literatura

Viktor Labský není pro české čtenáře jméno neznámé, vyšly tu jeho dvě povídkové knihy Rozcestí mimo civilizaci a nedávno také Milníky mimo civilizaci, které se pohybují napříč žánry a charakterizují je přívlastky jako dobrodružnost, tajemství a zneklidňující vyústění. Méně známý, ale stejně „dobrodružný“ je taktéž osud tohoto autora, který v 80. letech emigroval do Kanady, kde od té doby žije, pracuje a píše své knihy. Jeho jméno však v českých literárních příručkách nenajdete i přesto, že k české kultuře (nejen exilové) má Viktor Labský (*1951) rozhodně co říci. O tom se ostatně můžete přesvědčit v našem rozhovoru.

Za okny se nám konečně objevilo toužebně očekávané jaro a ani literární novinky na duben nesmějí v novém měsíci chybět. Víc než kniha možná bude mnohé z nás tentokrát spíše táhnout příroda, ale přesto stojí za to informovat o tom, co se v minulém měsíci ve světě literatury událo, stejně jako o tom, jaké novinky můžete v dubnu na pultech knihkupectví očekávat a na jaké literární akce zavítat. Přejeme vám krásné jarní dny, ať už s knihou či bez ní, a příjemně strávené velikonoční svátky.

Atraktivní žánrová vějička na obálce nové knihy Davida Jana Žáka – „mystický krimithriller ze Šumavy“ – upomíná nikoliv neprávem třeba na filmy Davida Lynche, kde si také často nejsme jisti, jestli se děj náhodou neodehrává v mysli hlavní postavy. Napovrch Žákova kniha vskutku takové srovnání naplňuje, jenže literatura by se neměla pohybovat „jen“ na povrchu, ale už z principu mířit ke zdrojům nejhlubším. To snad ví i Milan Kundera, který si v knize za „povzbudivá slova“ vysloužil od mladého autora poděkování.

Cože? Slam Poetry v Rock Café? A exhibice? Cože? No věřte, či nevěřte (ale kdo nevěří, ať tam rozhodně běží!), i po osmém roce fungování slam poetry v Čechách stále expanduje a vyvíjí se – a s ohledem na diváka rozhodně k lepšímu! Neboť nic neláká tolik jako exhibice v podobě výběru toho nejlepšího z nejlepších. Postavme kohouty na jedno smetiště a nechme se překvapit, jak to dopadne, neboť nejlepší zážitek z toho rozhodně získáme my, diváci.

Na Nekultuře jsme vás informovali o křtu knihy Wormsův svět a přinesli rozhovor s jejím autorem. Teď vám předkládáme recenzi této knihy. Ale kdyby se vás Wormsovi lidé ptali, odkud o nich víte, tak nás laskavě nejmenujte. A i vy se před nimi mějte na pozoru! Jinak se ani nenadějete a stanete se koněm ve Wormsových stájích anebo keřem na jeho záhonech dřív, než řeknete kompost.

Velké příběhy byly mezi čtenáři vždy velmi oblíbené. Můžeme vyjít od mytologie a pohádek a přes Dona Quijota a Romea a Julii se dostaneme až do dnešní doby s Pánem prstenů a Harrym Potterem. V takových příbězích se člověk může „ztratit“, může se na chvíli přenést do jiného světa, který ho přitahuje tím, co mu v tomto světě chybí – ať už je to jasný rozdíl mezi dobrem a zlem, dobrodružství, ožívající fantazie nebo možnost vykonat něco velkého. Leslie Marmon Silková rozhodně vytvořila velký příběh. Jeho čtenář se ale nedostane do jiného světa, podstoupí pouť do vlastního nitra.

Než se čtenáři dostane do rukou novinka z nakladatelství Větrné mlýny – kniha Snaživky, může mít za to, že se ono výmluvné označení vztahuje výhradně na ženy, které se již delší dobu „snažílkují“ (sloveso přebráno se serveru Modrý koník), tedy marně pokoušejí přijít do jiného stavu. Omyl. Autor Jiří Šimáček, mimochodem režisér působící v Národním divadle v Brně, představuje ve svém, jak on sám tvrdí, „románu nejnižší formy“ snaživky úplně jiného rázu.