UCHOKO – bizarní a pestrý

30/4 Večer první: bizarní

Jako první čeká vaše ušioči projekt Catophone. Mischkin, Kocour, Hosino a hudba zneklidňující až alarmující, doprovázená projekcí koček, které s ledovým klidem domácího mazlíčka pana Kopfrkingla ze Spalovače mrtvol brousí mozkové závity v ostré zářezy. Ty vám však stejně nejsou s to prozradit, jestli se máte smát kočce v epilepticky rytmické křeči, nebo se schovat do kouta, zavřít oči a v myším převleku čekat rychlou smrt.

Z temného bytu plného svítících očí se stěhujete spolu s projekty Cabowitz + P.O.P. corp ven na ulici, do digitalizovaného zmatku velkoměsta. Do prostředí systémových chyb, tančících pixelů a deformací světa na technologické bázi, kde je pořád ještě místo pro hudbu s duší. Zvláštní jev – pokud se mu dá aspoň trochu věřit.

Pozor, ERROR. Špatná zpráva. Vystoupení Michala Mariánka a Davida Možného budete bohužel nuceni z technických důvodů oželet. Konečným řešením se ukazuje improvizace. Kytara, buzuki a Václav Stratil, vedoucí ateliéru Intermédia na FaVU v Brně.

1/5 Večer druhý: pestrý

Začíná one man a one woman show – burning///isalangelo show. Jeden burning boy, zdařilá projekce creative girl, nic moc zpěv a tuna klišé.
– Come on, baby! You´re killing me softly... Líbí se ti moje sluneční brejle? Pojď, holka, vim, že mě chceš, tak mi tleskej a pak tě možná vezmu domu... Jakej jsem byl?
– Sebevědomej, přímej, sexy, ale neskutečně prázdnej. Pokud se jedná o nadsázku, stačí ji ještě trochu přiostřit a tleskám. Pokud ne, je tvoje show skvělou ukázkou jednoduchosti a povrchnosti, zlato. Je mi z toho trochu smutno. Nebo jsem jenom něco nepochopila?

Navazuje kapela Cassete. Osmdesátkové elektro s příjemným ženským hlasem a hravě poetickými texty. Melancholie, láska, první květen... Ač normálně necítíte nic, teď je celý svět všude kolem, hlava se plní a nitro exploduje. Jediným možným způsobem vybití energie se zdá být tanec a nadšení bez výhrad.

Barevný svět mizí, s nástupem kapely Do Shaska je všechno složitější, negativnejší a záhadnější. Na projekčním plátně se prohánějí netopýři, pitvořící se řvoucí obličeje a spartakiádní davy, zatímco ušní bubínky odrážejí temnou zvukovou změť, která si zaslouží srovnání s Lvmen nebo Einstürzende Neubauten. Intenzivní audiovizuální zážitek však přerušil nevybíravý zásah do produkce, při němž byl v polovině písničky vypnut proud a bedňáci se pustili do rozebírání scény. Tato situace okamžitě vytvořila velkou jizvu na kráse letošního ročníku Uchoka. Doufejme, že byla jediná.

Galerie{gallery}nekultura07/hudba/uchoko{/gallery}