Do 2. června bude v kavárně, čajovně a galerii U Božího mlýna otevřena výstava Jiřího Wintera-Neprakty s názvem Co soudruhům nedošlo a co naopak neprošlo. Jiří Winter, znám také pod pseudonymem jako Neprakta, byl český kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista. Neprakta byl velmi plodný autor, který za svůj život nakreslil více než 35 000 kreslených vtipů (je uveden v Guinnessově knize rekordů) a ilustroval stovky humoristických knih. Během 2. světové války byl více než rok vězněn za přechovávání zbraní. Po válce studoval několik semestrů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Svoji uměleckou dráhu zahájil v roce 1948 a po mnoho let tvořil uměleckou dvojici Neprakta s námětářem Bedřichem Kopecným. Později spolupracoval s českým spisovatelem a humoristou Miloslavem Švandrlíkem. Oba patřili mezi hlavní autory československého satirického a humoristického časopisu Dikobraz. Společně s humoristou Miloslavem Švandrlíkem nakreslil několik knih o dvou žácích Kopytovi a Mňoukovi.

Do 9. června můžete v galerii Moderna zhlédnout společnou výstavu Adrieny Šimotové a Jiřího Johna s názvem Doteky. Výstava představuje dvojici umělců, kteří propojili své životy v osobním i v profesním životě. Výtvarníky, kteří zanechali nesmazatelné stopy na české umělecké scéně druhé poloviny 20. století. K dorozumění s publikem jim sloužil dotyk, ať s plátnem, deskou, či papírem. Dotyk, jehož vizuální stopy se dají v jejich pracích přečíst. Přes 40 obrazů, kreseb a grafických listů z let 1965–2005 bude jistě pro návštěvníky výstavy hlubokým zážitkem.

Do 21. června můžete v galerii PRE zhlédnout výstavu fotografií a kalendářů Jakuba Ludvíka Osobnosti. Jakub Ludvík patří k vyhledávaným českým fotografům. Pracoval pro světoznámé módní značky, jako jsou Versace či Max Mara, a jeho snímky se objevují na titulních stranách prestižních časopisů. Mít od něj portrét považuje za samozřejmost většina českých celebrit i politiků. Jakub Ludvík, „nejznámější fotograf známých tváří“, je módní fotograf. Jeho práce sice odborníci často drtí neúprosnou kritikou, ale fotografované osobnosti jsou s výsledky jeho práce nadmíru spokojené a zařazují si tyto své portréty na titulní strany knih, magazínů či divadelních programů. Jakub Ludvík je především svérázná postava s naprosto svéráznými názory na lidi, společnost, politiku a zejména na svět tzv. českého showbyznysu, ve kterém se často pohybuje, protože je to jeho pracovní prostředí. Zrovna tak se často pohybuje ve světě modelingu a tím pádem ve světě žen, ke kterým má tento svobodný více než čtyřicátník velmi vřelý vztah.

Do 25. května bude v Chemistry gallery otevřena prodejní výstava obrazů Tomáše Jetely Zloději ptáků. Tomáš Jetela, letošní finalista Ceny kritiků, absolvent pražské Akademie výtvarných umění, ateliéru Michaela Rittsteina, představuje sérii nejnovějších obrazů inspirovaných světem podsvětí, „malých gaunerů“, zlodějíčků a jejich plánovaných útěků, s nimiž nelze vstupovat do jiného než dvojznačného vztahu sympatie a antipatie. Jetelova malířská poloha upomíná na tradici noirových filmů či ozvěny italského neorealismu, s nimiž sdílí jak jistou sociální tematiku, tak i vizualitu kinematografie 40.a 50. let. Přijďte se podívat na jednoho z nejzajímavějších představitelů nejmladší generace současné české figurativní malby.

Do 26. července můžete v Goethe Institutu zhlédnout zajímavou výstavu Současná ilustrace dětských knih v Německu. Výstava koncipovaná Goethe Institutem ve spolupráci s muzeem ilustrační tvorby v Troisdorfu přibližuje na příkladu třinácti významných německých výtvarníků a výtvarnic současnou ilustrační tvorbu v Německu. Vedle mezinárodně renomovaných klasiků se představují také mladší umělci, jejichž tvorba odráží aktuální tendence ilustrace dětských knih v Německu. Výstava dokumentuje kvalitu a pozoruhodnou mnohostrannost německé ilustrační tvorby od akvarelu přes koláže až po digitální experimenty. Pohled umělce je někdy naivní, jindy skeptický, někdy drzý nebo i intelektuální. Někteří umělci si hrají s imaginativními světy a fantazií, jiní vesele či skurilně zkreslují skutečnost. Expresivní obrazy s intenzivními barvami stojí proti tichým a subtilním ilustracím.

Do 2. června můžete v Galerii Kritiků navštívit zajímavou výstavu obrazů Miroslava Polácha nazvanou „17.53“. Poslední soubor obrazů Miroslava Polácha pracuje s tradičním motivem malířství – davovou scénou. Volně vychází třeba z konkrétní kompozice Hieronyma Bosche „Nesení kříže“. Rehabilituje tu iluzivně podané téma davu či masy a aktualizuje ho pro současnost – jedinec a dav. Miroslav Polách se po živých experimentech s formou a po sebereflexi malby vrací ve svém posledním obrazovém souboru k malířské iluzi a parafrázím motivu davové scény, zastavuje na obrazech čas. S použitím 3D technologií modeluje a zkoumá sociologii a „reprodukovatelnost“ masy, přitom hraje více-kódovanou hru s výrazovými prostředky malby.

Do 31. května můžete v galerii kavárny Velryba zavítat na výstavu fotografií Maríe Elínardóttir s názvem Neurčitá touha padat vzhůru. Fotografie Maríe Elínardóttir zachycují slovy jen stěží popsatelné momenty. Čas, který uplynul, se zpřítomňuje v podobě vizuálních stop, fotografie nedokumentují konkrétní situace ani nezachycují konkrétní děje, pouze evokují pro autorku zásadní pozitivní situace. Snímky mohou na první pohled působit nesourodým dojmem. Autorka se zbavuje svazujících pravidel, fotografie nevznikají na základě předem dané estetické konstrukce. Nejedná se o ryze dokumentární práci, fotografie jsou subjektivní autonomní výpovědí a pro diváka silným vizuálním zážitkem.