Dvacet let uplynulo 12. května od smrti skladatele, textaře a klavíristy Jiřího Bulise. Páteční večer na Vltavě od 20 hodin se mu budě věnovat. Jeho podtitul zní: O tichých písních Jiřího Bulise. V sobotu 25. května ve 20 hodin uvede Vltava operu Giuseppe Verdiho Rigoletto. Půjde o záznam z Bavorské státní opery. Část středečního programu věnuje Vltava Dni s Richardem Wagnerem. Na http://program.rozhlas.cz/html/2013-05-22 a v Týdeníku Rozhlas, kde jsou navíc pořady patřící do Dnes s R. Wagnerem vyznačené modře, jsou podrobnosti. Poslední neděle v měsíci patří ve vltavské Čajovně cyklu Hry a dokumenty nové generace. 26. května v 19 hodin je na programu hra Anny Saavedry Dům U Sedmi švábů.

Do 14. června můžete v galerii Artinbox zhlédnout fotografickou výstavu Dany Kyndrové a Líby Taylor s názvem Matky. Dana Kyndrová mapuje téma žena – matka fenomenálním způsobem už desítky let. Fotografovala v ČR, v Evropě, v Africe a také v zemích bývalého SSSR. Do toho stihla porodit a vychovat dnes už dospělého syna. Líba Taylor v 18 letech emigrovala do Anglie a pracovala jako fotografka převážně pro neziskové organizace v rozvojových zemích. Viděla tam bídu i utrpení, ale i spontánní radost ze života, jakého bohatý civilizovaný člověk už neumí docílit. Mimo jiné ji zaujal i způsob, jakým přicházejí na svět děti v afrických porodnicích. Sama se kvůli své práci rozhodla děti nemít. Výstava navazuje na cyklus výstav, happeningů a projektů, které od roku 2006 probíhají pod hlavičkou Umění porodit.

Pražský rodák Eugen Kukla vystudoval VŠE v Praze a mezinárodní vztahy na Kolumbijské univerzitě v NY. Fotografování se věnuje již po mnoho let. Většina Kuklových fotografií zůstávala uložena v šuplíku, což se postupně změnilo až po roce 2001, kdy v pražském NODu vystavil svou pražskou reflexi newyorského 9/11 a v roce 2010 reportážní fotografie z koncertu Evy a Vaška pod Řípem – to vše na žofínském Foru 2000 a následném projektu L.A.F. – Laughter and Forgetting – ve Francouzském kulturním institutu. Byl to však až nástup fenoménu Facebook, který autorovi umožnil publikovat šířeji a veřejněji.

Absolventka pražské AVU Alena Kupčíková studovala rovněž v Jihoafrické republice na Technikon Natal v Durbanu a na pařížské École Nationale Supérieure des Beaux Arts. Je autorkou řady instalací a projektů s výraznými konceptuálními rysy a mezioborovými přesahy. Jejím nejznámějším dílem je vytvoření ojedinělé techniky „chlupatá kresba“ či „reliéfy z chloupků“. V roce 2012 ozlatila a ostříbřila chloupky, čímž vyzdvihla nejintimnější partie žen tím, že je osázela brilianty. V roce 2003 získala v Paříži za své „chlupatice“ prestižní Mezinárodní cenu LVMH: Louis Vuitton – Moët Hennessy.

Do 31. srpna můžete v prodejně Zlataky.cz v Obchodním centru Sykora v Praze zhlédnout část výstavy obrazů Vladimíra Kiseljova. Na vernisáži proběhlo dokonce malování naživo. Mladý výtvarník Vladimír Kiseljov se věnuje široké škále oborů, malbě, scénografii a arteterapii. Na výstavě představuje cyklus obrazů inspirovaných světem hudby, mytologie a symboliky. Pro jeho tvorbu je typické nedodržování hranic mezi uměleckými druhy, propojování hudby, barvy a pohybu. Dokáže využít a podtrhnout Ducha prostoru. Centrálním dílem výstavy je triptych „Narození Krista“. Autor nezapře silnou inspiraci obrazy Brueghela a Bosche. Duchovní témata zasazuje do současného prostředí Brna, lomu v Hádech či Pálavských vrchů.

Může se to stát každému z vás. Rodinný rozpočet je přesně vykalkulovaný do poslední koruny, abyste s penězi přesně vyžili. Najednou však přijde nečekaný výdaj, jako například porucha některého ze spotřebičů, a vy rázem nemáte kde vzít peníze na jeho opravu. Volíte mezi dvěma možnostmi – nezaplatit opravu, či nekoupit jídlo.

Do 16. června můžete ve věži Novoměstské radnice navštívit kolektivní výstavu Temné hlubiny štěstí. Vystavujícími umělci je sedm významných představitelů současné umělecké scény – Aleš Brázdil, Jan Gemrot, Martin Kámen, Ondřej Oliva, Róbert Palúch, David Saudek a Pavel Vašíček. Projekt Temné hlubiny štěstí reflektuje věčnou rovnováhu sil ve vesmíru. Zrcadlí fakt, že extrémy jakýchkoli dějů se nalézají ve stejném bodě. Zánik je současně růstem, okamžik štěstí je zároveň momentem hrůzy.