Recenze: Die Toten Hosen – In aller Stille
Düsseldorf + punk = skupina,
která dokáže bez problému vyprodat celý stadion. Die Toten Hosen. Jedna
z nejpopulárnějších německých punkových nebo spíše punk-rockových
kapel, která už funguje přes dvacet let. Jejich nové studiové album vyšlo
koncem minulého roku po dlouhých čtyřech letech očekávání.
Die Toten Hosen – In aller Stille
13 skladeb/ 42:07 minut (JKP/Warner music)
Nový přírůstek v diskografii Die
Toten Hosen rozhodně není natočen „ve vší tichosti“. Jediné ticho,
které zažijeme, je pověstné ticho před bouří, než si ho pustíme. Tou
bouří je úvodní písnička Storm, která byla vydána pár dní
před samotným albem jako singl. Stačí si ji poslechnout a je hned jasné, co
chce skupina svým fanouškům novinkou vzkázat. Jsou pořád zde a jsou
doslova (jak můžeme vidět ve videoklipu) nabití energií, která z nich
snad nikdy nevyprchá. Energie a znovuzrození jsou v podstatě tématem
celé desky.
Následující skladby v nás postupně trochu utlumí očekávání a nespoutané nadšení. Hned v úvodu překvapí Disco s netradičním (pro DTH) disko rytmem, z něhož se posluchač vzpamatuje až v refrénu. Ten už je také tradičně doplněn ironickým textem. Jednotlivé písničky mají skvělý zvuk a rytmus. Kytary dokážou unést výbornými riffy a Campino svým charakteristickým hlasem. Milým překvapením se ukáže být píseň Auflösen, která je duetem s herečkou Brigit Minichmayr. Hlas Brigit je dokonce tak zajímavý, že jde v tomto případě Campinův zpěv do pozadí. Je to pomalá písnička, při které jen tiše nasloucháme, přemýšlíme, zda jsme si vůbec pustili správnou desku, a do reality nás vrátí až následující song.
Dalším neobvyklým kouskem je například Ertrinken doprovázená pianem. Něžný nástroj je vzápětí vystřídán tvrdou kytarou. Její smutný text nutí svou hloubkou k zamyšlení a otázkám. Za zmínku stojí také Angst nebo další, až nezvykle pomalá Tauschen gegen dich, doplněná o hru na cello, která se mi zalíbila na první poslech. Nicméně, najděte si sami své oblíbené songy. Vzhledem k rozmanitosti alba si zde skoro každý nějaký ten kousek nalezne.
Album je textově i hudebně bohaté, ale v podstatě se jinak u Die Toten Hosen ničeho nového a závratného nedočkáme. S punkem, a troufám si říct, že ani s punk-rockem, už v podstatě nemá nic společného. Co na novém titulu chybí jsou vtipné, pijácké písně a extravagantní kousky let minulých. Jako by se skupina bála experimentovat a držela se jistého rockovějšího směru. Ale pokud si spočítáme, jak dlouho jsou DTH na scéně, není se čemu divit. Spíš můžeme být mile překvapeni, že si po tolika letech udržují tak kvalitní a vypracovanou hudbu a styl.
Pokud očekáváte punkovou desku, pak si In aller Stille snad ani nepouštějte. Pokud se vám však líbí hudební směr jejich dvou předešlých alb (obzvláště Auswärtsspiel), pak je tahle deska jejich výborně zpracovaným, a dovoluji si říct, že oproti Zurück zum Glück ještě lepším pokračováním.
Hodnocení: 80 %
Die Toten Hosen – Storm
Reklama