Do 9. května můžete v hlavním prostoru studentského klubu K4 zhlédnout první veřejnou výstavu fotografií Báry Pichové s názvem Stínové krajiny. Autorkou výstavy je Barbora Pichová, fotografka a studentka oboru Prezentace a ochrana kulturního dědictví na Filozofické fakultě UHK. Komorní cyklus fotografií Barbory Pichové odkazuje ke krajinám, v nichž sen je podstatnější než realita. Krajinám obráceným na hlavu, protože teprve pak jejich svět dostává svůj smysl. Fotografie reálných snů tvořených křehkými stíny a obrazy, pomíjivou hladinou kaluží a podezřelými ekosystémy temných zákoutí. Fotografie jako jeden z jazyků, kterými mluví poezie.

Timon Athénský je hořká Shakespearova tragédie o zradě a zklamání, jejíž rozhlasovou verzi nabídne Vltava v sobotu ve 14 hodin. Dvojka odvysílá v neděli 14. dubna ve 20:10 v rámci cyklu her, které režíroval Jan Berger, původní rozhlasovou hru Rudolfa Ráže Sodoma. Pokračovat bude Prsten Nibelungův Richarda Wagnera, a to Valkýrou. Vltava ji uvede v sobotu v 19 hodin. Ale Wagnerovým operám se věnuje také pořad CD – Laser. Šestidílný cyklus Wagnerovská epopej připravil Bohuslav Vítek a první díl vysílá Vltava v neděli 14. dubna ve 21 hodin.

Do 5. května můžete v galerii Moderna zhlédnout výstavu Vladimíra Boudníka s názvem Něžný barbar. Výstava nabízí na 30 prací Vladimíra Boudníka z let 1958–1966 a je především zaměřena na Boudníkovy barevné monotypy. Divák ovšem nebude ochuzen ani o Rorschachovy testy, derealizace, dřevořezy, aktivní grafiky, strukturální grafiky, magnetické grafiky, originální aktivní lepty a kresby. Vladimír Boudník má v kontextu české moderní grafiky poválečného období zakladatelský význam. Tento nekonformní umělec zasvětil svůj život realizaci humanistické vize „uměním spasit svět“.

Do 5. května můžete v galerii Baru No. 7 zhlédnout dlouho očekávanou výstavu Christopha Gillanda s názvem Vagina Salad, která představuje deset děl kresby a malby, dokončených za poslední tři roky. Výstava se zaměřuje na vyprávění příběhu o světě živých bytostí. Organické formy a tvorové představují stále nekončící zkoumání lidského vztahu k bizarním, archaickým a nepozemským věcem. Pečlivě vytvořený inkoustem a akvarelem nabízí Vagina Salad první veřejný pohled do této jedinečné a osobní krajiny. Vysoce kvalitní výtisky vybraných děl jsou na místě k zakoupení.

Do 30. dubna můžete v kavárně Era svět vidět výstavu fotografií Hany Kalvachové s názvem Sametový porod. Výstavní projekt Hany Kalvachové Sametový porod tvoří soubor fotografií rodin, které spojuje podobný zážitek. Přivedly totiž své děti na svět v domácím prostředí. Zcela civilně pojaté rodinné portréty mohou odkazovat na podobně stylizované fotografie v našich rodinných albech. Budou-li ovšem naši potomci jednou zkoumat právě tyto naše portréty, uvidí na nich kromě rodinné pohody také jeden zvláštní předmět – porodní stoličku. Je otázka, zda budou ještě vědět, k čemu vlastně sloužila. Hlavním cílem této výstavy je podpora porodních asistentek, iniciace diskuze nad současnou situací v ČR a popularizace téma přirozeného porodu.

Do 30. dubna bude v kavárně Mezzoforte k vidění výstava obrazů Jaroslava Šolce a Nory B. Vláškové. Jaroslav Šolc, rodák z Prahy, studoval Filozofickou fakultu UK. Maluje od roku 1973 a účastnil se řady individuálních i skupinových výstav. Nora B. Vlášková absolvovala Večerní akademii výtvarného umění v Karlových Varech. Malovala od roku do 1984 do roku 1997, kdy nečekaně zesnula.

Do 30. dubna bude v galerii Polagraph otevřena výstava francouzského fotografa Laurenta Foucheta s názvem Expolaroidlove. Duben je měsícem Polaroidu, tvrdí parta francouzských nadšenců, tvůrců velké akce Expolaroid – iniciativy, která má spojit fanoušky instantní fotografie na celém světě a symbolicky tak oslavit nový život tohoto média. Nápad pořádat Expolaroid vznikl ve Francii, kde se také odehraje většina přidružených akcí. Celkem půjde o více než 40 výstav, workshopů a besed, na nichž se představí téměř 100 fotografů z celého světa. Expolaroid má samozřejmě podporu i od samotného Impossible. V Polagraphu se proto rozhodli dát prostor francouzskému fotografovi, který s Polaroidem pracuje už dlouho a který ho hlavně využívá zvláštním, netypickým a originálním způsobem. Laurent A. Fouchet se svým fotoaparátem prakticky vyrůstal. „Od svých 12 let žiju s foťákem v ruce. Na fotkách z prázdnin, z cest, ze života jsem se snažil zachytit tvůrčí, umělecký, estetický obraz. Rád si pohrávám s materiálem, světlem, nastavením. V mých představách je každá fotka jako obraz,“ vysvětluje svůj vztah k fotografii a Polaroidu. V Polagraphu představuje svoje fotky pořízené klasickým měchovým Polaroidem a nazvětšované s využitím negativu. Navíc se ale Laurent nebojí kombinovat instantní fotografii s počítačovými úpravami, a tak je jeho dubnová výstava zajímavou a inspirativní změnou.