Do 12. března můžete v galerii Rumunského institutu navštívit výstavu Viktórie Dzurenkové s názvem Malířství // Včera, dnes a zítra. V rámci propagace umělců rumunského původu účastnících se kulturního života v Česku a na Slovensku zve Rumunský kulturní institut v Praze na výstavu prací této malířky. S Rumunskem navázala znovu kontakty po roce 1989 a hluboce ji ovlivnilo užité umění rumunských lidových umělců. Tento vliv je viditelný v jejím díle jak v malířství, tak i v krátkometrážních filmech, jejichž byla režisérkou. Práce přinášejí její pohled na tradiční rumunská místa, myšlení i umění.

Lorenzaccio je historická freska z renesanční Florencie Alfreda de Musseta, jejíž rozhlasovou verzi natočil v roce 1960 režisér Přemysl Pražský. Vltava ji uvede v sobotu ve 14 hodin. Praha si v neděli 24. února ve 20 hodin připomene režisérské umění Josefa Henkeho jeho prací s názvem Kelley aneb První sčítání holubů v Čechách. Už o hodinu dříve ale Vltava odvysílá premiéru rozhlasové mozaiky na motivy příběhu Oscara Wildea Nechytit slavíka, ale slyšet jeho srdce. Autorkou je Veronika Pospíšilová. A tentýž den po 21. hodině zazní na Vltavě v pořadu CD – Laser oratorium Miloše Boka Skřítkové z Křinického údolí.

Do 10. března můžete v galerii Nová síň zhlédnout výstavu Rudolfa Vejrycha s názvem Obrazy. U příležitosti 130. výročí autorova narození ji ve spolupráci s galerií Nová síň připravila rodina Rudolfa Vejrycha. Výstava představuje v Praze po třiceti letech dílo umělce, který patřil mezi kultivované malíře, členy Mánesa mezi dvěma válkami. Žil ve stínu svého švagra Maxe Švabinského a zemřel předčasně v pouhých 57 letech. Jeho zralé dílo však bylo zcela svébytné, poučeně reflektující současnou francouzskou malbu, zejména dílo Henriho Matisse. Jeho hlavními tématy byla figura, hlavně ženský akt, zátiší a krajina. Maloval krajiny z okolí Kozlova na Vysočině a ze Slovenska. Patřil mezi tvůrce, pro které je velkým tématem prostá krása, kterou není třeba heroizovat.

Do 3. března můžete v galerii Vltavín vidět výstavu s názvem Předvoj. Vystavuje zde skupina brněnských umělců (Lukáš Orlita, Lenka Pilařová, Jan Spěváček, Pavel Matyska, Jiří Kuděla, Irena Křivánková), které do uměleckého světa vypravil Jiří Načeradský. Výstava je jakýmsi „předvojem“ výstavy Jiřího Načeradského a zároveň prezentací už zralých umělců. Návštěvník galerie může dobře porovnat, jaký vliv mělo mistrovo školení na novou, nastupující generaci, a kam se mladší autoři v současnosti ubírají.

Mladý hyperrealistický malíř Jirka Houska se narodil v roce 1985 v Praze. Vystudoval Střední výtvarnou školu Václava Hollara a absolvoval studium klasických malířských technik na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Zdeňka Berana. Do 12. března je k vidění v Galerii Mainerová v Kurzech malování a kreslení jeho dosud poslední výstava obrazů, která nese název Převážně v divočině. Jirka Houska nepopírá, že jeho tvorbu nepochybně ovlivnila i jeho maminka, taktéž akademická malířka.

Jenom do 15. února můžete v MU Koncept vidět výstavu taiwanské malířky Pinling Huang nazvanou Piece of peace. Pinling Huang nyní studuje již třetím rokem v Paříži. Je absolventkou taiwanské Taipei National University of Arts a má za sebou řadu výstav v Taipei, ale i jinde po Taiwanu. Obrazy Pinling vyjadřují především silný vztah k Taiwanu, pohledy ubíhající k horizontu moře momentálně ruší zkušenost evropského velkoměsta. Zůstává jen vzpomínka ukrytá v mlze nad širým oceánem.

Jenom do 22. února můžete ve foyer Akademie věd vidět detailní panelovou výstavu s názvem Výzkum hrobky a ostatků Tychona Braha. Expozice představuje výsledky rozsáhlé spolupráce archeologů, antropologů, historiků, lékařů, fyziků, chemiků a konzervátorů z akademických pracovišť, vysokých škol a dalších institucí v rámci dánsko-českého projektu. Výstava poskytuje zajímavé informace o pobytu Tychona Braha v Praze, o prvním otevření jeho hrobky v roce 1901 a také o archeologickém a antropologickém výzkumu a zkoumání pohřebních textilií při otevření hrobky v roce 2010.