Anca Maria Mosora – Reality Game Show

Reality Game Show je kniha o vztazích, především o netypickém vztahu mezi otcem a dcerou, ale i o tendenci dnešní společnosti, kdy lidem už nestačí to, co stačilo jejich předkům, ale hledají stále něco nového. A to i za cenu, že překročí určité hranice, které společnost v průběhu své historie vytyčila.

Knihou se prolínají dva příběhy, které jsou spojené osobou Pavla. Ten navštěvuje doktora Petrescu, důchodce, jenž stále poskytuje svým bývalým pacientům rady, jak se zbavit některých nemocí a neduhů. Zároveň je Pavel otcem Cocy, k níž možná projevuje větší náklonnost, než by se na otce slušelo. Tak to alespoň vidí sama Coca a svěří se s touto skutečností svému příteli Tomovi. Toma, policista, který právě vyšetřuje sérii podivných, zdánlivě nesouvisejících vražd, jí ale nevěří. Kvůli svému pracovnímu vytížení si ani nevšimne, že se Coca změnila a že se asi děje něco neobvyklého.

Přestože příběh přináší na rozdíl od předchozí knihy silné napětí, jazyk, který autorka používá, se od jejího prvního románu příliš nezměnil. Opět se setkáváme s dlouhými, složitými souvětími, která nutí čtenáře k udržování vysoké pozornosti. Nezměnila se ani překladatelka, a českému vydání je tak opravdu těžké z hlediska překladu něco vytknout.

Ale na rozdíl od knihy Archandělé neumírají, která byla psána ich-formou, zvolila v tomto případě autorka er-formu. Začala také více používat přímou řeč, přestože s ní stále poměrně šetří. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se autorka snaží pomocí některých populárních prvků, jako je napětí nebo právě přímá řeč, přiblížit širším vrstvám čtenářů, ale není to zcela pravda. Přestože Reality Game Show je oproti Archandělům zřejmě „stravitelnější“ i pro ty, kteří si nelibují v básnických obrazech, autorce se nedá upřít hloubka jejího textu, která nutí k zamyšlení a přesahuje to, co je v knize naplno nebo jen náznakem řečeno.

Román nepodává přesnou výpověď o současné rumunské společnosti, která by mohla být považována za všeobecně platnou. Hlavní postavy jsou osoby velmi specifické a až na některé výjimky není možné je označit za průměrné. Také netradiční „reality game show“, kterou se někteří baví, si rozhodně nemůžeme splést s novou masovou zábavou Rumunska či jakékoliv jiné země. Přesto je však možné najít pod povrchem určité typické charakterové rysy, které se mezi lidmi objevují a které mohou ve vyhroceném případě vést k tak netypickým projevům prožívání a jednání, o jakých se mluví v Reality Game Show.

Ukázka:

Rozhlédla se kolem sebe, aby našla spolehlivé místo, kam by mohla šlápnout. Zvedla pravé chodidlo a položila ho o kus dál. Obličej se jí ještě více zkřivil hned poté, co tíha jejího těla úplně spočinula na zraněné noze. Střep pronikl hluboko, přímo doprostřed chodidla, které teď zanechávalo na dlaždicích drobné krvavé skvrny. Nechala pozvánku vedle kalendáře a dokulhala až do koupelny, kde se posadila na okraj záchodové mísy, položila jednu nohu na koleno druhé a vytočila kotník tak, až světlo dopadlo přímo na zkrvavené chodidlo. Podle stopy, kterou zanechal, nemohl být střep moc velký, prorazil ale hrubou kůži a zabořil se dost hluboko do ztvrdlého masa, jako malá kulka přesně vystřelená do jejího těla. Konec střepu nebyl vidět. Krev odkapávala pomalu a její krůpěje stékaly po patě, odkud padaly dolů. Zvedla se, otočila kohoutkem, nechala vodu trochu odtéci a pak strčila nohu pod silný proud. Krev se rozpíjela na porcelánových stěnách do průzračné a veselé růžové. Proudila v tenkých spirálách až k nerezovému oku odtoku. Coca byla překvapená, když zjistila, jak málo se podobá té tekutině, která ji držela při životě. Udiveně pozorovala její živou barvu, která vytékala z praskliny v chodidle, a pak zase bledost, kterou získala její kůže. Znovu se zamračila v okamžiku, kdy v krku ucítila zase tu žízeň, která ji předtím přivedla do kuchyně. Noha pod ledovou vodou začala ztrácet postupně cit, od prstů přes klenbu chodidla až k patě. Zastavila vodu, aniž by vytáhla nohu z umyvadla. Z košíku na okraji vany vytáhla pinzetu a znovu vytočila nohu tak, aby na ni lépe viděla. Několikrát se pokusila zachytit kousek skla, ale podařilo se jí ho jen zatlačit hlouběji, zvětšit ránu a spustit novou vlnu krve stékající do výlevky. Tentokrát nechala vodu puštěnou, dokud krvácení úplně neustalo. Ovinula nohu ručníkem a doklopýtala k lékárničce. Vytáhla náplast, sundala z ní ochrannou fólii a poté, co osvobodila nohu z ručníku, na němž bylo vidět živé rudé stopy krve, která zase začala téci, ji přilepila přesně přes otvor, který po sobě zanechal střep. Postavila se, obličej se jí zkřivil bolestí a ucítila, jak se jí v noze pohybuje cizí těleso, ale kráčela normálně.

Reality Game Show, Anca Maria Mosora, Kniha Zlín, 2011, překlad Jiřina Vyorálková.

Související články

• Anca Maria Mosora – Archandělé neumírají