literatura

Představit zakladatele strukturalismu komiksovou formou se zdá být dobrý nápad. Už jenom proto, že by taková kniha mohla přilákat i ty čtenáře, kteří by jinak nenašli dost odvahy k tomu, aby se dozvěděli, že antropologie není archeologie. Ve skutečnosti kniha ale žádný komiks není, alespoň ne v klasickém stylu s Fifinkou a Myšpulínem. Je to prostě knížka o Lévi-Straussovi, ve které je hodně obrázků, na nichž jde občas postavám od úst bublina s textem.

Pokud ve vás ještě přetrvávají dozvuky podzimní deprese, nebo už se naopak projevuje deprese předvánoční, možná vás napadne sáhnout po knize, která by vás z tohoto stavu dostala. Román Člověk není nikdy úplně šťastný by mohl být dobrou volbou. Zaručeně vás vtáhne do děje, ukáže vám, že byste na tom mohli být i hůř, a na závěr nabídne sladký konec, jaký máme před Vánoci tolik rádi.

Abyste pronikli do světa filmu anebo modelingu, potřebujete pevnou vůli a hodně štěstí. A když budete dlouho tvrdě dřít, dostanete se až na vrchol, odkud ale zase spadnete. A celou tu dobu budete nešťastní, obklopeni falešnými přáteli… Pokud jste ještě neslyšeli, že sláva a peníze nejsou v životě všechno, přečtěte si Vítěz je sám, novou knihu od Paula Coelha o jednom dni na Filmovém festivalu v Cannes.

Příběh nevyslovených emocí, příběh chladný, ale i smiřující, příběh ženy hledající pravého muže, příběh o cestě z norského přístavního města do Paříže, příběh o cestě za smyslem života, příběh vyvážený na miskách vah, příběh pomalu plynoucí, ale přesto napjatý jak tětiva. Peter Stamm a jeho dějový i jazykový minimalismus se po strhující novele Agnes představuje čtenářům v další zajímavé knize.

Konec roku se nezadržitelně blíží a s ním i vánoční svátky, na které se těší nejeden z nás. Vánoce jsou svátky pohody a klidu (vynecháme-li úkliduchtivé hospodyňky), proto k nim neodmyslitelně patří také dobrá kniha. Pokud ještě nemáte nakoupené vánoční dárky, můžete načerpat inspiraci na nákup dárečků pro své blízké třeba právě z knižních novinek, které vám tento měsíc představíme.

Může se ve složitém věku elektronické a postmoderní kultury prosadit jednoduchá kniha? Asi ne. Bill a Nebyl Mariana Pally se svými prostými příběhy pravděpodobně zůstane na okraji zájmu čtenářské obce. Nebude z ní bestseller ani kniha roku. A je to tak lepší. Její čtenáři se pravděpodobně budou navzájem dost lišit, ale bude je spojovat smysl pro absurdní humor a nevšední estetiku. Měli by být mimořádní, jako Bill, Nebyl a jejich kumpán Bumbín.

Haruki Murakami je autor, kterého v českém prostředí znají nejen literární odborníci a nadšenci, ale i veřejnost širší. A to je v kategorii „japonský spisovatel“ opravdu úctyhodná výjimka. Chce-li si ale jeho fanoušek užít i Murakamiho nejnovější česky vydané dílo Sputnik, má láska, měl by se pokud možno ubránit srovnávání s díly předešlými. A srovnávat se nebude ani v této recenzi.