný a sdružuje různé lidi. Takže 1. května v Biu Central pořádáme cyklojízdu a piknik a poté povídání s pardubickými přáteli z Města na kolech.

6. Jaká je „Majka“ jako žena, jaká jako „umělkyně“ ?

Před nějakou dobou jsem asi konečně došla k tomu, co bych asi měla v životě dělat. Inspirovat. A to se mi snad daří. Jaká jsem – na to se odpovídá špatně… Tak asi tak: Jsem noční tvor, se sebou vedu dlouhou rozpravu, jestli pocházím z Maďarska, Transylvánie nebo od Severního moře… Tak i moje věci jsou jednou něžné a vláčné, podruhé zas přímé a vášnivé a potřetí úplně jiné. Jednou budu baba kořenářka, čarodějnice, žena vlčice a starý mládenec v jednom. Mými zvířaty jsou liška, kočka, netopýr a medúza. Žijeme v symbióze – les ve studeném moři a ledovém větru, hromy a blesky, meluzína, příboj a ticho noci.

7. Jaké je tvé životní motto?

Učit se, inspirovat a vytvářet podmínky. Nezakrnět. Neposrat se…

8. Co bys chtěla čtenářům Nekultury vzkázat?

Čtenářům chci rozhodně doporučit sledovat Bio Central a jeho aktivity. Tento týden nás totiž čeká festival Dny evropského filmu, který se bude konat v Hradci úplně poprvé. Další týden se mohou zase těšit na Naslepo – tzn. na jeden film podle našeho výběru, který je pro diváky překvapením. Takže platit mohou až po skončení filmu podle toho, jak se jim líbil. A za Ateliér Ženy a Cyklolovers vzkazuju: Tvořte – cokoliv a jakkoliv, ať už to bude pletení, kreslení nebo čarování v kuchyni. Hlavně když vám to bude dělat radost. A samozřejmě – jezděte na kole! Je to skvělé, zábavné, pohodlné, rychlé a navíc sexy.

Fotografie ze soukromého archivu Majky Liškové.

www.biocentral.cz