Music Radar: White Lies, The Wireless, Make Model
Tipy Radaru se tentokrát zaměří na britskou indie rockovou scénu. Do průzoru hudebního hledáčku se dostala svěží londýnská jména White Lies a The Wireless, za objev stojí i skotští Make Model.
White Lies - Temná strana síly
Už dlouho mě žádná písnička tak nechytla. Mám teď na mysli písničku Death od této trojčlenné resp. čtyřčlenné party z Londýna. Abych vysvětlil ty peripetie s čísly – na fotkách vystupují tři, na koncertech čtyři, což se občas stává, ovšem kdyby zde ten přidaný klávesák neměl tak velkou roli. Je to asi tak, jako kdyby Bloc Party v době Silent Alarm dělali fotky bez bubeníka. Death zní jako výsledek kolaborace Joy Division (či Echo & The Bunnyman) s The Killers. Všechny písně, které jsem měl možnost slyšet, byly postaveny na silném motivu kláves a výraznou basou. Vše doplňoval temný McVeigův vokál a občasný kytarový riff. Neoriginální? Možná, ale důležité je, že to funguje. Ono to je ostatně na posouzení každého z nás. Někdo tomu říká inspirace či vliv, jiný tomu může říkat „vykrádačka“. Že by Joy Division roku 2008?
Dost může vyděsit několik komentářů na Youtube k videu Unfinished Business, kde je hudba přirovnávána k My Chemical Romance. Abych pravdu řekl, My Chemical Romance znám jen z rádia, ale jestli je tam nějaká podobnost, tak snad jen ta paní v klipu, které teče z očí krev. Zatím je asi scestné o White Lies dělat nějaké závěry, zvlášť když vydali pouze singl Unfinished Business a po netu koluje jejich druhá skladba (mimochodem obě dvě jsou k poslechu na jejich myspace) Death. Od toho je recenze, já vás jen chci upozornit na to, že se v Anglii schyluje k něčemu velkému. Za což mluví i fakt, že je jejich zářijový koncert v londýnském klubu ICA beznadějně vyprodán. Nezbývá než si je odchytnout v nějakém jiném britském městě, nebo si počkat na září, kdy je naplánováno vydání jejich debutové desky.
Na závěr zajímavost, o které se ve spojení s White Lies píše skoro všude. White Lies vznikli ze skupiny Fear of Flying, která nehrála tak temné písně, ale prorokovanou budoucnost měla neméně velkou. Fear of Flying jeli turné s Maccabees či Jackem Penatem a jejich skladby produkoval Stephen Street (Blur), přesto LP nikdy nevydali. Držme palce, aby se jim to s White Lies povedlo!
The Wireless
Když jsem přemýšlel o další kapele, o které bych v radaru rád napsal, napadala mě jména jako Friendly Fires, Black Kids nebo Late Of The Pier. Fakt, že o posledních dvou jmenovaných bylo v poslední době hodně slyšet v souvislosti s čerstvými alby a že Friendly Fires už nejsou zcela neznámou skupinou, mě přinutil vybrat jinou kapelu. Kapelu, která není zvukově tak vyhraněná a popravdě řečeno, mnozí jí odsunou stranou s verdiktem – další britská kytarovka. Řeč tu je o londýnských The Wireless. Vznikli v roce 2007 coby garážově punková odrhávačka. V té době měli Wireless tři členy, později se přidal zpočátku trošku neobratný kytarista Martin a klávesista Joe.
Své punkové počátky v současné tvorbě určitě nezapřou, je ale vidět/slyšet určitý posun směrem k rytmičnosti a zvukové přehlednosti. Hudebně bych je možná přirovnal k The Enemy, což mnohé jistě nenaláká, ale chci vás upozornit na to, že jejich zatím jediný singl He´s so Proud by si v indie hitparádě své místo jistě našel. Indie scéna se v posledních pár letech zmítá nudou, rodí se pořád ty samé kapely jen s jiným jménem. O The Wireless se zatím moc nemluví, jsou to ještě pubescenti, ale tah na bránu mají solidní. Koho ještě kytarová indie scéna baví, měl by si na tyhle hochy dát pozor.
Make Model – Světlá strana síly
Skotskou hudební scénu fakt miluju. Ať již to jsou Primal Scream, Mogwai nebo z těch novějších The Twilight Sad či Glasvegas. Jestli je však nějaká skotská skupina, která vám při poslechu vymaluje úsměv na tváři, jsou to určitě Make Model. Paradoxem je, že oni se v současné době asi moc nesmějí, neboť se na ně vybodnul jeden z jejich členů a kapela tak sumarizuje, ale dle jejich slov by tahle událost neměla ovlivnit vydání jejich debutu Products of Kin. Vznikli v říjnu 2006 a své první vystoupení absolvovali v březnu 2007. Po účinkování na festivalech, jako je T in the Park, Reading festivalu atd., dělali předkapelu skupinám The Frattelis nebo British Sea Power.
Hudba Make Model je charakteristická užitím rozmanitých nástrojů, hromadným až hymnickým zpěvem v refrénech a soundem veselého průvodu, jenž z černé dělá bílou a z paštiky svíčkovou. Bývají přirovnáváni ke kanadským Broken Social Scene či americkým Fleetwood Mac. Řekl bych, že z této inspirace zbyl spíš jen jakýsi odér a Make Model pro mě představují jednu z těch originálnějších kapel. Ačkoliv jsou všechny písně dělané podle stejné šablony jednoduchý rozjezd, který plynule přejde v bujarý chorál, bavit mě ani na okamžik nepřestaly. Otázka je, jak si s tím poradí celé LP. Dle mého názoru to je jedna z nejlepších současných britských kapel vůbec a to si troufám tvrdit i přesto, že vydali pouze dva singly (The Was, LSB).
