Kelly Linková – Magie pro začátečníky

Ačkoli by název knihy nového objevu americké nezávislé literatury spisovatelky Kelly Linkové eventuálně mohl zavádět k příručce pro začínající čaroděje, nejde v její Magii pro začátečníky o návod k věštění z koule, čajových lístků či létání na koštěti. Ve skutečnosti se jedná o okamžité zasvěcení do reality, v níž panuje zcela jiný řád, přestože se od té naší obyčejné (tedy té, na kterou jsme zvyklí a kterou lze vždy „vědecky“ vysvětlit) vlastně skoro neodlišuje.

Lidé jsou stále stejní – řeší své problémy se vztahy, s prací, s bydlením či penězi. I svět je týž, se stejnými vynálezy, krajinou a přírodními cykly. Jen některá zvířata dokáží mluvit a myslet, mravenci představují čas s velkým čé, živí se mohou ženit s mrtvými a plodit s nimi děti. Zombie zdaleka nejsou příšery lezoucí z hrobu, které se snaží urvat někde kus syrového lidského masa, ale bytosti, které se se smrtelníky neobratně snaží navázat kontakt způsobem sice gramaticky správným, avšak logicky zcela nepochopitelným: „Krásní lidé, co kdybyste někdy navštívili moji ruku?“

Tato její ignorace klasických předpokladů se promítá i do výstavby a struktury povídek. Ty totiž zdaleka nejsou klasické, nejsou o klasických věcech a také nejsou klasicky vyprávěné. Občas jsou chaotické, občas jemně plynou, jindy zase začínají a končí v půlce slova nebo se jejich děj natolik prolíná, až už přestává být jasné, co je vlastně pravda a kde se ukrývá hlavní těžiště jednotlivých příběhů.

A co víc, Linková také naprosto ignoruje pointu. Ta prostě není. Neexistuje. Věci se dějí beze smyslu (tedy lépe řečeno ne tak, jak by se logicky dalo předpokládat, takže smysl zůstane skryt) a bez konce. Povídky jsou stále tajemnější a nepochopitelnější, ale přitom je jejich děj čtenáři předkládán jako naprosto srozumitelný a bez potřeby dalšího vysvětlování.

Proto získává kniha v jistém smyslu také provokativní rozměr, neboť čtenáře nutí k zapojení vlastní imaginace. Ale čtenář (ať se snaží sebevíc) se nedokáže svou fantazií vyrovnat nespoutanosti té spisovatelčiny, takže mu vše zkrátka musí zůstat záhadou…
Závěrem nelze nezmínit také zásluhy překladatele Viktora Janiše. Mistrné používání českého jazyka včetně potřebných úprav z amerických do českých reálií, aby jim čtenář lépe rozuměl, a vymýšlení různých novotvarů jen podtrhuje inspirativnost této ojedinělé povídkové knihy.

Ukázka:

„Živí si berou mrtvé teprve v posledních dvou desetiletích a stále nejde o nikterak rozšířenou praxi. Ještě méně obvyklé je rozvádět se s mrtvými. Když žijící manžel nebo manželka usoudí, že manželství byl omyl, obvykle jen přestane brát (nesporně slabou) přítomnost toho druhého na vědomí. Když je vaše první manželka mrtvá, bigamie je hračka. Možná ani nemusí jít o bigamii. Ovšem pokud jsou ve hře i děti, je rozvod smíšeného manželství vachrlatý. Třináct let poté, co se poprvé setkali na koktejlovém večírku v domě slavného média a dohazovačky, jíž časopis New Yorker věnoval velký profilový článek a před jejímž domem demonstrovali členové konzervativních náboženských organizací, bylo jak Alanu Robleymu (živému), tak Lavvii Tylerové (zesnulé) jasné, že existují i horší osudy než smrt. Jejich manželství bylo tak mrtvé, že by ho nevzkřísila ani živá voda.“

Kelly Linková, Magie pro začátečníky, Argo, Praha, 2008, překlad Viktor Janiš.