Rozlučte se přečtením jeho díla...

Hlavní otázky ve stěžejním románu inspirovaném skutečnou rebelií z roku 1931 Doznání Nata Turnera (1967) se točí kolem tak silných motivů, jako je otroctví, vzpoura proti bezpráví a rasismus. V dalším velkém díle, bestselleru Sophiina volba(1979), se zas pouští do analýzy fašismu a jeho zhouby, kterou však přenese na konkrétum, na postižené individuum, a navíc mu to nestačí, posouvá svou sílu výpovědi ještě dál, na ta nejcitlivější místa – na bezbrannost dítěte. Složitá kompozice vyžaduje soustředění, nutí čtenáře spolupracovat, zamýšlet se a tak trochu tu celou hrůzu spoluutvářet.

Jeho propracovaná psychologie postav, soucítění s lidmi v ohrožení, přirozený dar apelace na čtenáře a celkový způsob psaní směle přirovnám k velikánu ruské literatury F. M. Dostojevskému. Stejně jako Dostojevskij pokládá i Styron dvě základní otázky, otázku viny a otázku trestu, a stejně jako ruský velikán i on naplňuje své příběhy velmi složitými konstrukcemi lidských osudů, rýsuje velké příběhy malých lidí a jejich životní rozpolcenost. A podobně jako Dostojevskij dokázal i on velmi přesvědčivě rozpracovat tragédii lidského osudu a zmítání se člověka ve vlastním rozhodnutí. Jenže Dostojevskij nám ponechá víru v Boha a odpuštění...

Tento talentovaný umělec zároveň vytvořil už ustálenou a používanou frázi "Sophiina volba". Ať už jste tu knihu četli, nebo ne, ať už Styrona znáte, nebo ne, nikdo nebude rád, když mu bude nabídnuta Sophiina volba. Nebude, nedej bože, očekávat tu doslovnou interpretaci, ale hned mu bude jasné, že si musí vybírat ze dvou věcí – ze dvou věcí, které musí mít. Je ohromný úspěch, když se titul knihy natolik ujme, a je nadmíru žalostné loučit se s velkým tvůrcem, ale bohužel, přišel čas.

Ve středu 1. listopadu zemřel v 81 letech slavný americký spisovatel William Styron. Skonal po dlouhé nemoci na zápal plic. Zanechal však po sobě díla, která žijí dál, a s takovým pocitem, s tím slavným dosažením nesmrtelnosti, s tím se snad umírá lépe.