Strana 14 - literatura-recenze
Kategorie: literatura-recenze
Haruki Murakami – Sputnik, má láska
Haruki Murakami je autor, kterého
v českém prostředí znají nejen literární odborníci a nadšenci, ale
i veřejnost širší. A to je v kategorii „japonský spisovatel“ opravdu
úctyhodná výjimka. Chce-li si ale jeho fanoušek užít i Murakamiho
nejnovější česky vydané dílo Sputnik, má láska, měl by se
pokud možno ubránit srovnávání s díly předešlými. A srovnávat se
nebude ani v této recenzi.
ŠÍBR (není jen poválečný povaleč)
Šíbr (The Fixer) je po
reportážní prvotině Palestina v pořadí třetím Saccovým
komiksem z prostředí válečné Bosny. Autor se tentokrát zaměřil na
vykreslení situace v Sarajevu, kam se na začátku příběhu vrací po šesti
letech od konce války. Ve zcela jiném městě, než jak si ho pamatuje, hledá
někoho, kdo s ním bude ochotný mluvit o navenek kolektivně pohřbených
pamětech války. Ochotným vypravěčem se mu stává postava pochybného
„týpka“ a bývalého odstřelovače Nevena, který byl jeho průvodcem již
v průběhu předchozího pobytu.
Mistr a Markétka jako grafický román
Mistr a Markétka
patří k prvním a také nejlepším románům magického realismu. Inspiroval
celou řadu umělců a dočkal se filmového, televizního a nejednoho
divadelního zpracování. Je ale možné převést jej do komiksové řeči
obrázků a titulků? Tak aby zůstaly zachovány různé dějové i tematické
roviny, skryté symboly, prolnutí reálného světa s fantaskním? Snad ano,
ale na takový úspěšný počin si ještě budeme muset počkat…
Tommy Wieringa – Joe Kluzák
Je známo, že dospívající kluci
mívají leckdy zvláštní nápady. Ovšem takové věci, jaké napadají
hlavní postavy v knize Joe Kluzák, jsou přímo prazvláštní.
Dělají výbušniny, jezdí přes půl Evropy na závody v páce. A když
chtějí zjistit, jak vypadá nahá sousedka opalující se za vysokým plotem?
Postaví si letadlo! S přibývajícím věkem se ale všechno začíná trochu
komplikovat…
Tereza Riedlbauchová – Don Vítor a jiné básně
„Otvírám se lidem / a oni se
otvírají mně / sypou se perly, rubíny, drahokamy / otvírám se až tak /
že mi pukají tepny / proudí z nich zlatá krev / Všichni jenom na chvíli /
zastiženi ve svých samotách.“ Jak příznačné verše pro
charakteristiku poezie Terezy Riedlbauchové – otevřenost erotická a
citová se mísí se symbolickými obrazy i odevzdanou melancholií. Poezie
mladé básnířky v nejnovější sbírce odhaluje řadu svých neznámých
podob, která z nich je ale nejopravdovější?
Ludvík Vaculík – Dřevěná mysl
Dřevěná mysl, coby
název knihy autora, který má nejlepší za sebou, by mohl znít jako jakési
postěžování. „Už mi to tak nemyslí, a tudíž ani nepíše,“
zdálo by se, že chtěl Vaculík říct. Naštěstí je to skutečně jen
zdání. Jednak jsou to slova, kterými Vaculík uzavřel svou předchozí knihu
fejetonů, jednak je v tom jisté poselství: Dřevo je živé. Jde to říct
i lakonicky. Prostě své texty vymýšlel při zimním sekání větví, kdy
každý odseknutý klacík připodobňuje ke stejně tak odlétající
myšlence.
Marisha Pesslová – Vybrané kapitoly z mechaniky pohrom
Intelektuální detektivka. Tak
bývá stručně charakterizován veleúspěšný debut mladé americké autorky
Marishy Pesslové. Označení „detektivka“ ale myšlenkovou a tematickou
náplň obsáhlého románu příliš zjednodušuje. I když… napětí,
záhady a tajemno dláždící lákavou cestu ke vzrušující pointě ve
Vybraných kapitolách z mechaniky pohrom rozhodně nechybí. Pro
netrpělivého čtenáře ale může být místy ona cesta poněkud
zdlouhavá.