Strana 2 - literatura-recenze

Po šílených zkušenostech z druhé světové války v Pokání, ponuré atmosféře rozbombardovaného Berlína v Nevinném či neustále latentním strachu z teroristických útoků v Sobotě přichází McEwan ve svém nejnovějším románu Solar s dalším svébytným a skutečně živým prostředím. Hned po několika prvních stránkách je nám jasné, že autor musel jistojistě nastudovat stohy odborné literatury (jak jsme u něj už koneckonců zvyklí), aby byl schopen do nejjemnějších detailů vykreslit složitou koláž vědeckého prostředí, do kterého zasadil další ze svých obyčejných hlavních postav – vědce a nositele Nobelovy ceny za fyziku, Michaela Bearda.

Všichni známe příběh Rain Mana, nejznámějšího autisty na světě, kterého zvěčnil americký filmový byznys. Svět autismu však není jen jeden a tuto psychickou poruchu dosud obklopuje řada tajemství, s nimiž si zatím neví rady ani lékařská věda. Do svého vnitřního světa nás ve svém biografickém románu pozval Axel Brauns, kterého nemoc ušetřila svých nejhorších projevů a dovolila mu v jeho 21 letech začít reflektovat sebe sama zvnějšku, ba co víc, stát se spisovatelem.

Polský novinář Mariusz Szczygiel je čechomil. Naše knedlíky, pivo, humor, hospodská pohoda i fanatické nadšení pro lední hokej mu tím pádem přijdou tak nějak milé. Stejně jako otevřeně ventilované přiznání, že průměrný jedinec v naší zemi nepovažuje víru v Boha za důležitou. Prý máme pozitivní náturu, což nám pomáhá překonat těžké životní momenty, zatímco Poláci nekrofilní povahy cíleně vyhledávají utrpení, ve kterém si libují. Těžko říct. Podle takto zobecňujícího pohledu se dá dost dobře tvrdit i to, že je velká část české populace polské národnosti a prozatím o tom neví.

Novela Výlet k nádražní hale patří mezi ty ranější a kratší prózy Jáchyma Topola – i tak ale či lépe řečeno právě proto má smysl se do tohoto textu začíst. Za prvé se čtenáři naskytne neopakovatelná možnost přičichnout k už velmi suverénním začátkům na naše kraje nezvykle stylově i žánrově vytříbeného spisovatele, za druhé se jeho vyprávění osmnáct let po prvním vydání a dvacet dva let po pádu komunistického režimu dostalo do nových – a nutno říci velmi zajímavých – konotací.

Kuru je dle encyklopedického hesla onemocnění nervového systému, které téměř vymizelo, protože rituální konzumace lidských mozků se již „téměř“ nepraktikuje. A Kuru je také název vynikajícího románu belgického spisovatele Thomase Gunziga – příběh svérázné skupinky mladých lidí, jejichž osudy spojila obří antiglobalizační demonstrace proti skupině G8 v Berlíně. Kdo komu vlastně „požírá“ mozky? Demonstranti sobě navzájem, nebo „systém“ demonstrantům?

Když budete držet knihu poprvé v ruce, na přebalu uvidíte obrázek psa a zdemolovaného auta, na zadní straně si přečtete ukázku docela drsné scény. Pokud byste o románu nic dalšího nevěděli, měli byste zřejmě pocit, že se pouštíte to četby krvavého thrilleru. To by byl ale omyl. Románu Mít s kým běžet izraelského spisovatele Davida Grossmana sice nemůžeme upřít napětí, ale k thrilleru má přece jen daleko. S napínavými pasážemi totiž kombinuje motivy snad až pohádkové, a činí tak z románu lákavý text pro vyznavače různých literárních žánrů.

Knižní novinka Roberta Fulghuma Věčná dobrodružství Kapitána Školky měla být již od počátku šitá speciálně pro české čtenáře na míru jejich mentalitě. Alespoň s tímto přáním se knihy zhostila redaktorka nakladatelství Argo Eva Slámová, dlouholetá kamarádka Roberta Fulghuma. Ta se také zasloužila o to, že tyto nové fulghumovské eseje vyšly v českém překladu dříve než ve svém původním jazyce. Bohužel Eva Slámová již výslednou podobu knihy nespatřila. V prosinci 2010 podlehla rakovině. Na její počest se Robert Fulghum rozhodl dát této knize podtitul Evina knížka.