Do 9. prosince můžete ve Fotogalerii Václav Lídl navštívit fotografickou výstavu Martina Wágnera a Jana Vermouzka s názvem Kde začíná Evropa. To je otázka… Ruská hranice mezi Asií a Evropou je nezřetelná. Ani fotograficky ji není snadné vymezit. Martin Wágner mnoho let soustavně fotograficky dokumentuje nejrůznější končiny Ruska. V posledních čtyřech letech sleduje rozhraní mezi Evropou a Asií ze severu od Jamalského poloostrova až po ruskou hranici na severním Kavkaze. Na jedné z cest ho doprovázel Jan Vermouzek. Z těchto cest oba autoři připravili sugestivní výstavu tří desítek fotografií, ve kterých se snaží zachytit atmosféru těchto míst.

Příští čtvrtek 22. listopadu vystoupí v pražské O2 areně anglická alternativní rocková hudební skupina, kterou pořadatelé povýšili na nejlepší koncertní kapelu současnosti. Jejich poslední vystoupení na české půdě se odehrálo před dvěma lety na královéhradeckém festivalu Rock for People. Nyní kapela vyráží na turné v souvislosti s vydáním alba s názvem The 2nd law.

Do 9. prosince můžete v galerii Chodovské tvrze navštívit působivou výstavu Josefa Bolfa a Tomáše Džadoně s názvem Dotek. Slovenský výtvarník Tomáš Džadoň ve svých objektech, site-specific instalacích a veřejných intervencích mísí elementy lidové architektury, socialistického modernismu a současné doby. Spojováním prvků do nečekaných kombinací vytváří absurdní koláže, které diváka často prostorově dezorientují. Pro Josefa Bolfa je malba médiem s dlouhou pamětí. Baví ho s ní pracovat se všemi omezeními, možnostmi a stereotypy, které má. Jeho obrazy zachycují svět, kde si melancholie podává ruku s neurózou a hrdinové trpí nevysvětlitelným nutkáním k sebedestrukci. Tato jejich společná výstava reflektuje lidskou paměť a emoce v kontextu s konkrétní architekturou a také s malířskou tradicí panoramatických obrazů.

Do 18. listopadu můžete ve věži Novoměstské radnice navštívit výstavu severského komiksu nazvanou Šepoty a výkřiky. Deprese a surreálné pohledy na svět, kde je něco znepokojivě jinak, jsou trademarkem komiksů ze severu Evropy. Ve společné výstavě zastoupí Švédsko autor letošního vizuálu Knut Larsson se svou oblíbenou postavou Krokodýlí ženy z aktuální knihy Krokodilstaden. Norský Steffen Kverneland ukáže svůj obdiv k slavnému expresionistovi Edwardu Munchovi a finská část představí hned celou současnou autorskou generaci v čele s Terhi Ekebom či Mattim Hagelbergem.

Do 14. listopadu bude v galerii U Zlatého kohouta otevřena výstava kreseb Moniky Mottl s názvem Marina World. Monika Mottl od roku 1992 žije v Praze. Jako instruktorka od roku 2007 vyučuje sportovně rekreační potápění v Chorvatsku již pátým rokem pod vedením svého zkušeného trenéra s 40letou praxí. Specializuje se na vrakové a jeskynní potápění. Mezi její koníčky patří cestování, muzika, film, kde našla své uplatnění v dabingové společnosti v Praze. V současné době studuje ekonomickou školu, věnuje se také studiu podvodní fotografie a nově kresbám mušlí, které můžete vidět na této výstavě.

Po zkoušce je název hry Ingmara Bergmana, kterou uvede Vltava v úterý ve 21:30 v rámci Severského roku a malé přehlídky Bergmanových rozhlasových her. Celý týden bude Vltava ve znamení Dnů slovenské kultury. Na www.rozhlas.cz/program a také na http://www.rozhlas.cz/…ury--1134656 jsou podrobnosti. Ve čtvrtek si Vltava několika hudebními pořady připomene 90. výročí zahájení vysílání BBC (více na http://www.rozhlas.cz/…bbc--1133175) a v sobotu si všichni připomeneme 23. výročí událostí 17. listopadu 1989. Vltava proto na 15. hodinu připravila přímý přenos koncertu, na kterém budou účinkovat studenti Akademie múzických umění. Stanice Leonardo zařadila do programu četbu z pamětí Prokopa Drtiny Československo – můj osud. Vysílat se bude od pondělí do pátku v 19:30 a v repríze o půlnoci.

Do 23. prosince bude v Dara Rollins Gallery a nábytkovém obchodu přístupná prodejní výstava obrazů Daniela Krejbicha. Daniel žije a pracuje v Praze. Malbě se intenzivně věnuje od roku 2002. Zaměřuje se jak na tvorbu figurální, tak na krajinomalbu, kdy tato údobí prokládá krátkými odbočkami k čisté abstrakci. V kolekci „Globální oteplování“ se potýká s přítomností člověka v době post-apokalyptické, kdy člověk, jenž tu dle autora byl vždy a vždy bude, čelí znovu „nové“ zkušenosti a bez patosu a s optimismem hledí vstříc novým zítřkům, jichž opět, ať chce či nechce, bude spolustrůjcem. K razantnímu dojmu přispívá notně i barva, která nikdy neslouží povrchu věcí, ale vždy jejich jádru. Krejbichova figurální tvorba nabízí pohled očima úpěnlivě hledajícíma živoucí stránku smrtelného člověka, jsoucího skrze svou schránku ze stále téhož masa a kostí, ale v nekonečných variacích.