film

"Kapacita Letní filmové školy naplněna!" hlásaly palcové titulky východomoravské modifikace Mladé fronty Dnes. 4 500 akreditovaných „smrtelníků“ + 500 hostů = zastavení možnosti zajištění akreditace a zakonzervování počtu návštěvníků Uherského Hradiště.

Snímků s válečnou tematikou se dnes natáčí nemalé množství, jen malá část z nich se však zabývá událostmi 1. světové války – mezi ně patří i Rudý baron, který právě přichází do českých kin. Snímek vzniklý v koprodukci Německa a Velké Británie oživuje postavu legendárního pilota, pruského barona Manfreda von Richthofena, který se během svého krátkého života stal upřímně obdivovaným i propagandou zneužívaným válečným hrdinou...

Nejslavnější báseň české literatury konečně zfilmována! Vždyť to znáte: „Byl pozdní večer, první máj…“ Jenomže mladé generace už dnes moc nečtou a jestli někdo vůbec, rozhodně ne poezii. Snad taky proto se na možná nejznámější básnickou skladbu můžeme podívat konečně taky na plátně, ať haranti vědí, o čem že ta láska je. Naštěstí, nebo bohužel? To už je záležitostí vkusu. (A taky hodnot, ale psát v současnosti o hodnotách je ještě marnější než mluvit o poezii.)

Komiksoví hrdinové jsou zase jednou pořádně v kurzu. A tak se krátce po nových dobrodružstvích Netopýřího i Železného muže, a rovněž velikého zeleného nerváka jménem Hulk setkávame po čtyřech letech opět i s klukem přímo z pekel, který se tentokrát nebude potýkat jenom s několika obřími oslizlými monstry, ale bude mít co do činění se starým dobrým ohrožením celého lidstva.

Jméno režiséra Sirotčince – Juana Antonia Bayony (*1975) – nejspíš divákům mnoho neřekne, koneckonců se jedná o celovečerní debut tohoto talentovaného tvůrce videoklipů a krátkometrážních snímků. O něco slavnější postavou, spjatou s tímto mexicko-španělským snímkem, je bezesporu jeden z jeho producentů, uznávaný režisér Guillermo del Toro (Hellboy, Faunův labyrint). A pakliže dodáme, že tento velezkušený filmař se svému mladšímu kolegovi Bayonovi i zmiňovanému filmu upřímně obdivuje a že Sirotčinec je jedním z mála reprezentantů hororového žánru, jež si dokázaly vysloužit uznání filmových kritiků, každému musí být jasné, že horor přicházející nyní na plátna českých kin bude událostí dosti výjimečnou...

Kdo má očka krásnější než shrekovský Kocour v botách? Kdo konkuruje zvukům R2-D2? Kdo jezdí po neschůdném terénu lépe než Číslo 5? A kdo dokáže milovat stejně jako člověk? No přece VALL-I! Pixar za pomoci animovaného robůtka do kinosálů rozlévá vlnu nečekaných citů, které nás šimrají od konečků prstů až po poslední nervovou buňku v mozku a které nás neopouštějí ani po skončení závěrečných titulků.

Temný rytíř je tu! Všechno, co se o něm říká, je pravda. Srdce i mozek každého, nejen film milujícího člověka může naplno podlehnout slasti filmového plátna. Temný rytíř se dokázal vymanit z dlouhé řady stejně vypadajících komiksových filmů. Nebyl stvořen jen pro fajnšmekry, byl stvořen i pro ty nejobyčejnější z nás.