Lidský faktor je název rozhlasové dramatizace stejnojmenného románu Grahama Greena, který v roce 1993 natočil režisér Jan Berger s Jiřím Adamírou a Hanou Maciuchovou v hlavních rolích. Vysílat se bude od neděle 28. října. První díl výjimečně až v 10:55, jinak vždy v 10:30 na Vltavě. Rozhlas uvede na Vltavě hned čtyři premiéry rozhlasových her: V úterý ve 21:30 to bude Happening aneb Noční komedie s pohřebním kočárem v pozadí Andrzeje Mularczyka, ve čtvrtek ve 20 hodin Oštěpař Kariho Hotakainena, v sobotu ve 14 hodin rozhlasová úprava hry Henrika Ibsena Přízraky a v neděli 28. října v 19 hodin hra Terezy Semotamové Zadejte cíl. Neděle 28. října je státní svátek – Den vzniku samostatné Československé republiky. Vltava proto odvysílá ve 14:15 unikátní záznam Mé vlasti, kterou 5. června 1939 dirigoval Václav Talich v Národním divadle a rozhlas ji vysílal do celé Evropy. A Praha nabídne tentýž den ve 20 hodin hru Vlasty Gallerové inspirovanou předlohou J. K. Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové.

Do 9. listopadu bude v novém traktu centra současného umění DOX otevřena výstava s názvem Ponorná řeka – Ateliér fotografie VŠUP (2008–2012). Ponorná řeka je výstavní projekt Ateliéru fotografie Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Hynek Alt a Aleksandra Vajd v něm představují svůj výběr nejlepších studentských prací, které vznikly v Ateliéru během jejich čtyřletého vedení. Podle jejich slov má název odkazovat k různým aspektům umělecké tvorby i pedagogického procesu spojeného se vznikem fotografie. Samotný motiv ponorné řeky se pak stal klíčovým pro výběr studentských prací.

Do 25. listopadu můžete ve Workshopu Y navštívit výstavu obrazů Kamily Rýparové s názvem Králík na smetaně. Výstava se koná ve spolupráci s Cenou kritiky pro mladou malbu, kde se autorka v letošní soutěži umístila na druhé pozici. Tato absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy ve Valašském Meziříčí a Fakulty umění Ostravské univerzity v Ostravě dnes žije a tvoří v Brně. I když nikdy nerezignovala na imaginaci a svou ženskou projekci do uměleckého díla, její pálené obrazy se vyznačují vyzrálým projevem. Apropriační odkazy, využívání reklamy a domácího prostředí kuchyní inspirovaných designem 50. let 20. století v USA odkazují na estetiku zranitelného a křehkého společenského postavení ženy v tehdejší společnosti. Zcizování estetiky umožňuje Kamile Rýparové podrobit analýze nástroje a funkce jednak námětu, jednak samotného média malby. Křehké spojenectví obsahu a formy umocňuje rázným experimentem v podobě pálení námětů. Tento živel zanechává silnou symbolickou stopu, která upozorňuje na zranitelnost a má kromě čistě estetických kvalit své sociokritické vyznění.

Do 17. listopadu můžete v Lightning Centru Zumtobel (Jankovcova 2, Praha 7) navštívit architektonickou výstavu ateliéru Tsunami s názvem Tsunami 1997–2012. Atelier Tsunami v letošním roce slaví 20 let od svého založení a před 15 lety byl projekt výrobního závodu Kimberley-Clark v Jaroměři nominován na Stavbu roku. Výstava vás provede časovou osou spojující projekty ateliéru s designem automobilů Škoda. Partnery výstavy jsou Zumtobel Lighting s. r. o., Škoda Auto a. s. a Luxplan s. r. o. Atelier Tsunami s. r. o. byl založen 3. 12. 1992 jako nástupce fyzické osoby, podnikající pod stejným jménem od dubna 1990. Za dobu své existence prošel dynamickým vývojem. Na počátku byla kancelář v Náchodě se třemi projektanty, orientující se především na projekty související s privatizací obchodní sítě a drobných provozoven. Následovala celá řada projektů pro bankovnictví a práce pro tento sektor byla mocným impulsem také pro Atelier Tsunami s. r. o. Kancelář se přestěhovala do větších prostor, počet zaměstnanců postupně dosáhl deseti lidí a firma získala novou klientelu z řad zahraničních společností, které započaly svoji činnost na území ČR. Projekt a realizace výrobního závodu Kimberly-Clark v Jaroměři, nominovaného na Stavbu roku 1997 a vyhlášeného nejlepší průmyslovou stavbou v Královéhradeckém kraji, tak ateliér přivedl k zahájení intenzivní spolupráce se Škoda Auto a. s. Orientace na zahraniční klientelu znamenala další rozvoj společnosti (30 pracovníků) – zahájili výuku angličtiny, získali certifikaci systému řízení jakosti ISO, prohloubili spolupráci s vysokými školami včetně Technické univerzity v Mnichově. Svoji činnost zahájily pobočky v Praze a v Brně, aby přímými kontakty lépe pokryly území ČR.

Do 9. prosince bude v Muzeu Kampa otevřena výstava s názvem Franta (František Mertl) – obrazy/sochy. Autor výstavy žije už od roku 1958 v jižní Francii v městečku Vence. Od dob studií ho zajímala lidská figura, kterou si zvolil za svůj hlavní prostředek uměleckého vyjádření. Člověk, jeho tělo, lidská hmota v konfrontaci s technikou a násilím, jež jsou průvodními znaky naší civilizace, se staly hlavním tématem jeho tvorby. Vynikající znalosti anatomie, kresby lidského těla a malířské dovednosti dovolují Frantovi vytvářet umělecká díla, jež nás svou expresivitou a silou výrazu nutí zamýšlet se nad světem, v němž žijeme, nad absurditou neustálého plození násilí. Objevoval také černou Afriku a přenesl své aktivity do Spojených států, zejména do New Yorku. Jak ukazují Frantovy obrazy posledních let, osud lidstva mu není ani nadále lhostejný.

Powerkiting nebo také kiting je nový druh adrenalinového sportu, který nabízí bezkonkurenční druh zábavy. Pokud jste již znudění klasickou jízdou na kole, bruslích nebo lyžích, měli byste rozhodně vyzkoušet powerkiting, jenž vás opět posune dál. Tento sport je založený na tažném draku, který se podobá padáku a který díky síle větru táhne jezdce na vodě, na sněhu i na zemi.

Do 11. listopadu můžete v galerii Moderna navštívit výstavu s názvem Metamorfozy – česká plastika 1912–2012. Tato výstava, kterou připravila pražská galerie Moderna, klade důraz na stále častější sbližování sochy a objektu za posledních sto let (1912–2012). Více než třicet významných českých sochařů zde představuje svá díla z bronzu, dřeva, hlíny a kamene. Vystavuje zde Jan Bauch, Břetislav Benda, František Bílek, Emil Filla, Michal Gabriel, Otto Gutfreund, Miloslav Hájek, Stanislav Hanzík, Karel Hladík, Petr Holeček, Jaroslav Horejc, Ota Janeček, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Boris Jirků, Jan Koblasa, Eva Kmentová, Jan Kodet, Emanuel Kodet, Jiří Kolář, Jan Lauda, Karel Malich, Stefan Milkov, Karel Nepraš, Eduard Ovčáček, Zdeněk Palcr, Naděžda Plíšková, Mojmír Preclík, Zbyněk Sekal, Bohuslav Schnirch, Bedřich Stefan, Stanislav Sucharda, Ladislav Šaloun, Jan Štursa, František Úprka, Jaroslav Válek, Vincenc Vingler, Jindřich Wielgus, Ladislav Zívr, Jasan Zoubek, Olbram Zoubek a další.