film

Snímek režiséra Julia Ševčíka Normal byl dlouho médii ohlašován jako jeden z nejočekávanějších českých filmů roku. Vzhledem k jeho charakteru taková propagace nepřekvapí. Příběh masového vraha Petra Kurtena a jeho mladého obhájce totiž od počátku vypadal diametrálně odlišně od veškeré ostatní české produkce. Vskutku tím vzbuzoval zvědavost a mimořádná očekávání…

Hovořím o Světozoru. Dekoru vévodí červená – polštáře na schodech, mladíkovy ponožky, slečniny šaty, některé sedačky v sále, moje nehty. Že by podvědomý červený koberec v nás? Vlastně proč ne – obyčejní lidé jsou tématem a tedy hvězdami. Mezi festivalovými diváky jsou zastoupeny všechny věkové kategorie – sál se rozesměje, když po znělce s miminy zezadu zapláče kojenec – přiléhavá metafora Jednoho světa.

Krátce před Vánocemi 1999 se v Seattlu mělo odehrát zasedání WTO – Světové obchodní organizace, jako vůbec první na americké půdě. Na setkání se poctivě připravovali nejen její zástupci, ale i několik tisíc demonstrantů proti globalizaci, ničení životního prostředí a jiným civilizačním neduhům spojeným s moderními nadnárodními korporacemi. Původně mírumilovné protesty se však záhy zvrhly ve skutečné peklo bojů a ničení majetku, kvůli kterým byl ve městě vyhlášen výjimečný stav a povolána národní garda, a nezvratně zasáhly do mnoha životů…

Znáte to. Holka krásná jako nebe a k tomu ještě tak strašně správná, až se vám z ní třesou kolena. Prostě k zamilování. Proč by někdo takový měl klidně žít svůj skvělý americký život, když na ni může číhat psychopat v masce, když na ní může ležet letitá rodinná kletba nebo si ji může vyhlédnout za oběť pořádně hladový démon? Nejlépe v podobě dítěte! A teď ještě k tomu dítěte nenarozeného!!! A pak se to už jenom mele, jak narůstá hrůza, množí se oběti a kupí hororová klišé.

Nebo raději až o pár měsíců později, přece jen upoutávat na filmy, co se promítají za pár dní, by postrádalo tu potřebnou dávku napětí a nedočkavosti. A tak tedy pro všechny obdivovatele adrenalinových sportů (tedy také nedočkavosti) přichází již za necelé tři měsíce první filmy z dnešních Návnad do kin.

Zajímáte-li se o válku a vojenskou tematiku, stejně jako o osobní výpovědi a také zajímavé recepty, pak nevynechejte film Jak se vaří dějiny režiséra Petera Kerekese. Seznámí vás s kuchaři rozličných nátur a prostřednictvím nich nahlédnete do šesti válek a budete si moct zaznamenat deset receptů. A nejenom to.

Jiří Barta je vysoce oceňovaný režisér a animátor, který se dosud věnoval především tvorbě kratších filmů pro dospělé. Jeho snímky Krysař, Poslední lup nebo Zaniklý svět rukavic posbíraly ve světě hodně cen a zařadily ho ke klasikům jako Jiří Trnka nebo Jan Švankmajer. Svým nejnovějším snímkem se zdánlivě obrací zejména na dětské publikum, pravdou ale je, že si na tomhle zvláštním a specifickém snímku pochutnají hlavně dospělí.

Superhrdinové jsou obyčejní lidé. Ne zas tak obyčejní jako vy nebo já, ale jinak stejní, s podobnými problémy i radostmi. Jenom občas zachrání svět nebo nakopou prdel desítkám zloduchů. Ti, co znají fenomenální komiks Alana Moorea Watchmen, už vědí, o čem mluvím. Ostatní se to dozvědí velice brzy v nejlepším důkazu toho, proč mít rádi Hollywood a tvůrce, kteří si vůči velkým studiím umějí prosadit své vize.

Jedenáctý ročník festivalu Jeden svět pořádaný společností Člověk v tísni se bude konat v Praze od 11. do 19. března, v průběhu března a dubna se uskuteční ve 29 dalších městech po celé České republice. Pražské festivalové centrum bude opět v kině Lucerna. Dalšími festivalovými kiny budou Světozor, Divadlo Archa, Evald, Atlas, Ponrepo, Francouzský institut, Divadlo Minor a malý sál Městské knihovny. Program festivalu je na www.jedensvet.cz

Po menší odmlce zapříčiněné neočekávaným zavalením nových DVD vrstvou sněhu, se konečně podařilo pár kousků vyhrabat. Byl to boj, ale nakonec jsme zachránili Oko dravce, 96 hodin, Tropickou bouři, Zohana, nové Star Wars s podtitulem Klonové války, Cestu do středu Země a Absurdistán. Čerstvé výpovědi najdete uvnitř.