Do 16. prosince můžete v etc. galerii vidět výstavu Beatrix Szörényi a Katariny Šević Referenční objekty. Pro svou výstavu vytvořily umělkyně instalaci-misanscénu vyzývající diváky, aby se pohodlně uvelebili a nechali na sebe působit dialog obou umělkyň o blízkosti, nebo naopak rozličnosti uměleckých přístupů, pracovních postupů či osobní historie vyvstávající v objektech. Součástí výstavy je také publikace, jež pojednává o myšlenkách spjatých s objekty, dějinami umění či designu a rovněž o tom, jakou roli hrají objekty při utváření příběhů. Výstava v etc. galerii je pokračováním spolupráce obou umělkyň.

Pouze do 23. listopadu můžete v prostorách bývalého kina Sparta vidět první výstavu projektu Otevíráme východní cestu. Jde o výstavu sibiřských obrazů, fotografií, nahrávek a zápisků, které vznikly během mezinárodní výměny mládeže pod dozorem výtvarnice Nadi Verner a znalce sibiřských poměrů Richarda Smejkala. Výstavě předcházelo rozhodnutí skupiny mladých lidí, kteří se na jaře domluvili, že pojedou společně malovat do krasnojarské oblasti. Na konci srpna strávila tato česká výprava dva týdny ve stepi a na řece Maně spolu se svými nově objevenými ruskými přáteli. Nezapomenutelné ze stepi a tajgy vystavují ve svých obrazech.

Zhruba do 8. prosince můžete v galerii Slovenského institutu navštívit konceptuální výstavu s názvem Stano Masár očima Miry Putišové-Sikorové: Nesnesitelná všednost bytí. Objekty Stana Masára charakterizují prvky humoru, neočekávaná spojení vztahů a redefinování smyslu či základního určení předmětů z běžné reality – ready mades -, které jsou základem těchto objektů. Autorova strategie vychází z konceptuálního umění ve smyslu abstrahování/očišťování od jakýchkoliv příměsí a směřuje k přehodnocení konceptu vkládáním dalších kontextů i přes parafráze a experiment, které jsou provokací běžných očekávání a vizuálních zkušeností. Jeho důležitým nástrojem je manipulace – odráží se ve vzniku nových možností pro čtení významů a souvislostí zakódovaných v objektech a instalacích, které vystupují jako realita formovaná jinými pravidly.

Do 7. ledna můžete v pasáži paláce YMCA vidět podrobnou dokumentační výstavu s názvem Architekt Eduard Hnilička, autor Paláce YMCA (1887–1967). Architekt, urbanista, malíř, grafik, ilustrátor, typograf, fotograf, dokumentátor, jeden z polozapomenutých tvůrců prvorepublikové Prahy a dalších lokalit Eduard Hnilička patřil ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejich pilná práce pomohla k urbanismu kvalitnímu a oku libému. V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě kvalitních obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol. Byl také nadaným malířem a tvořil drobnou užitou grafiku.

Do 15. prosince bude v galerii Podkroví otevřena výstava obrazů a fotografií skupiny Rastr art Má vlast. Výstava se koná k poctě Bedřicha Smetany a při příležitosti 130. výročí uvedení cyklu Má vlast. Skupina s názvem Rastr je volným sdružením čtyř umělců: Miloše Englbertha, Jindřicha Hájka, Jakuba Kándla (malíři) a Jiřího Machta (fotograf). Toto seskupení není jen náhodným přátelským spolkem, ale vychází ze společného názoru odkazujícího ke klasické realistické malbě. Ta u nás ve srovnání se zahraničím není tak rozšířená a na tento fakt upozorňují právě tito umělci inspirovaní mezinárodní tvorbou. Protože jak dokazují stále častější příklady z evropského i amerického výtvarného umění, malba se prosazuje jako možná interpretace skutečnosti pojímaná skrz „rastr“ současného vidění světa.

Eugène Ionesco je autorem černé komedie Lekce, kterou uvede Vltava v sobotu 24. listopadu ve 14 h s Rudolfem Hrušínským a Zorou Jandovou v hlavních rolích. Záležitost duše je rozhlasová hra Ingmara Bergmana, jíž bude pokračovat malý cyklus Bergmanových her. Tentokrát jde o hru skutečně napsanou přímo pro rozhlas a představí se v ní Iva Janžurová. 90. narozeniny oslaví v neděli 25. listopadu Ilja Hurník. Vltava bude od pondělí do pátku v 10:15 vysílat jeho Matiné, od neděle 18. listopadu do čtvrtka 22. listopadu pak Stránky na dobrou noc s jeho povídkami a ve vysílání se objeví také skladatelova hudba. Navíc bude právě v den svých devadesátin hostem vltavské Telefonotéky. Ta se vysílá v neděli v 16:30.

Adéla Taş není jen křehkou a půvabnou ženou, která je snem mnoha mužů. Je to především silná žena se smyslem pro charitu, dobro a umění. Narodila se den před Štědrým dnem 23. prosince 1981 v Plzni. Absolvovala základní uměleckou školu. V devíti letech začala navštěvovat lidovou školu umění pod vedením akademického sochaře Jaroslava Veseláka. Věnovala se především keramické a sochařské tvorbě. V roce 1997 byla přijata na uměleckoprůmyslovou školu Zámeček v Plzni – obor kamenosochařství. V průběhu studia cestovala po světě a poznávala umění a kulturu jiných zemí, což ji do budoucna velmi ovlivnilo.