literatura-recenze
Kategorie: literatura-recenze
Radka Denemarková: Dějiny radosti skryté v letu vlaštovek

„Paměť nemáme. Paměť jsme. Negativní zkušenosti z raného dětství se neztratí. Ztvrdnou. Zůstanou jako otisky v betonu, často po celý život.“ Výchozí situace – jako z průměrné detektivky. Tělo bohatého, úspěšného Muže je nalezeno na půdě jeho domu. Diagnóza – smrt oběšením. Mladému Policistovi se ale něco nezdá. Má podezření na vraždu. Potkává mladou Vdovu, která ho přitahuje, byť to odporuje jeho profesionálnímu přístupu. Je přece jedna z podezřelých. Ale ukazuje se, že Mužova minulost není úplně křišťálově čistá…
Kniha Neřádi šokuje jen na začátku, pak se z ní stane rutina

Kniha „Neřádi“ je třetí vydaný román Tamary Dřevikovské, která z nahořklých komediálně tragických a typicky ženských příběhů objevujících se v románech „Narcis“ a „Jak ulovit cizího manžela“ přešla k drsnému popisu zkažené generace, snažící se v porevoluční době urvat vše, co se dá. Stěžejním tématem už nejsou vztahy z pohledu žen, ale povrchní vztahy v okleštěném světě jednoho z neřádů.
Sacha Sperling - Bludy z nudy
Je velice těžké, vlastně až
trochu nesmyslné, kritizovat debut osmnáctiletého autora, který se teprve
hledá. A to nejenom jako autor, ale i jako dospívající člověk. Bludy
z nudy mladého spisovatele, který píše pod pseudonymem Sacha Sperling
(vlastním jménem Yacha Kurys), nejsou beletrií pro široké čtenářské
publikum, ale spíše zajímavým dokumentem nadcházející generace, o které
nevypovídá samotný text, ale spíše to, co v textu zcela
očividně chybí.
Geoff Dyer – Jeff v Benátkách, Smrt v Benáresu
Knižní recenze je odjakživa
žánrem velmi subjektivním, a některé knihy tak mají tu smůlu, že se
dostanou do ruky recenzentovi, který nedokáže náležitě ocenit jejich
kvality tak, jako je oceňují jiní. Nic na tom nezmění ani fakt, že kniha
sbírá jednu cenu za druhou v literárních soutěžích a odborná kritika se
o ní vyjadřuje s pochvalou. To je bohužel případ knihy Jeff
v Benátkách, Smrt v Benáresu, kterou její recenzentka navzdory
pozitivním ohlasům neocenila stejným způsobem, neboť dojem z knihy a
názor na ni se s nimi zkrátka neslučuje.
Anca Maria Mosora – Reality Game Show
Českému čtenáři se
dostává do rukou druhý román mladé rumunské autorky s názvem Reality
Game Show. Obdivovatelé její prvotiny Archandělé
neumírají si mohou být téměř jisti, že je ani tato kniha nezklame.
Ty, kterým se zdáli Archandělé příliš snoví a snad i naivní,
překvapí Anca Maria Mosora neobyčejnou, téměř thrillerovou zápletkou,
aniž by ztratila na schopnosti popisovat i šedou až černou realitu velmi
krásným poetickým jazykem.
Peter Stamm – V cizích zahradách
Kdyby měl někdo zfilmovat
příběhy Petera Stamma, musela by to být Claire Denis nebo Lars von Trier.
Francouzská režisérka pro její talent vykouzlit bez jakýchkoliv
filmařských efektů posmutnělou atmosféru a s minimem dialogů vytvořit
důvěrný, sentimentu prostý vztah diváka k postavám příběhu. A Lars
von Trier? Snad pro jeho cit naslouchat vnitřním pochybám svých antihrdinů,
a především pro jeho umění zachytit tento mentální neklid na plátně.
Zhruba v takových, takřka „filmových“ dimenzích se pohybují
i povídky Petera Stamma.
David Nicholls – Jeden den
„Em a Dex, Dex a Em, my
dva.“ Touto kratičkou citací z knihy by se ve stručnosti dal shrnout
děj působivého románu Davida Nichollse s názvem Jeden den.
Vypráví o tom, jak jediný den dokáže ovlivnit dalších dvacet let života
dvou lidí, ale i o tom, jak se mladické ideály mění ve všední život,
aby se ve zralém věku přihlásily o slovo a došly naplnění – třebaže
v jiné formě; o tom, že promarněné šance se už nikdy nevrátí, o tom,
že opravdové přátelství dokáže překonat i zdánlivě nepřekonatelné;
i o tom, že když je člověk konečně upřímný k sobě i druhým,
dosáhne toho, po čem celý život toužil. Tedy – možná.