Po roční odmlce způsobené nezodpovědným přístupem bývalého vedení art kina Centrál v čele s odejitým radním Leošem Kučerou se regionální ozvěny pražského festivalu Jeden svět do Hradce Králové nakonec přece jenom vrátily. Situaci zachránili na poslední chvíli noví provozovatelé kina, které nazvali Bio Centrál a profesionálně o něj pečují i přes hrozící nebezpečí exekuce promítací techniky – pozůstatek minulého hospodaření. Obraz světa, který do Hradce Králové vnáší festival dokumentárních filmů s tematikou lidských práv, se na rozdíl od svého názvu netváří jako jeden.

Zajímavá žena, plná optimismu, dobré nálady, lásky, pozitivní energie, světla… To je výtvarnice Ludmila Krestešová. Zadíváte-li se na její obrazy, vybaví se vám vesmír, nekonečno, věčnost. Z děl Ludmily Krestešové sálá obrovská energie a teplo. Nejsou ale pro každého. Jsou pouze pro ty, kteří jsou silní natolik, aby dokázali tuto energii a lásku přijmout. Zkuste nahlédnout do jejího života a učte se. Učte se být sami sebou, učte se mít rádi sami sebe, učte se lásce.

Zhruba do 15. dubna bude v Galerii Ferdinanda Baumanna otevřena výstava královéhradeckého rodáka Matyáše Chocholy. Výstava nese název 180 na tachometru emoční inteligence. Matyáš Chochola během své zatím krátké, ale intenzivní umělecké kariéry pomocí laserů konstruoval jezdecký pomník boha, maloval pazourkem na plastovou poklici od Nissanu i rekontextualizoval dávné rituály Plastických lidí univerza. Jeho volnomyšlenkářský eklektismus má dva komplementárně excentrické znaky: rituálnost a neposednost.

Do 19. dubna můžete v galerii Kuskovu zhlédnout skupinovou výstavu Nokturno. Jde o první skupinovou výstavu jedenácti mladých lidí z převážné většiny mladších třiceti let. Představují především svou šperkařskou tvorbu, ale i kovářské, sklorytecké a jiné výtvarné práce. Členové této skupiny jsou z různých měst a spojuje je především láska k řemeslu a také zmiňované absolutorium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. Sjednocujícím mottem je jednoduchá věta z knihy Země lidí od Antoina de Saint-Exupéryho: „To, co dokázal člověk, by nedokázalo žádné zvíře.“ Autoři tím chtějí poukázat na houževnatost lidí a jejich schopnost kreativity a fantazie, která je dovede k vysněnému cíli. Jde o touhu najít v sobě sílu tvořivosti a přežít veškerá úskalí, která z toho vyplývají.

Již podvanácté se v Praze ve dnech 19.–24. března koná veletrh současného umění ART PRAGUE. Jde o jedinou celoplošnou přehlídku současného výtvarného umění na území ČR. Letos se akce poprvé koná v Kafkově domě. Po 11 letech ART PRAGUE opouští z důvodu rekonstrukce tradiční Mánes a nově se uvádí na místě, kde se narodil Franz Kafka. Tímto přesunem se mění, respektive rozšiřuje koncept přehlídky. Základní osou jsou pravidelní účastníci veletrhu z ČR, Nizozemí, Německa, Indie, Taiwanu a Francie. ART PRAGUE dále pokračuje v rozšíření kurátorských projektů zaměřených na umění nastupující generace a studentů odborných škol, na kterých spolupracují mladí teoretici umění. Značná část je věnována plastice, novým médiím a street artu, novým prvkem je zvláštní sekce zaměřená na práce studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Do 11. dubna bude v Galerii Mainerová otevřena výstava obrazů Dominika Běhala s názvem Airsolid. Autor k výstavě uvádí: „Tyto obrazy vznikly ve zvláštním rozpoložení pozdního léta a začátkem zimních měsíců. Začal jsem je vytvářet spontánně a jakoby se samozřejmostí, kterou jsem nikdy předtím nezažil. Že by z nutnosti? Nešlo mi o ztvárnění krajiny, ale krajina mi vešla do cesty a já prostřednictví jí mohl zažívat řadu příběhů a dobrodružství. Krajina je moudrá a má paměť. Jsem jí vděčný, že mi nastavila zrcadlo.“

Do 6. dubna bude v galerii NoD otevřena výstava Mirky Vitáskové Na hřebenech hor vlasy češu. Tvorba Mirky Vitáskové se rozvíjí v několika liniích, ve kterých užívá rozdílné vyjadřovací prostředky. Je výrazově různorodá a přitom se do ní promítá jasný názor, ve kterém se prostupují různé časové roviny, prvky z minulosti i současnosti. Autorka se zabývá akvarely, kolážemi, fotografiemi, texty, objekty a instalacemi. Citlivě pracuje s daným prostředím. Výstavnímu prostoru umí dát rytmus, který vychází ze střídání různých cyklů a přístupů. Některé instalace vytváří přímo pro něj. Propojuje prostředí, ve kterém žije, s prostorem galerie.