Jenom do 22. února můžete ve foyer Akademie věd vidět detailní panelovou výstavu s názvem Výzkum hrobky a ostatků Tychona Braha. Expozice představuje výsledky rozsáhlé spolupráce archeologů, antropologů, historiků, lékařů, fyziků, chemiků a konzervátorů z akademických pracovišť, vysokých škol a dalších institucí v rámci dánsko-českého projektu. Výstava poskytuje zajímavé informace o pobytu Tychona Braha v Praze, o prvním otevření jeho hrobky v roce 1901 a také o archeologickém a antropologickém výzkumu a zkoumání pohřebních textilií při otevření hrobky v roce 2010.

Do 19. března můžete ve výstavním sále Obecního domu zhlédnout výstavu Pavla Brázdy s názvem Lidská komedie. Výstava je završením velkého obrazového cyklu, jehož začátek spadá ještě do minulého století. Zároveň ji můžeme považovat za vyústění druhého (vedle artificielismu Štyrského a Toyen) původního českého příspěvku do výtvarných -ismů, totiž hominismu, který Pavel Brázda založil s Jaroslavem Dreslerem v roce 1943 a jemuž v podstatě zůstává věrný dodnes. Brázdovo dílo zůstávalo dlouhou dobu ve skrytu a teprve v nedávné době se začalo dostávat do širšího povědomí.

Do 12. března je k vidění v Galerii Mainerová v Kurzech malování a kreslení výstava obrazů mladého malíře Jirky Housky, která nese název Převážně v divočině. Výtvarník Jirka Houska je významným hyperrealistickým malířem, jehož tvorbu nepochybně ovlivnila i jeho maminka, taktéž akademická malířka. Tento rodilý Pražák vystudoval Střední výtvarnou školu Václava Hollara a Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Zdeňka Berana.

Do 5. března můžete v galerii Prokopka zhlédnout výstavu obrazů Vladimíra Kiseljova s názvem Obrazy nových zrození. Tento mladý umělec je interdisciplinárním tvůrcem v oborech malby a nástěnné malby, performance, scénografem, režisérem, autorem duchovních výkladů a koncepcí oper – především Richarda Wagnera, Nikolaje Rimského-Korsakova, Leoše Janáčka a dalších. V roce 2008 inscenoval kompletní slavnostní zasvěcovací mystérium Richarda Wagnera „Parsifal“ jako pohybové divadlo na nahrávku s videoprojekcemi v brněnské Redutě. Jeho díla vznikají v úzkém propojení hudby, barvy a pohybu Ducha v prostoru. Zachycuje svým dílem proud energie, který pramení z jeho osobního pochopení a prožití hudby a různých mytologií, pohádek a symboliky. Snaží se svým dílem pozitivně působit na společnost a vnášet energické duchovní impulzy do všedního života svého okolí. Proto realizuje často díla ve veřejném prostoru, ať už jako nástěnnou malbu, performance, nebo výstavu maleb.

Jenom do 17. února můžete v galerii Restart navštívit výstavu videoartu Radka Pilaře. Radek Pilař ve své tvorbě obsáhnul širokou škálu nejrozmanitějších výtvarných forem i použitých médií. Ačkoli je široké veřejnosti znám především znělkou Večerníčka a příběhy o loupežníku Rumcajsovi, velkou část jeho díla představují malby, ilustrace, grafiky, objekty, fotografie, asambláže, koláže, filmové experimenty a v neposlední řadě i video. Je považován za průkopníka českého videoartu především díky tomu, že vedle inspirace světovým pop-artem a kinematografickými postupy 60. let vycházel z tradice českého animovaného filmu a meziválečného poetismu. Tyto formální postupy pro něj tvořily konceptuální platformu, na jejímž základě se skrze audiovizuální médium snažil tematizovat vnímání současného dění i fantazijního světa snů, estetiky výjimečného i každodenního.

Originální performance, magneticky přitahující oči, trhající rekordní časy, dynamicky kladená linka a strhující výsledek: To je PERFORMANCE OF DYNAMIC DRAWING BY VJERKA ART. 7. února proběhlo druhé originální představení Věrky Vybíralové v Praze ve studiu Podsklepeno. Diváci se tak mohli přesvědčit na vlastní oči, z čeho byla porota soutěže ČESKOSLOVENSKO HLEDÁ TALENT uchvácená a proč řekli Věrce třikrát své ANO. Díla vznikla opět za několik minut na velký formát s důrazem kladeným na výběr neznámých modelů. Modely byli herci z divadla a náhodně z publika. Vystoupení bylo součástí uměleckého večera, jehož hlavní náplní bylo představení skvělých improvizátorů z Divadla TU – Jindřicha Bíče, Filipa Lukeše a Jaroslava Hejnice.

Pěnkava s loutnou je básnická hra Antonína Přidala, kterou si stanice Praha po druhé připomene režisérské umění Josefa Henkeho. Stane se tak v neděli 17. února ve 20 hodin. Za pozornost stojí také čtvrteční rozhlasová hra Daniely Fischerové s názvem Neděle ve 20 hodin na Vltavě a premiéra hry Tomáše Syrovátky Heinrich a Heinrietta v úterý ve 21:30. Vltavský operní večer bude v sobotu od 20 hodin patřit nahrávce Evžena Oněgina Petra Iljiče Čajkovského. Jde o snímek Československého rozhlasu z roku 1963.