SázavaFest 2006

Areál Ostrov nabízí dostatek prostoru pro čtyři hlavní pódia, která letos hostila repertoár více jak sto kapel. A že se bylo opravdu na co dívat. Navzdory deštivému počasí a punkovému kempování ve stanovém resp. bahnovém městečku se festivalové produkci podařilo namíchat žánrově pestrý slepenec, ze kterého si mohl každý vybrat dle chuti.

Čtvrteční program se opíral o tuzemské interprety, ať už se jednalo o zaběhnutá jména (Visací zámek, Lety Mimo, Southpaw, –123 minut) anebo méně provařené, ale o to více zajímavé projekty (Ahmed má hlad, Xavier Baumaxa, Miou Miou).

Pravý běs začal až během pátečního, opět deštivého odpoledne. V pět hodin tu odstartovaly svoji show španělské hvězdy Caňaman, a kdokoliv byl příznivcem trojboje reggae – joint – mír, nesměl chybět. Kapela, jež se může pochlubit společnými vystoupeními s nestory jako UB40 nebo The Wailers (skupina Boba Marleyho), dostála tradic své pověsti. Hutné reggae základy obskakoval melodický hlas, pestrý jako čerstvá zeleň, jíž se rozvonělo publikum během prvních skladeb. Přestože se v reggae mnoho nového vymyslet nedá, Caňaman vysbírali to nejlepší, co tento žánr od dob Boba Marleyho zplodil. A usměvavé publikum je za to náležitě odměnilo.

O pár hodinek později nastoupila dvorní kapela režiséra Emira Kusturici (Underground, Černá kočka, bílý kocour) Boban i Marko Markovič Orkestar. Třináctičlenný ansámbl ze Srbska, se kterým spolupracoval i český romský rapper Gipsy nebo Dan Bárta (úvodní píseň Hello America k Hřebejkovu filmu Horem Pádem), rozburcoval promoklý dav svižnou balkánskou dechovkou. Fúzi tradičních srbských rytmů a moderních hudebních prvků prosekávala mistrovská trumpetová sóla Bobana a jeho syna Marka. V tu dobu jako by přestalo pršet a nebe se roztáhlo do oparu radosti, smutku a nekonečného svitu dechového štěstí, jež donutilo zvednout ruce nad hlavu i zvukaře. Strhujících šedesát minut.

Půlnoční překvapení zajistily hiphopové CZ-SK hvězdy – Kontrafakt a PSH. První jmenovaní rozjeli klasickou profesionální show, tvrdá dikce rapu a ostrá lyrika však odezvu nenašly, u PSH jakbysmet. Opilý Orion sotva artikuloval a novou desku Rap ´n´ Roll, diametrálně odlišnou od jazzem prosáklého Repertoáru, znal málokdo.

Z bohatého sobotního line-upu stojí za vypíchnutí nově pojatý repertoár Čechomoru, který vyšperkoval tradiční lidovky o rychlé bicí a výsledkem bylo žesťové peklo s houslistou v čele. Nepředstíraný úsměv Franty Černého se rázem vylil na publikum a následný ohlas byl famózní. Hlavním příslibem této modernizace bude příliv mladších posluchačů, kteří se u dechovky pro rodiče červenali nudou.

Po půlnoci zahráli táborští rockeři Sunshine a taneční projekt Skyline. Navzdory žánrové odlišnosti oba koncerty spojovalo obrovské nasazení, jedinečná atmosféra a výborní diváci.

Nad ránem, za latino rytmů v jednom z afterparty stanů, končí i šestý ročník SázavaFestu. "Bahnové" městečko pomalu usíná, jen několik skalních přívrženců punku řve hluboko do noci: "Sázava zlofest" a budí tak společně s deštěm unavené návštěvníky. Většina z nich si však uvědomí, že letošní ročník byl opravdové peklo, a za rytmu bubnování kapek pomalu usíná…