Předávání literárních cen se sice
v Čechách netěší takové mediální pozornosti, jako je tomu například
u výročních filmových cen či u emoce vzbuzujících (a velké otazníky
kladoucích) cen hudebních, ale i přesto se do povědomí čtenářů
dostaly. Literárních cen není poskrovnu, jak by se mohlo na první pohled
zdát. Máme ceny pro začínající autory, pro básníky, pro překladatele,
cenu za celoživotní přínos, ceny nesoucí jména všelijakých význačných
českých literátů – osoby zainteresované (s tendencí
k nesystematičnosti) se v nich mohou velmi snadno ztratit. Ovšem
ne-literátům při otázce po českých literárních cenách jistě jako
první na mysl vytanou právě Magnesie Litery.
Letošní ceny se uskutečnily
4. 4. na Nové scéně Národního divadla, jako vždy je vysílala Česká
televize. Již počtvrté je ve svých překrásných botách moderovala Aňa
Geislerová, tentokrát s asistencí Jiřího Havelky, epidemického
zpravodaje, který ke konci večera od Ani takříkajíc převzal moderátorské
opratě. V porovnání s předchozími večery tento výrazně nabral na
rychlosti, byl zcela osekán o dlouhé prostoje či kulturní vložky a jeden
vítěz následoval druhého. Svižné tempo večeru rozhodně svědčilo.
I vzhledem k neuvěřitelné nevýmluvnosti a plachosti literátů. Aňa měla
pro každého laureáta jako vždy připravenou hravě veselou otázku, což
byla pro mnohé oceněné chvíle naplněna největší nervozitou. Nejeden
z nich raději odpověděl jednou větou, či ještě lépe popadl cenu a
pelášil zpět do uklidňujícího temna hlediště. Literární duše holt
nejsou jako filmoví šoumeni.
Hlavním tématem Magnesií Liter byla propuknuvší čtenářská epidemie,
která prolínala Českou republikou a kterou nešlo zastavit. Nikdo nevěděl,
kdy zrovna přijde na něj, kdy ho ochromí, a on tak bude muset jen číst a
číst a číst. Na pomoc nemocným napadených APČ (= akutní potřebou
číst) byly po celý večer k dispozici telefonní operátorky, které jim
předčítaly ukázky z kvalitní literatury (a ne náhodou z knih vítězů
Magnesií). Po Praze byly umístěny i knihomaty (neboli automaty na knihy) či
tzv. reading pointy, ve kterých si po knize toužící čtenář mohl zaplatit
různý časový interval, a dostalo se mu klidného místa uvnitř budky,
křesla, lampy a širokého spektra knih. Nápad na epidemii byl velmi umně a
uvěřitelně propojen se zpravodajstvím České televize, jednotlivé spoty
uváděli její moderátoři, viděli jsme záběry ze studia hlavní relace.
V jednom spotu k divákům promlouval (snad již úspěšně) vyléčený
závislý čtenář Hynek, ne náhodou jsme z dokumentu zaslechli i hlas
Heleny Třeštíkové. Epidemiologická iluze byla dokonalá, povedená a
skutečně veselá. Oslí můstky v podobě rozhovorů mezi Aňou Geislerovou a
Jiřím Havelkou, které měly vést k představení další ceny, již tak
umné nebyly. Je to poměrně škoda, vzhledem k povedenosti epidemického
scénáře.
Knihou roku se znovu stala původní
česká próza, Ajvazova Lucemburská zahrada, jež opět nevyhrála ve
své kategorii (tu volí pouze úzká porota, složená z pěti odborníků,
zatímco na výsledcích Knihy roku se podílí porota složená ze tří set
porotců). Ajvazovo jméno mezi oceněnými dlouho chybělo, na porotu a
odbornou literární veřejnost by padl až ostudný stín, pokud by tento autor
zůstal bez Magnesie Litery. Autor při slovech díku rozvířil vody (zejména
ty karlovarské), když plédoval za rozpadající se Lázně Kyselka, které
mají ve správě právě Karlovarské minerální vody.
K významným hostům ceremoniálu patřila nejen Dagmar Havlová, která
jako vždy předávala Literu za poezii (a které to jako vždy náramně
slušelo), ale i Herta Müllerová, německá spisovatelka a nositelka Nobelovy
ceny za literatury, jejíž knížka Rozhoupaný dech vyhrála vloni
díky Radce Denemarkové Literu za překladovou knihu.
Litera za prózu
Marek Šindelka – Zůstaňte s námi (Odeon)
Litera za poezii
Radek Fridrich – Krooa krooa (Host)
Litera za knihu pro děti a mládež
Radek Malý – Listonoš vítr (Albatros)
Litera za literaturu faktu
Jiří Knapík, Martin Franc a kol. – Průvodce kulturním děním a
životním stylem v českých zemích 1948–1967 (Academia)
Litera za nakladatelský čin
Alexandr Solženicyn – Souostroví Gulag (Academia)
Litera za překladovou knihu
Helena Beguivinová za překlad knihy Irene Némirovské – Francouzská suita
(Paseka)
Litera pro objev roku
Štěpán Hulík – Kinematografie zapomnění (Academia)
Albatros Media Cena čtenářů
Zdeněk Svěrák – Nové povídky (Fragment)
Kniha roku
Michal Ajvaz – Lucemburská zahrada (Druhé město)
Napsat komentář