Strana 3 - literatura-komentáře

Papírové knihy prý ztrácí na popularitě, nejsou in a už vůbec ne trendy. Ze zásady se tomu zdráhám uvěřit, patřím totiž k zapřísáhlým staromilcům – čtenářům fetišistům, co se rádi mazlí s došeda ohmatanými stránkami, milují oslí ouška namísto záložek a nostalgicky přičichávají k mile zatuchlému smrádku lehce navlhlých svazků – ovšem projekt Městské knihovny v Praze se mi i tak líbí.

Mladý a nadějný, neskonale blonďatý. Dvě divadelní hry, čtyři dětské knížky (ať už autorská či editorská spolupráce), Comeback, Nekultura, Hlava nehlava. Poznáte podle indicií, o koho se jedná? Ale no tak, vždyť to není tak těžké! Že by Konečně něco? Konečný? Vida, už to skoro máte! Áno, není to nikdo jiný než Ladislav Karpianus, na jehož křest, tedy jeho knihy, by vás Nekultura velmi ráda pozvala!

Při psaní souhrnného komentáře o Festivalu spisovatelů Praha (FSP), nebo chcete-li Prague Writers Festival (PWF), se dá jen těžko vyhnout shrnujícím a klišovitým výrazům typu: „hlavní téma festivalu“, „nejzářivější hvězda festivalu“, „cenu obdržel“ a v tomto případě je nutné připojit „i přes neskutečná vedra“ a „bohužel nepřijel“. Milý čtenář promine, ale nedá se jinak.

Své rané verše, které napsal bývalý český prezident, esejista a dramatik Václav Havel před padesáti lety, předčítal autor od té doby poprvé minulou středu 2. června v rámci závěrečného večera věnovaného literární skupině Šestatřicátníků (kteří se sdružili v letech 1953–1954, tedy během nejhorších komunistických represí u nás, aby tvořili nezávisle na tehdejším režimu). „Já je opravdu budu předčítat poprvé a pevně věřím, že naposledy,“ uvedl svůj přednes Havel.

Je zajímavé sledovat hosty posledního dne festivalu. V neděli lze na Světě knihy potkat několik druhů lidí: věrné (alias závisláky), kteří nemůžou vynechat ani jeden den, opozdilce – ti to dříve nestihli, šetřílky, jež nalákalo snížené nedělní vstupné, a také ty, kteří se jen neradi tlačí v davu a doufají, že se tomu vyhnou. Ti byli ale zklamaní. I nedělní program – byť ne tak bohatý na slavné autory a zajímavé besedy – totiž do Průmyslového paláce na pražském Výstavišti přilákal mnoho fanoušků literatury.

Žalmy v podobě audioknihy, debata s lužickosrbským spisovatelem Jurijem Kochem o tom, jestli se měla Lužice připojit k Čechám, otázka, proč už Emil Hakl nepíše básně, nebo ukázky z nového románu polské spisovatelky Olgy Tokarczukové. To a mnohem víc jste se mohli dozvědět na dalším ročníku mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy. Pokud jste si do Průmyslového paláce v Holešovicích cestu nenašli, tady je drobné ohlédnutí za několika střípky z pátečního a sobotního programu.

Už po šestnácté se davy literárních nadšenců a fanoušků sběhly, aby prozkoumaly, co je nového na knižním trhu, využily veletržních slev, vlivem plných tašek si ztrhaly záda a poslechly si přednášky a diskuze předních odborníků. A co více, stánky s kávou, míchanými drinky a občerstvením přímo vybízely k zasvěceným hovorům či jen „pouhému“ prolistování nových knih.