Skupina Grizzly Bear vydala své třetí album s podivným, jednoslovným
leč nezapamatovatelným názvem Veckatimest. Okamžitě se stalo událostí
roku. Je možné, že jde skutečně o výjimečný počin pro velmi jemný a
kultivovaný sluch. Je také možné, že jde jen o příliš nafouknutou
bublinu. Co z toho je pravda, prokáže jen čas a posluchačská přízeň
medvídků grizzly.
Grizzly Bear – Veckatimest
12 skladeb/ 52:02 (Warp Records)
Podle internetových serverů Stereogum, Pitchfork a mnoha hudebních
blogerů se nové album Grizzly Bear stalo albem roku ještě před tím, než
se vůbec dostalo na trh. A já se ptám, čím si to album Veckatimest
zasloužilo? Je totiž pravda, že se recenzenti neumí shodnout na tom, v čem
tkví kvality zmiňovaného alba. Paul Thompson z Pitchfork ve svém článku
začne tím, že popíše Veckatimest jako nejnudnější album na světě, a
skončí tím, že vychválí nový počin „medvídků“ do nebes. Správný
názor neexistuje.
Newyorská kapela Grizzly Bear patří k představitelům indie folkové
scény, spolu například s Iron and Wine nebo Fleet Foxes. Na scénu se uvedli
v roce 2006 úspěšným albem Yellow House (ačkoli již v roce
2004 vzniklo pod hlavičkou Grizzly Bear album Horn of Plenty – to však
bylo hlavně autorským dílem Edwarda Drosta). A od té doby se věnují
prapodivnému stylu kňouravých kapel, jejichž alba znějí, jako by byla
natočena dílem v lese, dílem v kostele. Zpívají jasnými hlasy, přesto
jakoby poněkud zastřenými. Používají především dřevěné nástroje a
k podpoře své veselé, hravé zasněnosti využívají zvonivého zvuku
benja. Nechápejte mě špatně, Fleet Foxes i Iron and Wine patří k mým
oblíbeným kapelám. Ovšem všeho moc škodí. 
V případě nového alba Grizzly Bear mám pocit, že jde jen o nošení
dříví do lesa. Album obsahuje několik zajímavých písní včetně lehce
popového hitu Two Weeks, jehož zásluhou se album proslavilo ještě před
svým oficiálním vydáním. Zbytek alba tvoří písně přibližně stejného
charakteru, přeplněné smutným hlasem, dlouhými tóny a nekonečnými
fadeouty. Kromě zmíněné písně Two Weeks a snad ještě úvodní Southern
Point jsou všechny zbylé skladby zaměnitelné a na první pohled nevýrazné.
Ovšem když si album poslechnete vcelku, najdete v něm skryté kouzlo.
Paul Thompson ve své recenzi chválí disciplinovanou důslednost kapely,
s jakou dokáží udržet ambientnost alba přesně na té úrovni, s jakou ho
uvedou. Ano, Veckatimest je důsledné album, které si nakonec posluchači snad
i oblíbí. Liší se ale nějak od ostatních, podobných indie folkových
alb? Myslím, že ne.
{youtube}tjecYugTbIQ{/youtube}
Napsat komentář