Karavana putující poprvé letními festivaly – rozhovor

Vítek: Všude se o nás píše, že jsme instrumentální kapela – piano, hammondy, basa, bicí. Ale už jen na každý z těch nástrojů se dá hrát tak, že není třeba se ohlížet na to, jak naši hudbu vyplnit nebo oživit. Dokud klademe důraz na různorodost skladeb, není to pořeba…
Andy: O dalším nástroji jakožto čtvrté osobě do kapely určitě ne! Ale novinka, která už v létě bude součástí kapely, je počítač a samply! Tím hodláme nemálo obohatit náš zvuk a zrovna na festivalech se to bude určitě hodit.
Michell: Když si poslechnete už jen Sympathetic (můžete tak učinit na myspace.com zde – pozn. red.), určitě uznáte, že hrát tuhle skladbu před velkým publikem na velkým podiu bez pěkně burácejících smyčců nemá moc smysl…

V jednom rozhovoru jsem se dočetl, že se v budoucnu nebráníte vokálu, pokud bude, podle vašich slov, dost kvalitní. Nebojíte se, že by taková změna, tedy opuštění čistě instrumentálních vod, byla při vaší záviděníhodné osobitosti „cestou zpět“?

Vítek: Myslím, že na naší kapele je zvláštní to, jak všechno probíhá v souladu. Pokud tam nějaký zpěv bude, tak je to vždy kolektivní názor a kapela za ním bude stát. Takhle to funguje a vychází to.

Co všechno děláte pro propagaci?

Michell: Hodně se staráme o naše webový prezentace, děláme si sami plakáty, snažíme se dbát na fakt zajímavej vzhled kapely – promo fotky atd. A snažíme se hodně dobře hrát.

Mezi základní stavební kameny propagace každé kapely patří deska. Kdy můžeme očekávat její vydání?

Michell: Lidi se nás často ptají „kdy bude deska“, my se ale ptáme na tu samou věc, jen někoho jiného.
Vítek: To se dozvíme v nejbližších měsících. A na tom nyní kromě koncertování nejvíc pracujeme. Na tom, abychom sehnali co nejlepší podmínky a silnou společnost.
Andy: Zrovna teď totiž nahráváme druhý promo singl, který – mimo to, že určitě potěší spoustu návštěvníků našeho webu – se bude nabízet labelům. Když bude zájem a kvalitní nabídka, věci se hnou a budeme moct mluvit o nějakým termínu, teď si netroufáme odhadovat!

Svým zevnějškem a částečně i zvukem působíte jako řada britpopových kapel, odlišujete se ale absencí kytary. Je tato ambivalence úmyslná?

Andy: Ne. Naší kytarou jsou Hammondy, takže to nepovažujeme za absenci a dokonce ani za úmysl, to je onen přirozený vývoj! Keane jsou čistokrevnej britpop a nemají ani basovku.

Dnes vystupujete na pražském Majálesu, je to vaše první festivalová sezóna?

Andy: Ano! A je toho hodně, takže žádný oťukávání, bude to velká zkušenost, myslím pro fanoušky.
Michell: Dřív jsme během dvou prázdninových měsíců nehráli prakticky vůbec. Minulý rok se nám kapela dokonce natolik rozpadla po technický stránce, že jsme měsíc ani nezkoušeli. Teď máme ale skoro každej tejden festival, a několik z nich je fakt velkých, takže se na to ohromně těšíme!

Vítek: Už máme v sobě příliš koncertní energie!

Andy: Nemyslíme si, že naše hudba je „poslechová“. Jsme hodně koncertní, živá kapela! Stačí vidět a slyšet jeden koncert a musí to každýmu dojít. Na vystoupení před větším publikem, na festivalech, se ohromně těšíme, věříme tomu, že to musí zafungovat!

Víme, že jste v minulosti vyhráli soutěž, u jejíhož zrodu stáli např. Jan P. Muchow či Monika Načeva. O kterou soutěž šlo a jaký byl její průběh?

Michell: Tak to je asi řeč o Future Line, soutěži, nebo spíš programu pro mladý kapely, probíhající už nějakej rok v Paláci Akropolis. Když jsme se doslechli, že je možnost takhle si zahrát ve velkym klubu s takovym jménem, zanesli jsme nějakou naší tehdejší nahrávku dramaturgovi projektu, a tomu se to zalíbilo natolik, že jsme tam za nějakých pár týdnů hráli. A pak znovu, znovu a znovu, celkem za ty roky snad 14 koncertů v Akropoli. Proto s lehkou nadsázkou občas říkáme, že jsme kapela, která vystoupila v Akropoli nejvíckrát v celý historii klubu. Stali jsme se nejnavštěvovanější kapelou projektu a mnohé se tam na tom pódiu naučili.

Díky tomu jste se dostali i do Švédska. Jaké zkušenosti jste si z turné s tamější kapelou Ark odnesli?

Vítek: Nebylo to přímo kvůli tomu. Jen jsme měli štěstí, že dva členové The Ark náhodou přišli na jeden z těch koncertů, když v Praze byli na dovolené. Potom se to rozjelo do přátelství, spolupráce a zkušeností jen těžko očekávaných rozměrů, to by bylo na delší vyprávění…

Existují kapely, které si zakládají na tom, že působí i v zahraničí (př. Sunshine). Na druhé straně jsou uskupení, která se mohou chlubit dílčími úspěchy za hranicemi ČR, ale nevyužívají toho (př. Khoiba, Ecstasy Of Saint Theresa). A mezi nimi obrovské množství skupin, které si tvoří zadní dvířka do zahraničí svými anglickými texty. Věříte neustále po svých zkušenostech ze Švédska v český hudební sen, kterého se ještě nikomu nepodařilo dosáhnout?

Vítek: Věříme, že se nám podaří dosáhnout toho stropu našich možností. Jestli to potom bude i součást českého hudebního snu, bude jen dobře. Ale to, že se tu vytváří pojem „česká kapela úspěšná v zahraničí“ je podle nás špatně. Pojem „česká kapela“ bude mít především v Evropě po Eurosongu ještě horší pověst. Řekl bych, že jsme kapela pocházející z Čech, z Prahy, ale nesplňujeme všechny základní vlastnosti "české kapely".