Do 6. prosince bude v galerii NoD Roxy otevřena výstava Citace a interpretace II – malba. Tento výstavní projekt navazuje na výstavu Citace a interpretace, která se v roce 2010 uskutečnila v galerii NoD a soustředila se na různé konceptuální přístupy a také na rozdílné výrazové prostředky od fotografie přes objekty až k instalacím, videu a performancím. Tentokrát se zaměřuje výhradně na malbu, která překvapuje rozmanitostí přístupů při užití principu citace nebo spíš interpretace. Někteří umělci malbou interpretují počítačové kompozice a oživují je malířským rukopisem, další vycházejí z obrazů klasiků a dávají jejich dílu nový rozměr buď uvolněním kompozice, nebo volbou odlišných technických postupů. Někteří se soustřeďují v tomto směru na užší časový úsek, jiní se mohou inspirovat rozdílnými epochami, další vycházejí z trojrozměrných děl – objektů, architektonických návrhů či instalací a převádějí je do dvojrozměrného řešení. Jiní zase využívají prvky převzaté z filmů. Ukazuje se, že citace a interpretace jsou metody, které lze v současnosti využít nanejvýš tvůrčím způsobem a přitom přirozeně navázat na různá historická období.

Do 31. prosince můžete v galerii Divadla Kámen navštívit výstavu obrazů a kreseb s názvem 4 světy. Čtyři mladí umělci z pražské AVU se spojili, aby uspořádali výstavu plnou kontrastů. Luboš Vetengl, Martin Mulač, Marija Kulina a Tomáš Honz, každý se svým osobitým viděním světa, představují to nejzajímavější z mladé generace výtvarníků. Všichni jsou studenty ateliéru grafiky 1 prof. Jiřího Lindovského.

Jen do zítřka 23. listopadu můžete v Maďarském institutu vidět výstavu vitrážní dílny Glassic. Vitrážní dílna Glassic Antala Morvaye a jeho dcery Kristiny Morvayové působí ve slovenském Komárně. Byla založená v roce 2004. Lampy, obrazy a další ozdobné předměty zhotovují pomocí techniky Tiffany. Na návrh a přípravu kladou značný důraz. Jejich produkty vznikají na základě vlastních návrhů. Při konkrétní objednávce celý proces začíná pohovorem, kde získají informace o žádaných parametrech. Na základě toho se vytvoří návrhy.

Do Štědrého dne, tedy do 24. prosince, bude v Record galerii a klubu otevřena výstava Miroslava Váchy Obrazy překrásné Prahy. Zimní Praha je srdeční záležitostí autora. Ten se narodil v Praze v roce 1951. Vystudoval operní zpěv na státní konzervatoři v Praze a jako sólista působil v několika operních divadlech. Od roku 1990 je členem Pražského filharmonického sboru. Vztah k výtvarnému umění zdědil po otci, u kterého získal první zkušenosti s malbou již v dětství. Znalosti malířských technik si osvojil soukromým studiem a návštěvami světových galerií. Inspiraci k vlastní tvorbě čerpá hlavně z procházek Starým Městem a přírodou. Absolvoval desítky vlastních i společných výstav.

Do 16. prosince můžete v etc. galerii vidět výstavu Beatrix Szörényi a Katariny Šević Referenční objekty. Pro svou výstavu vytvořily umělkyně instalaci-misanscénu vyzývající diváky, aby se pohodlně uvelebili a nechali na sebe působit dialog obou umělkyň o blízkosti, nebo naopak rozličnosti uměleckých přístupů, pracovních postupů či osobní historie vyvstávající v objektech. Součástí výstavy je také publikace, jež pojednává o myšlenkách spjatých s objekty, dějinami umění či designu a rovněž o tom, jakou roli hrají objekty při utváření příběhů. Výstava v etc. galerii je pokračováním spolupráce obou umělkyň.

Pouze do 23. listopadu můžete v prostorách bývalého kina Sparta vidět první výstavu projektu Otevíráme východní cestu. Jde o výstavu sibiřských obrazů, fotografií, nahrávek a zápisků, které vznikly během mezinárodní výměny mládeže pod dozorem výtvarnice Nadi Verner a znalce sibiřských poměrů Richarda Smejkala. Výstavě předcházelo rozhodnutí skupiny mladých lidí, kteří se na jaře domluvili, že pojedou společně malovat do krasnojarské oblasti. Na konci srpna strávila tato česká výprava dva týdny ve stepi a na řece Maně spolu se svými nově objevenými ruskými přáteli. Nezapomenutelné ze stepi a tajgy vystavují ve svých obrazech.

Zhruba do 8. prosince můžete v galerii Slovenského institutu navštívit konceptuální výstavu s názvem Stano Masár očima Miry Putišové-Sikorové: Nesnesitelná všednost bytí. Objekty Stana Masára charakterizují prvky humoru, neočekávaná spojení vztahů a redefinování smyslu či základního určení předmětů z běžné reality – ready mades -, které jsou základem těchto objektů. Autorova strategie vychází z konceptuálního umění ve smyslu abstrahování/očišťování od jakýchkoliv příměsí a směřuje k přehodnocení konceptu vkládáním dalších kontextů i přes parafráze a experiment, které jsou provokací běžných očekávání a vizuálních zkušeností. Jeho důležitým nástrojem je manipulace – odráží se ve vzniku nových možností pro čtení významů a souvislostí zakódovaných v objektech a instalacích, které vystupují jako realita formovaná jinými pravidly.