Recenze: La Roux – La Roux

12 skladeb / 44:26 (Polydor Records)

Debutová deska pojmenovaná jednoduše po dvojici Elly Jackson a Ben Langmaid (producent a muž v pozadí) začíná jasnou hitovkou In for the Kill. Už v ní La Roux tak trochu linkuje cestu dalším skladbám – žádná projížďka po horské dráze se konat nebude, ale z křesla vás to přece jen nadzvedne: La Roux má víc svěžesti než občas nudně synťáková Little Boots, s níž je tak často srovnávána, a oproti Australance Ladyhawke je drzejší.

Teprve jednadvacetiletá Elly Jackson může být jednou z těch nových hvězdiček, které prvně, podobně jako například Lady GaGa, nalákají na svůj vzhled. Pod obalem alba, jež z velké části zdobí její nalakovaná zrzavá ofina, se ale skrývá spousta potenciálu.

I když La Roux recykluje 80. léta, pořád do svého mlýnku přihazuje něco, co jsme ještě neslyšeli.

Není to bezduchý pop, ale deska s hlavou i patou, kterou jasně protkává Ellyin svůdně dívčí a čerstvý hlas. Neukazuje sice závratný vokální rozsah a v soutěži Pop Idol by zřejmě neuspěla, ale její debutové album si nemohlo přát nic lepšího.

Letos byla Profil na MySpace.com nominována na Mercury Prize a vysloužila si tím přívlastek výrazného britského objevu. První singl tohohle objevu (vydaný ještě na původním labelu Kitsuné), Quicksand, žádné pozdvižení nezpůsobil, ale už ten druhý, In for the Kill, se dostal na jedenáctou příčku UK Singles Chart. A hned za ním Bulletproof, který dobyl první místo. Šampaňské se může otevřít.

Bulletproof měl od začátku jasné předurčení stát se hitovkou – s nenáročným, ale návykovým popěvkem v refrénu „This time baby I'll be bulletproof“ a tempem, které nenechá vydechnout. Stejně takové jsou i další písně: Reflections Are Protections (namíchaná přesně jako dobrý drink), Tigerlily (dravá jako La Rouxino drzé číro) nebo Quicksand (s naléhavým vokálem). Nadšení utlumují songy jako I’m Not Your Toy nebo unylá Armour Love, které vytržené z kontextu desky prostě nefungují.

Nic to však nemění na tom, že La Roux svou prvotinu uchopila odvážně a dobře. Není s čím srovnávat, nekonají se žádné přechody a kompromisy mezi tou a onou fází tvorby, takže nezbývá než konstatovat, že střapatá Elly Jackson vtrhla do vod popmusic s kluzkou rybí přizpůsobivostí, ale vlastní tváří, a do příště se na nový materiál naučí ještě o něco lépe.

Bulletproof