literatura

V druhé části rozhovoru s Pavlem Göblem, jehož naše literární rubrika bere zejména jako debutujícího autora, se dozvíme, jak vůbec vzniká a probíhá tvůrčí proces právě u Pavla Göbla, jaký je jeho pohled na literaturu, zdali je možné se literaturou v naší zemi uživit, a jestli si za vydání debutu může autor alespoň udělat sobotní nákup.

Dnešním dnem vám přinášíme první část rozhovoru s debutantem na poli literárním, který již stihl obdržet Magnesii Literu – jak jinak než za Objev roku. Ale Pavel Göbl není v žádném případě takový nováček, jak se může zdát. Ve světě filmu je to ostřílený bard, jenž má za sebou vlastní režijní počiny a několik napsaných scénářů. Ale pojďme se raději věnovat právě jeho přístupu k literatuře.

Když se řekne jméno Kelly Linková, vybaví se těm, kteří četli její Magii pro začátečníky, obraz neuvěřitelně talentované spisovatelky. Autorky, která bourá veškeré stereotypy v literatuře pro dospělé – ačkoli by se její dílo dalo zařadit do žánru fantasy, kde se už z principu fantazii meze nekladou, povyšuje Linková tuto kategorii o úroveň výš a předvádí nám ve svých malých dílkách svět, o jehož existenci se nám nezdálo ani v těch nejdivočejších snech.

Byla jednou jedna Marie, která pocházela z velice podivné rodiny, a byla jedna Aniela, která sice pocházela z jiné rodiny, ale v lecčems se jí podobala. Kromě nich byla i Jakuba se zvláštní nemocí. První se uměla proměnit, druhá se uměla zastavit, třetí si nepamatovala tváře – a všechny se měly tuze rády. No, možná ne tuze a možná ne tak zcela rády, ale rozhodně mezi nimi nějaké pouto bylo. A jaképak pouto? Inu, to už je trochu složitější.

Děti po celém světě hrají hru, které říkají Ráj. Celý vtip hry spočívá v tom, že děti stojí v kruhu, jedno z nich je uprostřed kruhu, obchází své kamarády a ptá se jich: „Je tady ráj?“ Děti však vždycky odpovídají: „Kdepak, musíš se zeptat jinde.“ Mario Vargas Llosa si vypůjčil název této dětské hry pro svůj román. Jeho hrdinové také hledají ráj. Ale nenajdou ho, protože ráj je vždycky až za rohem.

Čtyřiapadesátiletá domovnice Renée Michel je navenek zanedbaná, neupravená a před ostatními tají své intelektuální záliby ve filozofii a literatuře. Paloma je nadmíru inteligentní dvanáctiletá dívka, která je rozhodnutá 16. června spáchat sebevraždu. Kakuro Ozu je Japonec, který se právě přistěhoval do domu na ulici Grenelle č. 7. Jeden dům, tři zajímavé postavy. Komorní dvouhlasé drama o hledání jediného důvodu proč žít.

Rozhovor s Jiřím Holubem, mladým autorem, jehož prvotina právě leží na pultech, má přesně to, co byste od rozhovoru s mladým autorem čekali. Radost ze svého díla, deziluzi ze světa literatury a touhu psát dál, když to aspoň trochu půjde. A jestli vás ani to neosloví, tak se aspoň dozvíte, jakou to dá námahu, aby někdo vydal vaši knihu, a jaké různé peripetie jsou s tím spojené.