literatura
Rem Koolhaas – Třeštící New York
Jen vzácně se přihodí, že
vznikne text o architektuře, který je napínavým literárním
dobrodružstvím. Mezi zářné výjimky jistě patří kniha Třeštící
New York Rema Koolhaase. Uplatnění paranoicko-kritické metody,
původního vynálezu surrealistů, na historii mrakodrapů na Manhattanu je
nezaměnitelným autorským gestem. Od prvního vydání této knihy uplynulo
více než třicet let. Rem Koolhaas se mezitím stal respektovanou postavou
světové architektury. Nedávno, přesněji v roce 2007, konečně vyšel
i český překlad.
Adrien Goetz – Intrika po anglicku
Dá se udělat napínavý
příběh s historickou záhadou jako lehké čtení s jemným humorem a bez
nutnosti vymýšlet si zcela nereálné souvislosti? Dalo by se říct: „Ano,
dá se, pane Browne, a netvařte se, že ne.“ Goetz ale jistě nenapsal
Intriku po anglicku jenom proto, aby ukázal, proč se Šifra
mistra Leonarda dočkala tolika kyselých úsměvů. Na druhou stranu –
srovnání těchto dvou knih je jedna z věcí, která čtenáře napadne už
po několika kapitolách.
Catherine O’Flynnová – Co se ztratilo
Když se osmatřicetiletá
začínající spisovatelka Catherine O’Flynnová snažila vydat svou prvotinu
s názvem Co se ztratilo, dlouho to vypadalo, že neuspěje. Oslovila
patnáct nakladatelů a pět agentů, ale všichni ji odmítli. Ne snad proto,
že by její kniha nebyla dost dobrá, ale proto, že nezapadala do žádné
žánrové škatulky. O’Flynnová se však nevzdávala, a když konečně
našla nakladatele, situace se zcela obrátila. Za svůj debut posbírala
několik literárních ocenění a již nyní se podle něj natáčí
celovečerní film.
Peter Stamm – Agnes
„Agnes je mrtvá. Zabil ji tento příběh.“
Takto začíná útlá novela současného švýcarského spisovatele Petera
Stamma. Říká se, že vyprávění oddaluje smrt, je jejím popřením.
Teoretici mluví o smrti autora a kdovíčem dalším. Po přečtení tohoto
milostného „příběhu v příběhu“ se všechno jeví jako banální hra,
pouhé slovíčkaření. Literatura může mít na náš život daleko větší
vliv, než jsme si ochotní přiznat…
Gabriel García Márquez – Pohřeb Velké matky
Gabriel García Márquez
patří k autorům, které jistě není nutné představovat. Jeho knihy
čtenář pozná na dálku díky typickým přebalům, v jakých u nás
vycházejí. Když otevře knihu, najde v nich poměrně velká písmena,
která jsou pro česká vydání Márquezových děl také charakteristická.
A když se začte, pochopí, že opět neprohloupil, když si vybral Márqueze.
Třeba jeho sbírku povídek Pohřeb Velké matky.
Olga Tokarczuková – Anna In v hrobech světa
Mýty jsou nadčasové příběhy,
z nichž si my lidé i dnes odvozujeme naše životy. Jsou v nich obsaženy
naše obavy, přání, způsob vnímání světa. A zpracovat starověký
mýtus v moderním duchu, to je velká výzva, na niž odpověděla v rámci
knižní série s názvem Mýty více než desítka předních
světových spisovatelů. Chopila se jí i úspěšná polská prozaička Olga
Tokarczuková, která má na svém kontě hezkou řádku prestižních
literárních ocenění. Ve své poslední knize s názvem Anna In
v hrobech světa jen dokazuje, že svět mýtů a dnešní moderní doba
mají k sobě docela blízko – i když obojí může být v jejím
podání ryze fiktivní.
Rachel Resnicková je Závislá na lásce
Americké autorce Rachel
Resnickové nelze upřít jedno – nebojí se jít s vlastní kůží na trh.
V autobiografické knize Závislá na lásce líčí čtenáři svůj
nepříliš šťastný životní příběh, který zaujme v první řadě svou
otevřeností. Resnicková se v něm nestydí vyznívat jako naivní,
manipulovatelná i fanaticky až patologicky milující žena, čímž ve
výsledku dosahuje toho, že čtenář – nebo spíše čtenářka, lépe
řečeno – pomine formální nedostatky textu, aby si dočetl/a, jak ona
životní jízda končí.