V pátek 1. března přestanou vysílat stanice Rádio Česko, ČRo 6 a ČRo Leonardo, a naopak se objeví stanice Český rozhlas Plus. Bude vysílat na středních vlnách, tedy tam, kde dosavadní Šestka, ale už od 16 hodin až do půlnoci. Navíc také na internetu, v digitální a satelitní televizi a také v DAB, tedy v digitálním rádiu. Jeho program se podobá dosavadnímu programu ČRo 6. Z rozhlasových her upozorním alespoň na Cestu kolem světa za osmdesát dní, kterou uvede Praha v sobotu ve 13 hodin, a stejná stanice odvysílá v neděli 3. března ve 20 hodin baladický příběh o lidských vztazích Réva na zdi. V roce 2001 ho natočil režisér Josef Henke.

Do 19. března bude v Klubovně 2. patro otevřena výstava tří výtvarnic nazvaná New trinitas. Vystavuje zde Alžběta Říhová, Magdaléna Peševa a Ludmila Smejkalová. Magdaléna Peševa se věnuje především monumentální malbě, kresbě v interiéru a exteriéru, malbě závěsných obrazů a ilustraci. Formálně jsou její práce inspirované street artem, komixem, symbolismem, surrealismem. Ludmila Smejkalová je vizuální umělkyně, která pracuje se svou deníkovou kresbou, se symboly ženskosti/feminity, s texturou a vzory látky oděvu, s designem potisku vlastní látky. Jejími vyjadřovacími prostředky jsou ruční sítotisk, malba a Gaivota (vlastní fashion design). Obsahem Lídiných kreseb jsou především ženské postavy v kombinaci s textem. Tyto postavy ztělesňují emoce a myšlenkové procesy týkající se jejího vnitřního konfliktu s vnějším světem, konfliktu představ, iluzí a ideálů s každodenní realitou života. Alžběta Říhová se zabývá abstrahovanými perspektivními kompozicemi z geometrických těles, v nichž uplatňuje dekonstruktivistické principy.

Jenom do 10. března můžete v Galerii u Betlémské kaple vidět výstavu koláží a grafik Jánuše Kubíčka s názvem Sexuální objekt podle mého vkusu. Výstava erotických koláží odkrývá dosud méně známou polohu tvorby tohoto autora. Výstava je pořádána k 20. výročí umělcova úmrtí. Malíř a grafik Jánuš Kubíček žil v letech 1921 až 1993. Díky svému otci sochaři Josefu Kubíčkovi byl odmalička obklopen moderním uměním a ovšem také jeho tvůrci. Jeho první samostatnou výstavu kreseb, obrazů a dřevěných totemů uspořádal Jiří Mahen v roce 1934. Tehdy nebylo Kubíčkovi ještě ani třináct let. Celý život se vášnivě zabýval nejrůznějšími výtvarnými technikami.

Do 21. března můžete v Galerii Petr Novotný zhlédnout první letošní výstavu Krištofa Kintery s názvem Vidiny. Krištof Kintera je znám především jako tvůrce soch a objektů. Vedle nich paralelně vytváří kresby, většinou pojaté netradiční kresebnou technikou a materiály. Právě na tuto část jeho tvorby je převážně zaměřena tato výstava. Po kresbách, vytvářených sprejem, pracuje od roku 2009 na kresbách z litého polyuretanu, které letos nově přecházejí ve více trojrozměrné práce. Více prostorové jsou též kresby s použitím skleněných ozdobných baněk.

Do 15. března bude na Irském velvyslanectví otevřena fotografická výstava Marka Kubínka Fotografie z Irska. Marek Kubínek se narodil v Československu, ale posledních osm let žije a pracuje v Irsku, kde také nafotil většinu svých snímků. S fotografováním začal už v deseti letech a říká, že fotografie a cestování jsou dvě z jeho největších vášní. Více na www.embassyofireland.cz.

Do 29. března můžete v galerii Baru No. 7 zhlédnout výstavu fotografií Jana Morávka s názvem Simulacrum. Fotografie Jana Morávka měly být dokumentací představení Cristiny Maldonado s názvem What she does. Temná detektivka z šedesátých let se ocitá na malém stole, kde performerka pohybuje s různými předměty. Výslednou symbiózu filmového příběhu s arzenálem poměrně obyčejných věcí vrhá kamera spojená s projektorem na velké plátno. Kdesi uprostřed se pohybuje fotograf a těžko říct, zda jeho snímky dokumentují představení, obraz na plátně, nebo něco mezi tím.

Do 22. března můžete v Topičově salonu vidět výstavu Jánuše Kubíčka Uměním unikat stupiditě světa. Výstava zahrnuje malby z let 1966–1986 a je pořádána k 20. výročí umělcova úmrtí. Kubíček se celý život vášnivě zabýval nejrůznějšími výtvarnými technikami. V roce 1951 získal ateliér, kde v průběhu dalších desetiletí intenzivně pracoval. Tento ateliér proslul také jako místo přátelských setkávání brněnských umělců a ostrých uměleckých debat. V roce 1957 spoluzaložil tvůrčí skupinu Brno 1957, koncem 60. let se podílel na vítězném návrhu pavilónu ČSSR pro světovou výstavu EXPO´70 v Ósace. Mírné uvolnění poměrů v 80. letech způsobilo, že se obrazy Jánuše Kubíčka mohly opět objevit ve výstavních síních. V únoru 1992 byl přijat za čestného člena Sdružení výtvarných umělců a teoretiků v Brně, v březnu 1993 za člena Sdružení českých umělců grafiků Hollar v Praze. Od roku 1989 bylo v České republice, Německu a Francii uspořádáno 16 samostatných výstav tohoto autora. Jánuš Kubíček zemřel v roce 1993.