Do 6. ledna bude ve fotogalerii Václav Lídl otevřena výstava Naši prezidenti. Výstava připravená aktuálně k nadcházející volbě prezidenta republiky nabídne portréty a dokumentární fotografie ze života významných osobností České (Československé) republiky – historické záběry českých prezidentů. Připomene jednotlivé podoby a tváře, umožňuje také srovnání dnešní prezidentské kampaně s řadu let starými snímky. V široké škále se objeví portrét Ludvíka Svobody od Jiřího Všetečky, T. G. Masaryka v Topoľčiankách od proslulého fotoamatéra – spisovatele Karla Čapka – či záběry z disidentské doby Václava Havla od Oldřicha Škáchy a mnoho dalších. Dozvíme se, že i jeden z prezidentů byl vášnivým fotoamatérem. Jedná se o výběr fotografií ze Sbírky Svazu českých fotografů a Archivu 1. československého klubu fotografů amatérů – Nekázanka.

V úterý to bude rok, co zemřel Václav Havel. Výročí se bude věnovat zejména stanice ČRo 6, ale také Praha a Radiožurnál. Vltava uvede Osudy s Andrejem Krobem, který byl „dvorním“ režisérem Havlových her. Vltava si připomene také 105. výročí narození básníka Josefa Kostohryze, a to v neděli 23. prosince v 9 hodin v pořadu Souzvuk a také ve 20 hodin ve Schůzkách s literaturou. Na Silvestra nás čeká 110. výročí narození spisovatele Jana Čepa. Už od pondělí proto začne Vltava vysílat četbu na pokračování ze zlomků jeho autobiografického eseje Sestra úzkost. Na programu bude každý den v 18:30.

Do 31. ledna můžete v galerii Gambit navštívit výstavu významné české umělkyně Veroniky Drahotové s názvem 12. Výstava, symbolicky zahájená 12. 12. 2012, představuje dvanáct nových děl – obrazů a světelných objektů. Veronika Drahotová byla jako výjimečný talent přijatá předčasně na AVU v Praze. Jako velmi mladá se koncem 90. let už objevovala na zdejší umělecké scéně. Její emocionální, živý a téměř naivní projev velmi zaujal. Zabývá se figurální i abstraktní malbou, její projev obsahuje vždycky nějaký příběh. Kromě malby ji však zajímají i další média: navrhla několik multimediálních projektů, z nichž bylo realizováno například náročné duhové osvětlení Pražského hradu v akci Umělecké dílo ve veřejném prostoru v roce 1998. Sama autorka také iniciovala vznik galerie současného umění Home, kterou vedla s umělkyní Veronikou Bromovou. Její práce jsou vystavovány na mnoha zahraničních i českých přehlídkách.

Až do 9. června přenesou výstavy Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii návštěvníky Nové budovy Národního muzea do doby vlády císaře Františka Josefa I. Výstava přibližuje návštěvníkům období narození a péče o dítě, dětskou literaturu, vzdělávání ve školách, hry a hračky dětí v době vlády císaře Františka Josefa I., kdy však byly nedílnou součástí dětského života i nemoci, dětská práce a rodinné problémy. Jaké bylo dětství v rodině šlechtice, měšťana, sedláka nebo dělníka? Interaktivně pojatá výstava umožňuje návštěvníkům vyzkoušet řadu her a činností typických pro 2. polovinu 19. století. Nechte se vtáhnout do atmosféry dětské monarchie.

Do 13. ledna můžete v galerii Moderna vidět výstavu Františka Tichého s názvem Břichomluvec. Výstava malíře a grafika Františka Tichého, „básníka a iluzionisty“ s výjimečnou obrazotvorností a s neobyčejně vyvinutým vkusem, představuje grafické a kresebné dílo. Padesát prací (např. Břichomluvec, Commedia dell'arte, Clown-lilipután, Bílá černoška, Žonglér na koni, Levitace, Hadí muž, Paganini, Scapino, Capriccio, Hrazdaři, Vysoká škola, Arlecchino, Fantom, Dostihový závodník, Fratellini a další) z let 1932–1957 ukazuje, že František Tichý vytvořil jedno z umělecky nejčistších děl českého moderního umění 20.-21. století.

Martin Fryč – jméno, které zná z pražského a možná i mimopražského kulturního prostředí snad každý. Člověk, bez něhož by informovanost o pražském výtvarném dění značně pokulhávala. Tento absolvent Univerzity Karlovy, obor dějepis – zeměpis, je již několik let nepřehlédnutelným činitelem pražské kulturní scény. V současné době pracuje už skoro 12 let v personální oblasti (zabývá se vyhledáváním manažerů a specialistů) a mezi jeho koníčky patří především kultura ve většině podob. Soustavně sleduje a dokumentuje pražské vernisáže, chodí na výstavy současného i klasického umění. Absolvoval základní kurz hudební žurnalistiky, už jen zpovzdálí sleduje rockovou hudbu a je velkým milovníkem kvalitních filmů. V roce 2009 byl členem poroty Febiofestu a v letech 1988–1991 členem Společnosti přátel Andreje Tarkovského. Dlouhodobě udržuje kontakt s oborem, který vystudoval, a snaží se pravidelně navštěvovat konference historické geografie.

Do 2. ledna můžete v Galerii Jiří Švestka navštívit výstavu Jana Vytisky a Kristíny Chrastekové s názvem Plameny mi rosily zrak. Dvě samostatné výstavy obrazů a kreseb Jana Vytisky a filmu Kristíny Chrastekové nás pod vrstvami ranní mlhy a čistoty mytologických počátků provázejí světem snových výjevů, tajuplných surreálných příběhů a hororových scén. Hrdinové děl obou autorů nás skrze zdánlivě letmý pohled důkladně pozorují. Vytiskovy obrazy působí jako lidová moudra, která obsahují podobnou dávku eklektičnosti a svévolnosti. V jeho podání je umění, brak i lidová tvořivost součástí jednoho proudu – temného proudu kolektivního podvědomí.