Strana 26 - literatura-recenze

Soubor jedenácti povídek Tisíc jizev mladých spisovatelských adeptů zastřešuje téma nevšedního sourozeneckého zážitku a autorský status absolventů Literární akademie Josefa Škvoreckého. Základní motiv je v knize rozpracován s kolísavou úspěšností. Odkazuje titul sbírky k nespočtu jizev z předčasných probuzení, anebo spíše k nenaplněným očekáváním dětským či čtenářským?

Kniha slovinské autorky Polony Glavanové je cestami doslova protkána. Pětice vzájemně se prolínajících příběhů, expres Paříž-Amsterdam, jediná noc v Evropě. Že to je na dobrý román docela málo? Kdepak, Glavanová umí vykouzlit z maličkostí pozoruhodný poklad, ostatně, to uměl a umí i Jim Jarmusch, který svou Nocí na Zemi posloužil k Noci v Evropě jako volný inspirační zdroj.

Cestopisná vyprávění o plavbě po Amazonii mezi nekonečnými zelenými pásy tropického pralesa jsou stále lákavá. Popisy nádherné přírody, tamějších zvyklostí, dobrodružných výprav a filozofie cestovatelů, to vše posloužilo Petru Eisnerovi k napínavému příběhu, aniž přitom cokoliv z toho ve své knize použil.

Představte si jiný svět. Svět zombií a čarodějnic, duchů, podivných inteligentních králíků, mimozemšťanů, zrajících lidí, kabelek obsahujících elfí říši a zběsilých televizních seriálů, které splývají s realitou. Ale nepředstavujte si ho tak, jak se o něm obvykle píše, ať už v hororech, dětských pohádkách či sci-fi a fantasy knihách. Zapomeňte na všechno, co jste kdy o něm i o jeho obyvatelích věděli. Protože ten zvláštní a nepochopitelný svět je tu. Zcela nově. Funguje podle jiných pravidel. A zdá se, že to vůbec nikoho nepřekvapuje…

Paulo Coelho patří k autorům, které nejen spolehlivě poznáte, ale kteří vás ani nepřekvapí. Už před drahnou dobou si jasně vytyčil svůj styl, který neobměňuje ani nerozvíjí. Patrně mu plně vyhovuje a určitému publiku (teď již pravděpodobně ustálenému) také. Jeho neměnný vypravěčský, potažmo tvůrčí styl se honosí jistou výhodou: přesně víte, v jakém rozpoložení po kterékoli Coelhově knize sáhnout (pokud vůbec) a nezranit se.

Kniha příznačně vydaná v devátém roce poslední dekády je označovaná za jeden z vrcholů ženského románu na konci 19. století. Patří mezi přelomová díla psaná v duchu novodobého nazírání na ženství a současně je jedním z prvních románů o ženách, pro ženy a psané ženami. Především v tomto kontextu je jeho autorka zapsaná v dějinách americké literatury.

Pokus o oživení legendy z nedávné historie, ke které se v těžkých dobách upínaly naděje národu, ale která je již dnes takřka v zapomnění, to vyžaduje jednak znalost historických souvislostí, jednak skvělý vypravěčský talent a smysl pro zápletku. Dokonale namíchaný koktejl uvedeného předkládá Petr Stančík takovým způsobem, že čtenáře nenechá ani chvíli na pochybách, zdali je právě on ten pravý, kdo se měl tohoto úkolu zhostit.