Strana 32 - literatura-recenze

Gabriel García Márquez byl v poslední době v módě a vytvořil si svůj nezaměnitelný rukopis. A proto překvapí, že se této své výrobní značky v knize Zpráva o jednom únosu dobrovolně vzdal. Vzdal se všeho neskutečného a magického, čím ve svém díle s oblibou oplétá fakta. Zůstala jen realita. Otázka se nabízí – co ho k takové změně vedlo? Odpověď: boj za mír v Kolumbii.

Mezi základní projevy duševní nemoci nazvané manio-depresivní psychóza patří střídání manických a depresivních stavů a rychlé změny nálad, často i během jediného dne. Cesta ven z kruhu sebedestruktivních nálad vede labyrintem bolesti a lásky. Nejen o tom je kniha řecké autorky Margarity Karapanou.

Útlé i ulítlé dílko islandského autora je pozoruhodným, i když ne nejnovějším počinem z ranku severské literatury. Pokud jste již něco „ze severu“ četli, nebudete překvapeni, uchváceni nejspíš ano. V této knize se totiž autor sugestivní vypravěčskou metodou vtělil do postavy svého bratra Pálmiho, který je tu nejen protagonistou, ale i vypravěčem svého života. Výsledkem je baladická próza, klikatě rozvětvená a těkající stejně jako Pálmiho duše postižená schizofrenií.

Další deník Adriana Molea z úspěšné dílny Britky Sue Townsendové nedoporučuji číst nikomu, kdo se bojí záludných labutí / věří, že novým úvěrem může zachránit katastrofický stav úvěru prvního / upíná svou vizi budoucnosti na rekonstrukci starého vepřína. Rozhodně ať se ke knize neuchyluje ten, kdo se chce před spaním nějakou knížkou jen „uspat“ / hoří mu termín v práci / nestíhá dopisovat diplomku… zkrátka nikdo, kdo nemá minimálně celý den volna. Určitě se totiž nebude moct od absurdních zážitků Adriana odtrhnout stejně jako já. Se stoprocentní důvěrou ať se na Sue Townsendovou obrátí každý, kdo se chce pobavit a ujistit se, že nikdy není tak zle... aby nemohlo být ještě hůř. Tak zní totiž nechtěné životní krédo Adriana Molea.

Příběh dvou nevlastních bratrů stojících z různých důvodů mimo společnost se stal pro Houllebecqa výchozí modelovou situací k vlastní analýze současné společnosti. Autor v románu nabízí značně kontroverzní pohled na 60. léta a celé období tzv. sexuální revoluce, který není oproštěn od nánosu přebytečného moralismu. Budete s jeho pohledem souhlasit?

Když letos získala Nobelovu cenu za literaturu Britka Doris Lessingová, vášnivá diskuse o důvodech a oprávněnosti takového rozhodnutí ovládla většinu mediálního prostoru, který jí byl věnován. A že ho nebylo málo. Zdá se, že literární dílo Lessingové se skrývá za jejím přívlastky ověnčeným jménem. Je na čase obrátit objektiv kamery z autorky na její tvorbu.

Kontroverze mezi Poláky vyvolává Gombrowicz celým svým dílem i 38 let po své smrti. To, že vadí i současné polské elitě, jen ukazuje, že některá témata, o kterých píše i v Trans-Atlantiku, jsou stále živá. Za jeho dílem nestojí nenávist vůči Polsku, naopak, Gombrowicz je bytostně polský, a kdyby Polsko nenáviděl, nevěnoval by mu tolik prostoru ve svém díle.