O vítězi Škvoreckého ceny rozhodl sám Škvorecký. Hlasoval pro Jana Nováka

Porota, kterou vybrala Literární akademie jako pořadatel ceny, vybírala vítěze z desítky nominovaných knih (o nominacích jsme psali v předchozím článku). Každý z porotců měl knize, kterou považoval za nejlepší, udělit tři body. Druhé místo ocenil dvěma body a třetí jedním bodem. Po sečtení hlasů nastala patová situace, jelikož stejný počet bodů měly hned tři knihy: Lingvistické pohádky Petra Nikla, Olej do ohně od Lubomíra Martínka a Děda od Jana Nováka.

Pravidla ceny však počítala i s touto variantou, a tak byl vítěz určen na základě hlasu, který udělil Josef Škvorecký.

„Jsem moc potěšen, že mám zrovna cenu Josefa Škvoreckého a že zrovna on mi ji udělil. Právě díky němu totiž jsem spisovatelem. Když jsem dorazil do Ameriky, tak jsem napsal povídku, abych se mohl přihlásit do literární soutěže. Na základě toho se mi pak ozval Pepík, že jestli mám více takových povídek, tak že by mi vydal sbírku. Ta povídka se pak objevila v knize Striptease Chicago, kterou mi vydalo 69 Publishers,“ vzpomínal Novák při slavnostním předávání ceny v rámci promočního večera Literární akademie v Národním domě na Vinohradech. „Josefa Škvoreckého si moc vážím a podle mě patří ke třem nejlepším českým spisovatelům minulého století,“ dodal Novák, který bývá ke Škvoreckému přirovnáván.

Kdo je Jan Novák

Jan Novák (1953) je česko-americký spisovatel, scenárista a dramatik. Od roku 1969 žije v USA, v současnosti píše již jen anglicky. Na svém kontě má povídkovou sbírku Striptease Chicago (1983), román Milionový džíp (1985) oceněný v USA hned několika literárními cenami, román The Grand Life (1987), vzpomínkové knihy k příležitosti návratu do vlasti nazvané Samet a pára (1992) a Komouši, grálové, cikáni, fízlové a básníci (1995), či románové zpracování životních osudů bratří Mašínů pod názvem Zatím dobrý (2004), za které získal cenu Magnesia Litera.

Kromě beletrie se podílel jako spoluautor na scénářích Formanova Valmonta, Báječných let pod psa, Šeptej či Nejasné zprávy o konci světa. Napsal i několik divadelních her a do angličtiny převedl hry Václava Havla.

Děda

Jeho poslední vydanou knihou je právě oceněný román Děda. Tato autobiografická novela, v níž na historii jedné rodiny líčí osudy českého venkova z poloviny 20. století, přitom začala vznikat již před dvaceti lety. „Je to knížka ze šuplíku. První verzi textu jsem napsal možná před dvaceti lety a byl to takový dlouhý, jednolitý text, ve kterém se příběh ztrácel. Tehdy se mi to nepodařilo vydat. Přijalo to k vydání jedno prestižní newyorské nakladatelství a pak to vydat odmítli, protože by to nevydělalo peníze,“ uvedl Novák v rozhovoru pro internetový literární časopis Dobrá adresa. „Dlouho jsem s tím nic nedělal a pak jsem si uvědomil, že je tam docela silný příběh, který se ztrácí v psaní. Tak jsem to přepsal podle scenáristických zkušeností, které jsem mezitím nabral prací u filmu, a soustředil jsem se daleko víc na příběh,“ vysvětlil, jak vznikal román Děda, který mu přinesl Cenu Josefa Škvoreckého.