Po všech těch fantasy ságách nedávné doby, po různých fiktivních dějinách všech Středozemí, Narnií a jiných se oko filmařské opět obrací k důležitým událostem dějin skutečných. A aby se nechodilo daleko od pramene a zároveň mimo už tak trochu otravný stereotyp druhé světové války, skočili filmaři tentokráte rovnýma nohama do nejromantičtějšího období lidských dějin – přelomu středověku a novověku. A kdo může splňovat všechny předpoklady romantické, silné a zároveň krásné hrdinky než anglická královna Alžběta I.?
Královna Alžběta I., zvaná panenská, je opravdu zajímavou historickou postavou. V politicky problematické době po objevení nového světa a s tím spojené restrukturalizaci dosavadních mocenských i náboženských „sil“ v Evropě vplula do dějin nenápadně, jako ledovec k Titaniku, aby posléze ukázala, jak velká odhodlanost a síla se ukrývá pod hladinou. Alžbětin život byl plný zvratů spojených s jejím urozeným původem a dlouho trvajícími spory anglikánské a katolické církve, které odstartoval její otec Jindřich VIII. Mimo jiné i díky němu a jeho neustálé touze po nových manželkách a následné nechuti k těm postarším došla Alžběta už v brzkém dětství zneuznání a jako dcera královské krve ztratila titul princezny, neboť její matka Anna Boleynová byla na příkaz vlastního manžela popravena. Přes další životní útrapy čas dospěl až do doby, kdy mezi sebou převážně ženské potomkyně Jindřicha VIII. měly začít lámat chleba. A o této kapitole pojednává předchozí díl Zlatého věku, a sice Královna Alžběta (bez podtitulu). Jde o již devět let starý snímek, ve kterém je diváku perfektní formou s vynikajícím hereckým obsazením servírováno, kterak Alžběta I. přišla díky nemoci své starší nevlastní sestry a zákulisní politice nejen zpět do přízně, ale také získala vladařský titul a s ním spojenou moc. A jak s ní naložila, o tom má být právě pokračování s přízviskem Zlatý věk.
"Hlavní problém celého filmu je fakt, že vůbec nevypovídá o období, které je historiky nazýváno Zlatý věk, jak anoncuje název filmu, ale o událostech, které k němu vedly."
Hlavní problém celého filmu je fakt, že vůbec nevypovídá o období, které je historiky nazýváno Zlatý věk, jak anoncuje název filmu, ale o událostech, které k němu vedly. Děj nás zavádí do období ostrého španělsko-anglického konfliktu, který byl kromě spousty zákulisních machinací způsoben především bojem o kolonie, a anglické odvety v podobě spojenectví s loupeživými mořeplavci a jejich tolerování. Díky tomu přicházel výbojný a ortodoxně katolický Filip II. Španělský, Alžbětin nevlastní bratr, o hojné zdroje zlata tak jako tak ukořistěné od středo- a jihoamerických civilizací. Takže ihned po nutném předvedení všech těch historických kostýmů, davů dvořanů a snad i nějakého toho anglicky strohého interiéru se ke slovu dostává jeden z kapitánů pirátských lodí, Walter Raleigh, a jemu kontrující španělský velvyslanec horující pro předání námořního zločince španělské spravedlnosti. Krátce nato dojde k pamětihodné události, vyhnání tohoto úlisného velvyslance z anglického dvora. A mela začíná. Nebo alespoň začala v roce 1586.
Film se namísto sledování divokého spádu dějin ubírá cestou snahy o vykreslení Alžbětina charakteru nejen jako zbožňované a ikonické královny, ale i jako obyčejného člověka, ženy, která má své slabůstky, vybraný smysl pro humor, ale také urozené manýry a občas výbušnou povahu. Zda Elizabeth taková byla, to necháme posoudit historiky, nicméně z filmového hlediska je tento plán filmu snad jediný z relativně povedených, ať se hodí nebo ne. Snad je tomu tak právě kvůli obsazení Cate Blanchett do titulní role a jejího opravdu aristokratického vzhledu a maximální snaze svou roli pochopit a podat. Často doslova září z plátna. Nicméně právě tato nedílná součást až přespříliš válcuje zbytek celého zážitku z historického filmu. Nemůže za to však herecký výkon, který je mimochodem i v rámci ne příliš zdařilého scénáře vynikající, ale snaha filmařů postavit celý snímek na obměně královnina šatstva téměř v každém novém záběru. V půlce ale z plátna jasně vyplývá, že opravdu charakterových a hlubokých scén, kde by měl divák možnost sžít se s Alžbětou a pochopit ji, je doslova hrstka, oproti až ikonografickým ukázkám jejího šatníku. Což nakonec strhává i tuto zpočátku slibnou složku filmu. Zbylá snaha vykreslit malé dějiny na pozadí těch velikých učebnicových událostí vyprchává v až zbytečných milostných scénách mezi jednou Alžbětinou dvorní dámou a Walterem Raleighem v podání charismatického, ovšem zde trochu zbytečného Cliva Owena.
Ostatní důležité historické události, jako je pásmo chystaného atentátu na Alžbětu a s tím spojené katolické spiknutí napojené k rukám Filipa II. Španělského, nebo druhá část tohoto podlého plánu, jíž je v domácím vězení dožívající skotská královna Marie, se snaží do podivné směsi plamenných rozhovorů Alžběty a obrazů z jejího soukromého života a milostných pletek dvořanů vnést dějový posun a nějak vyhrotit situaci. To se sice daří a dokonce i v odpovídající frekvenci, ale konec přijde příliš záhy, jako by kulometčíkovi došly náboje dřív, než ukočíruje hlaveň a trefí protivníka. Ne že by byl film krátký, ale právě ta nejzajímavější zápletka končí v jeho půlce. Dá se to samozřejmě pochopit už jenom kvůli historické látce, které se autoři musí do jisté míry držet, nicméně zbytek filmu, kdy již nebezpečí ze strany tohoto spiknutí nehrozí, ale španělský útok je na spadnutí, je pouze zúžena na ploché očekávání, podkreslené opět několikerou změnou královniny toalety a scénami muchlování a hádek dvorních milenců. Ona jedna porada na efektní podlahové mapě a jedna konzultace s až směšně merlinovským hvězdářem je možná trochu málo, nebo taky, po přihlédnutí k jejich provedení, trochu moc.
Samotné rozuzlení všech událostí, jímž je (ne)slavný mořeplavecký útok obrovské španělské flotily na Anglii, je doslova tragédií. Nejenom, že ze scény mizí do té doby velmi příjemná postava Alžbětina rádce Francise Walsinghama, naprosto dokonale zvládnutá vypočítavým, přesto okouzlujícím Geoffrey Rushem, celý děj se navíc přesouvá z královského paláce do stanového městečka přímo na vrcholku slavných bílých útesů. Tedy ne že by kamera byla v palácových interiérech nebo okatě levně natáčených exteriérech (záběr, kde tři čtvrtě obrazu zabírá rozmazaná hlavice sloupu, je výsměch) natolik pronikavá, ale právě tento přesun naprosto zrušil jakýkoliv pocit autenticity.
Jako by byl bájný Pán prstenů met(l)ou všech filmařů, chopili se ho tvůrci Zlatého věku a předvádí divákům takřka parodii na motivační proslov před bitvou. Cate Blanchett s krásnými zrzavými vlasy, navlečená v naleštěném brnění sedí na nervózně přecházejícím hřebci, neschopna ho zvládnout, a vykřikuje do neexistujícího davu vojáků někde za kamerou všechny ty srdcervoucí řeči o jejich zemi a síle a kamera se přitom zoufale snaží ji sledovat. Divoké střihy v této chvíli nakopnou každého pozornějšího diváka, aby mu snadno došlo, že přetáčet tyhle nepovedené záběry neměli autoři buď čas, nebo peníze. Fiasko s prakticky neexistujícím komparsem, jenž by měl správně reprezentovat anglickou armádu, je pak hřebíček do rakve, kterému nepomáhá ani finální sestřih z námořních bitev, kde jak vidno filmaři těžili každičký záběr, aby to už znovu nemuseli natáčet nebo platit drahé animátory.
Závěr nové Královny Alžběty je prostě jedna obrovská filmařská tragédie, která vás tak maximálně škodolibě pobaví, nebo naopak maximálně naštve, a vy v obou případech zapomenete na těch pár kladných dojmů, které jste v průběhu celého promítání mohli nabýt. Kvantita zde nahradila kvalitu prvního dílu a všem, kteří si Cate Blanchett zamilovali už před devíti léty, doporučujeme zůstat u filmového plakátu, na němž celá tahle marná snaha naštěstí nejde vůbec znát.
{youtube}8ICC67tPajY{/youtube}
Hodnocení: 50 %
Královna Alžběta: Zlatý věk / Elizabeth: The Golden Age (Velká Británie 2007)
Režie: Shekhar Kapur
Scénář: William Nicholson, Michael Hirst
Kamera: Remi Adefarasin
Hudba: Craig Armstrong, A. R. Rahman
Střih: Jill Bilcock
Hrají: Cate Blanchett, Clive Owen, Samantha Morton, Abbie Cornish, Jordi Moll?, Tom Hollander, Geoffrey Rush, John Shrapnel, Rhys Ifans
Délka: 114 minut
Česká premiéra: 22. 11. 2007
Napsat komentář