Jenom do 28. března můžete v galerii Lapidárium zhlédnout výstavu kreseb a maleb umělkyně tvořící pod pseudonymem Wonawena. Výstava má název Prague girls. Autorka o sobě říká: „V podstatě odmalička jsem si kreslila a máma mě různě dávala na umělecký školy. Na střední jsem moc nevěděla, co chci dělat, jenom vím, že mě bavilo kreslení a střídat různý styly a poznávat různý kultury a subkultury. Vždycky jsem si musela všechno vyzkoušet a do všeho jít po hlavě.“

Opět se blíží Velikonoce, a tak i rozhlasový program bude velikonoční. Například ve středu ve 20 hodin uvede Vltava přímý přenos z kostela Nanebevzetí Panny Marie z Bruntálu. Uskuteční se tam koncertní provedení oratoria Františka Antonína Rösslera Umírající Kristus. Hru Grahama Greena o následnících Božího zázraku v rodině zapřisáhlého agnostika s názvem Skleník vysílá Vltava na Zelený čtvrtek ve 20 hodin. Na Velký pátek už ve 13:40 připravila Vltava záznam koncertu z baziliky Notre-Dame v Beaune. Na programu bylo Sedm slov Kristových J. B. Pergolesiho. Na Bílou sobotu zařadila Vltava do programu rozhlasovou adaptaci tragédie Bohumila Adámka Salomena. Vysílá se ve 14 hodin. Nářky proroka Jeremiáše v podání souboru Collegium Marianum Jany Semerádové následují v 16:30. Na Velikonoční neděli zařadila Dvojka na 20. hodinu lidovou hru písmáka Františka Vodseďálka Komedie nová o Libuši a dívčí vojně v Čechách a Vltava v 10:30 nabídne 1. část dramatického seriálu na motivy utopického románu o hledání podstaty lidství Nepřirozená zvířata.

Do 20. dubna bude v DIVUSu otevřena výstava Tomáše Bambuška s názvem KUNĎÁRNY A DŮSLEDKY. Výstava Tomáše Bambuška je dvousložková a jako lepidlo se taky chová. Olejomalby ze složky obrovských obrazů stále lepí. Jsou mladé a je v nich přimíchán přírodní dehet, který snad nikdy nezaschne. Složka konkrétní a dřevěná sice tolik nelepí, ale betonové vázy přilnou k zemi tak, že s nimi jen stěží pohnete. Tomáš Bambušek se umění věnuje už od školy, ale donedávna byla jeho volná tvorba zastíněna prací na scénografii pro alternativní divadelní projekty.

Návštěva divadla se nemusí nést jen v duchu ortodoxní nudy a případných intelektuálních debat, od nichž se snaží každý soudný člověk rychle utéct do klidu svého domova. Zvlášť když se od diváka nežádá žádná podrobná znalost textu a dílo neodkazuje svými významy křížem krážem k divadelní i jiné historii a nesnaží se být až vyčpěle současné. Skoro beze slova nese se příběh milostné trojice, jejíž nevinné hrátky probíhají v kulisách sluncem zalité plovárny. Kulisách jen myšlených a plovárny vcelku imaginární, bezejmenné. V letním bezčasí sem zavítá křehká dívka, jejímuž kouzlu ihned podlehne dvojice plavců.

Po roční odmlce způsobené nezodpovědným přístupem bývalého vedení art kina Centrál v čele s odejitým radním Leošem Kučerou se regionální ozvěny pražského festivalu Jeden svět do Hradce Králové nakonec přece jenom vrátily. Situaci zachránili na poslední chvíli noví provozovatelé kina, které nazvali Bio Centrál a profesionálně o něj pečují i přes hrozící nebezpečí exekuce promítací techniky – pozůstatek minulého hospodaření. Obraz světa, který do Hradce Králové vnáší festival dokumentárních filmů s tematikou lidských práv, se na rozdíl od svého názvu netváří jako jeden.

Zajímavá žena, plná optimismu, dobré nálady, lásky, pozitivní energie, světla… To je výtvarnice Ludmila Krestešová. Zadíváte-li se na její obrazy, vybaví se vám vesmír, nekonečno, věčnost. Z děl Ludmily Krestešové sálá obrovská energie a teplo. Nejsou ale pro každého. Jsou pouze pro ty, kteří jsou silní natolik, aby dokázali tuto energii a lásku přijmout. Zkuste nahlédnout do jejího života a učte se. Učte se být sami sebou, učte se mít rádi sami sebe, učte se lásce.

Zhruba do 15. dubna bude v Galerii Ferdinanda Baumanna otevřena výstava královéhradeckého rodáka Matyáše Chocholy. Výstava nese název 180 na tachometru emoční inteligence. Matyáš Chochola během své zatím krátké, ale intenzivní umělecké kariéry pomocí laserů konstruoval jezdecký pomník boha, maloval pazourkem na plastovou poklici od Nissanu i rekontextualizoval dávné rituály Plastických lidí univerza. Jeho volnomyšlenkářský eklektismus má dva komplementárně excentrické znaky: rituálnost a neposednost.