Recenze: -123 min. – Dream

9 skladeb/37:56 (Indies Scope)

Od předchozí (čtvrté) desky s názvem Mom se ve skupině odehrály velké změny – přišel nový bubeník – s Minutami nyní hraje Miloš Dvořáček a z alba je zřetelně cítit, jak se navzájem s ostatními skvěle doplňuje – nic proti předešlým bubeníkům, ale u Miloše máte pocit, že jako puzzle dílek přesně zapadnul na své místo a skládačka jménem -123 min. je teď konečně kompletní.

Další změnou je label, u kterého deska vyšla – od Universalu se skupina vrací k Indies Scope (na jejichž stránkách lze také album za velice libou cenu stáhnout). Frontman Zdeněk Bína v našem rozhovoru popsal Dream jako „nejživelnější a nejprdlejší album Minut“ a má rozhodně pravdu.

Na nové desce ze všech muzikantů čiší pohoda, vyrovnanost a suverenita projevu, která jim umožňuje se svobodně vyřádit.

Zvukově nám ani sobě Minuty tradičně nezůstávají nic dlužny, Dream zní opravdu neuvěřitelně našlapaně a energii, kterou Minuty disponují naživo, se podařilo dostat i na album (dle mého názoru se to u Dream povedlo nejlépe ze všech studiových nahrávek této skupiny). Tracky skvěle odsýpají, takže když se po deváté skladbě náhle ozve ticho, zmáčknete automaticky repeat a sjedete je všechny znova. 

Dream je hudebně snad ještě mnohem pestřejší než předešlá alba (k čemuž Minuty nepotřebují nálož hostů – jediným hostem je tu Michal Žáček s flétnami), a přitom logicky zapadá do kontextu jejich předešlé tvorby, jen se posouvá ve vývoji zas o kus dál. Přibývá etnických vlivů (Sol), groovy a pohrávání si s žánry (Self-implosion).

Vyvíjí se i Bínův pěvecký projev – na nové desce se rozpíná do mnohem více poloh a dokáže teď být i mnohem klidnější a méně naléhavý, když je potřeba – nejmarkantněji to můžete slyšet v písni Sea Or Sure.

Krev v žilách vám už na začátku rozproudí vlajková loď nahrávky – totálně švihlý song Subterranean Wonderground s prdlým retro klávesovým motivem, který vám bude znít v hlavě ještě hodně hodně dlouho. Dočkáme se i Bínových exotických skladeb, tolik typických pro jeho sólovou produkci – na tomto albu je to píseň Sol. Rozhodně vrcholem celé desky je pomalá a geniálně vygradovaná rozmáchlá skladba High Treason se stopáží přes šest a půl minuty, která vytváří jedinečnou intimní atmosféru a vypjaté emoce. Frenetický závěrečný song Love and Sugar pak mile překvapí krátkou rozvernou vyhrávkou známého motivu z Bachovy varhanní Toccaty.

Album (kromě toho, že lze na stránkách Indies Scope stáhnout ve formátu MP3), fyzicky vyšlo jako CD a během listopadu pak bude k mání i ve formátu vinylové LP desky, kterou ocení opravdoví fajnšmekři. Autorem povedeného obalu (potažmo i nového designu www stránek skupiny) je Daniel Špaček. Takže pokud si chcete splnit svůj malý posluchačský sen, Dream od -123 min. je tou správnou volbou.