Do 16. listopadu můžete v Rumunském kulturním institutu navštívit fotografickou výstavu Stanislava Špouly s názvem Česká menšina v rumunském Banátu (fotografie 1978–1981). Jedná se o fotografický cyklus Lidé v Karpatech. V první polovině 19. století kolonizovalo více než 2 000 osadníků z Čech rumunský Banát. Šest vesnic, které se dochovaly do dnešních dob, si zachovalo svůj tehdejší jazyk a kulturu, která zůstala téměř nedotčená dnešní moderní civilizací. V letech 1978 a 1981, tedy v době, kdy se u nás o české menšině v Banátu takřka nevědělo, zavítal mezi tamější obyvatele do horských hřebenů nad Dunajem student historie a etnografie Stanislav Špoula. Dnes zahradní architekt a představitel české humanistické fotografie, Stanislav Špoula, navštívil obce Sv. Helena a Rovensko a zdokumentoval zde způsob života jejich obyvatelů.

Kdo je Lukáš Pelc? Nechme ho, ať se nám představí sám…: „Považuji se za univerzálního hudebníka-multiinstrumentalistu s dlouhodobě se rozvíjejícím zázemím v oblasti sportu, filozofie a ezoteriky. Vnímám tři skalní nepřátele na cestě do mainstreamového chřtánu: pasivitu, povrchnost a rezignaci. Vedu své žáky a studenty po linii sebepoznání – sebepřijetí – seberealizace – zdroj živený soukolím vnitřních motivací. Předpokládám, že pesimismus je pouze chronickou nemocí zhrzených idealistů. Odmítám alkoholovou socio-kulturu pro její destruktivní vliv na schopnost vnímat druhého člověka a vyzdvihuji možnosti konopného opojení ve smyslu šamanských strategií vnitřního rozvoje při zachování bdělosti, koncentrace, aktivity a pevné sebekontroly. Průběžně využívám některé jógínské a asketické principy. Cítím, že vím, jak uprostřed neoliberálního pseudokapitalismu prožít kvalitní plnohodnotný život v materiální skromnosti, a tuto cestu se snažím nabídnout také žákům a studentům…“ Vstupme do jeho světa…

Do 30. listopadu poběží v Kavárně Pražírna charitativní prodejní výstava Očima vilšanských dětí. Jedná se o fotografie, které vytvořily děti z dětského domova v ukrajinských Vilšanech. Fotografie vznikly v rámci letního výjezdu českých dobrovolníků v roce 2012. Do hledáčku fotoaparátu tentokrát nekoukali dobrovolníci, ale místní děti, které své okolí vnímají poněkud jinak. Celý projekt je nápadem dobrovolnice sdružení Bodaj Dominiky Duchkové. Během čtrnáctidenního pobytu připravili dobrovolníci pod jejím odborným vedením pro místní děti fotoškolu, kde se ve dvojicích, vždy jeden klient a jeden dobrovolník, učily zacházet s fotoaparátem a zamýšlet se nad formou a obsahem každé jednotlivé fotografie. Mimo vlastní fotoškolu děti každé odpoledne fotily samostatně, přičemž se snažily ztvárňovat určité téma, které bylo pro každý den předem dané.

Do 11. listopadu můžete v obchodě Original moda vidět prodejní výstavu Andrey Tachezy s názvem Králík & Co. Dílny s autorkou zaměřené na výrobu placek proběhnou 3. listopadu ve 14.00 a 16.30. Tato výtvarnice, ilustrátorka, grafička vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky. Získala stipendium Ministerstva kultury. Vystavovala na mnoha domácích i zahraničních výstavách. Ilustrovala např. tyto publikace: Kainar, Josef. Nevídáno neslýcháno (Albatros, 2005), Lindgren, Astrid. Dráček s červenýma očima (Albatros, 2007).

Do 9. prosince bude v Galerii Jaroslava Fragnera otevřena výstava fotografií architektury Čecho-Nora Jiřího Havrana. Přehlídka s názvem from architecture představuje devětapadesátiletého rodáka z Teplic, jenž emigroval v roce 1974 do norského Osla, aby se později vypracoval na jednoho z předních evropských fotografů architektury. Expozice představí snímky zachycující československé a norské stavby ve stylu brutalismu z 60. a 70. let. Doplňují je další dva fotografické cykly z pozdějšího období, které zobrazují kontrast mezi architekturou a krajinou, což je ostatně rovněž obecný brutalistický leitmotiv. Snímky návštěvníky zavedou do interiérů i exteriérů architektonických realizací, přiblíží často i jen jejich fragmenty. Jiří Havran zaujme mimo jiné poutavým spojením staveb s panenskou a přitom drsnou norskou přírodou.

Do 23. listopadu bude v galerii Michal's collection otevřena výstava obrazů Zbyňka Havlína s názvem Soft Vision. Zbyněk Havlín vystudoval intermediální školu Milana Knížáka na pražské AVU. Věnuje se malbě a plastice. Používá multimédia. Vytváří návrhy interaktivních disciplín pro děti, design, scénografii a ilustrace. V roce 2005 byl nominovaný za ČR na Henkel CEE Art.Award price v kategorii moderní kresba a představen jako talent měsíce v časopise Art&Antiques 10/2005. Ve stejném roce byl také zastoupen malbami na Mezinárodním bienále současného umění v Národní galerii a o rok později byl s designovou realizací prezentován na Trienále užitého umění „Two close ones“ v Muzeu užitého umění a designu v Tallinu. Se svým animovaným filmem je zastoupen ve sbírkách Národní galerie.

Do 17. února bude v galerii Anderle otevřena výstava obrazů Jiřího Anderleho s názvem Konec starých zlatých časů. Za nostalgickým povzdechem vidíme jeden významný proud současného umění, kterého se již dříve několikrát dotkl ve svých obrazech a grafických listech i Jiří Anderle. Nejde o nic méně významného než o zdánlivě samozřejmé a prosté konstatování, že součástí dnešního umění mohou být i prosté lidské city, naděje, touhy, zklamání a bolesti, tak jak je přináší každodenní život. Tento proud reaguje na extrémně spekulativní intelektualismus často převažující části umělecké produkce, která se za větší míru laskavého obdivu či dojetí často stydí a nahrazuje nedostatek citovosti agresivní ironií. Proud, o němž je řeč, si je dobře vědom toho – a je to i případ cyklu Konec starých zlatých časů -, že moderní umění leccos lidsky podstatného odsunulo na okraj zájmu a ponechalo to napospas banálním populistickým uměleckým klišé komerčního kýče.