Dobrodružství Luthera Arkwrighta

Neuvěřitelných jedenáct let trvalo, než se na veřejnosti poprvé objevil kompletní grafický román Dobrodružství Luthera Arkwrighta. Do té doby vycházel na pokračování pod hlavičkami několika vydavatelství, a jak se zvyšoval počet jeho čtenářů, tak sílil i jeho vliv na soudobou podobu komiksu nejen ve Velké Británii (kde se zrodil), ale také v Mekce komiksu – v USA.

Dobrodružství Luthera Arkwrighta není totiž žádná tuctová knížka plná veselých barevných obrázků. Od začátku se jednalo o velký krok do neznáma a o snahu přijít s něčím, co by změnilo tvář soudobého britského komiksu k nepoznání. Britský komiks sedmdesátých let, co si budeme povídat, nebyl nic moc. Akční ságy pro náctileté kluky i holky, notně inspirované americkými hrdinskými sešity s morálním posláním, byly sice populární, ale jejich neschopnost oslovit dospělejší publikum a nedostatek originality, ať už v kresbě či v rovině příběhu, tlačily kvalitu komiksu na úroveň Čtyřlístku (a prosím nepranýřujte mě za takový příměr – ano, všichni jsme ho četli, ale kvalitní prostě není). Tehdy se objevil Bryan Talbot s jednoznačnou ideou – stvořit původní britský komiks pro dospělé. A to se mu také v roce 1979 podařilo, když vydal prvních několik dílů Luthera Arkwrighta v magazínu Near Myths.

Ačkoliv je celý román dodnes poněkud nedoceněn, jeho vliv na dnešní podobu komiksové scény je jasně patrný. Talbot oživil snad všechny myslitelné roviny komiksu a jasně ukázal, že fantazii se meze nekladou a komiks může být originální a čtivý zároveň.

Snad nejvýraznější devizou Arkwrightových příběhů je vizuální zpracování, které jde za hranice v sedmdesátých letech myslitelného. Inspirován mj. kresbou osmnáctého století (jmenovitě tvorbou Williama Hogartha) vytváří Talbot na papíře atmosférické kreace propracované do nejmenších podrobností. Místy ilustrace až působí dojmem dřevorytu. Zvláštní spojení reálií viktoriánské Anglie, soudobých rekvizit i vědeckofantastických hraček funguje jako katalyzátor čtenářovy imaginace a těsně souzní s příběhovými aluzemi a množstvím témat, kterými je kniha nabitá.

Autor také učinil přítrž do té doby neoddiskutovatelným "obláčkům" a s texty zachází jako se součástí grafiky. Obláčky samozřejmě neodboural úplně, ale jejich využití minimalizoval jen na místa, kde je to skutečně nutné. Zároveň se v rámci zachování serióznosti díla střeží použití laciných "zvukových" efektů typu Vžůůům a Prásk atp. Veškerá kresba je silně propojena s kompozicí příběhu a její styl se přizpůsobuje charakteru vyprávěné části. Například v pasážích, kdy je po kouskách odhalována Arkwrightova minulost se vizuální ztvárnění výrazně změní, což má nepochybný vliv i na atmosféru daného úseku.

Celá kompozice románu dává také tvrdě na frak lineárním prostoduchostem let sedmdesátých. Talbot se nijak nesnaží naservírovat vám celý příběh od začátku do konce, ale rovnou vás konfrontuje s faktem, že tento komiks nebude lehké číst. Základní dějová linie je notně prokládána retrospektivou a výjimkou nejsou ani paralelní děje probíhající vedle sebe na jedné stránce. S tím souvisí také příběh, který bych nerad prozrazoval, neboť jeho znalost čtenářský prožitek (především ten počáteční) poněkud narušuje. Zmínit se ovšem mohu o šířce témat, jimž se autor v románu věnuje. Do svého díla zakomponoval oblasti do té doby pro komiks "tabuizované", počínaje prostředím vysoké politiky, přes sexuální motivy až po filosofii a mytologii. Talbot rovněž nezanedbal ani vývoj postavy – ano, ústřední hrdina se opravdu vyvíjí. V kostce řečeno: Dobrodružství Luthera Arkwrighta nejsou pouhým komiksem, ale skutečně si zaslouží označení graphic novel – grafický román –, neboť složitost kompozice opravdu odpovídá spíše románové struktuře.

Jak jsem již naznačil na úplném začátku, zbrusu nové a zcela unikátní vydání se v úzké spolupráci s autorem zrodilo v České republice. Poprvé v historii bylo dílo vydáno ve formátu A3, tedy v takovém, v jakém bylo původně nakresleno. Nádherná pevná vazba a téměř 300 stran dělá z českého vydání dokonalý doplněk krbové římsy (nemáte-li krb, měli byste si vyšetřit čestné místo v knihovničce). Veškeré kresby musely být zrestaurovány z originálů, které Talbot, podstupuje tím značné riziko, zapůjčil ze své soukromé sbírky. Tým odborníků z vydavatelství Comics centrum vyvinul za tímto účelem dokonce speciální software, který byl pomocí mně nepochopitelných procesů černé magie schopen zrekonstruovat kresbu z míst, kde oči říkají, že nic nakresleno není. Veškeré skeny byly poté vyčištěny a připraveny pro vložení textu v jakémkoliv jazyce. Také proto slouží výsledek ročního snažení jako matrice pro ostatní jazykové mutace.

Kniha stojí neuvěřitelných 999,- Kč. A říkám neuvěřitelných, neboť nevěřím, že je tak levná. Vezmu-li v potaz průměrnou cenu dnešních komiksů, které se po druhém přečtení rády rozpadají, nelze než považovat Arkwrighta s jeho obřími rozměry za velmi lákavou nabídku. Máte-li tedy krb a tisícovku nazbyt, utíkejte do nejbližšího knihkupectví a nezapomeňte si batoh, neboť kniha se v igelitce značně pronese.