Lauterkrancovo druhé Sněhulákovo blues

Do 31. března bude v románském podzemí kavárny a galerie domu U Kunštátů otevřena výstava Jiřího Lauterkrance s názvem Sněhulákovo blues II. Jiří Lauterkranc je absolventem SUPŠ, obor užitá malba, UK PdF, obor výtvarná výchova, a AVU – ateliér restaurování uměleckých děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik u Karla Strettiho. Je autorem několika samostatných výstav: 1999 divadlo Viola – malba I, 2002 klub Výletná – malba II, 2004 Mlýnská kavárna – Kampa – Sněhulákovo blues, 2007 galerie SUPŠ – malba III, 2011 Nová scéna Národního divadla – La BOMBE. Mezi jeho společné výstavy patří výstavy z let 2001 – galerie tvrz Popovice – výstava v prasečáku, 2008 galerie AVU – I.D.E.G.O. – výstava autoportrétů, 2009 galerie Vyšehrad – OLLA – Lauterktanc/Oliva – obrazy a sochy, 2010 Trafo galerie – KONTRASTY – L, Lauterkranc/Tichý a 2011 Trafo galerie – Pátý přes Devátý.
Jameson oslaví v Praze předvečer dne sv. Patrika

Každá příležitost k oslavě je dobrá. Tím spíš, je-li jí sympatický irský svátek sv. Patrika. I Praha se v letošním roce zapojí do celosvětových oslav Jameson St. Patrick's Live Celebrations v Jameson Zone v pražské Dlouhé ulici. A stejně jako loni, kdy nebylo v pražském Roxy klubu k hnutí, rozjede se český mejdan v irském stylu – na ulici i v klubu.
Kolář a Novák v Moderně

Do 31. března můžete v galerii Moderna zhlédnout zajímavou výstavu Jiřího Koláře a Ladislava Nováka Dialog. Výstava představuje Jiřího Koláře – výtvarníka hlásícího se k civilismu pražské Skupiny 42 – a Ladislava Nováka, jenž měl nejblíže k demlovské katolické linii české poezie a později k surrealismu. Dva výtvarníci, kteří uskutečnili živé průniky mezi poezií a výtvarným uměním. Výstava zahrnuje na 50 prací – koláží, proláží, závěsných básní, roláží, dekupáží, froasáží, autokoláží, kolážovaných objektů, muchláží a chiasmáží.
Sérioví vrazi Josefa Hníka

Do 21. dubna můžete v Czech Photo Gallery zhlédnout zajímavou výstavu Josefa Hníka s názvem Jiné tváře sériových vrahů. Josef Hník na výstavě představuje svůj nejnovější soubor sedmnácti nejznámějších a nejbrutálnějších sériových vrahů celého světa. Náměty pro tuto tvorbu čerpá na internetu. Snímá obraz klasickou fotografickou technikou přímo z monitoru počítače a s výslednými diapozitivy pracuje následně za pomoci projekční techniky. Takto vytvořené fotografie zásadně dále počítačově neupravuje. Na projektu, který zde představuje, pracuje od počátku loňského roku.
Olina Francová a její láska k "železu"

Olina Francová se snaží svými pracemi vystihnout dvě slova – touha a komunikace. Uměleckou intencí Oliny Francové je na jedné straně tematizování toho, co je svou podstatou rozdílné a oddělené, jako například žena a muž, na druhé straně ale u ní existuje snaha, aby artefakt byl pro diváka zároveň jakousi uměleckou spojnicí, lávkou či lavičkou vyzývající k překročení nejrůznějších hranic či přímo výzvou k vykročení do jiného světa. Světa, v němž například lidská pohlaví, která jsou jinak v životě plná rozdílů i protikladů, jsou najednou spojena v jeden celek.
Tipy k poslechu rádia - Prokofjev a Stalin
V úterý 5. března to bude 60 let, co
zemřel sovětský skladatel Sergej Prokofjev, ale také sovětský diktátor
Josif Vissarionovič Stalin. Vltava se proto bude oběma věnovat, a to
především v pořadech Matiné od pondělí do středy v 10:15 a také
v úterý a ve středu ve 20 hodin v pořadu Akademie. V úterý ve 21:30 a
ve středu ve 21:45 odvysílá Vltava dvoudílnou hru Gastona Salvatora Stalin.
V pátek nás čeká inaugurace nového prezidenta Miloše Zemana. Aktuálně
bude informovat Radiožurnál. Na http://www.rozhlas.cz/…alu--1184221
jsou podrobnosti. Jednodenní vysílání undergroundového rádia
k příležitosti inaugurace prezidenta připravil také divadelní soubor
Depresivní děti. Na http://www.facebook.com/…89788390436/
jsou podrobnosti.
Pokoj bratrů Skalových

Do 5. dubna můžete v Galerii SPZ zhlédnout instalaci Petra Skaly a Ondřeje Skaly, která nese název Pokoj. Bratři Petr a Ondřej říkají: „Jako děti jsme s bráchou žili ve světě obrů. V tu dobu nás ovládla ironická předtucha, že kategorie dětství, do které jsme byli přiřazeni, neexistuje. Věděli jsme, že nejsme dětmi, ale obři to nevěděli. Bylo to naše tajemství. A tak jsme se stávali osudem těch druhým.“